„Já se řídím mottem, že problémy začínám řešit ve chvíli, kdy nastanou. Okolnosti brexitu zatím moc nevnímám. Snad se toho pro nás moc nezmění,“ doufá devětadvacetiletá Zuzana. Ve Velké Británii žije už osmým rokem. Původně pracovala v Londýně, pak se odstěhovala na vesnici. Momentálně pracuje pro leteckou společnost British Airways. „V práci nás neustále ujišťují, že se pro nás nic nezmění. Cizinců tu pracuje tolik, že spousta společností si ani nemůže dovolit je ztratit.“

Málokteré hnutí trvalo tak krátce, a přitom mělo tak velký dopad na celou společnost jako umělecká škola Bauhaus. Její myšlenky měly zásadní vliv na moderní architekturu a podobu našich domovů. Výstavou fotografií Filipa Šlapala si školu, která byla založena v roce 1919 ve Výmaru a měla vliv i na české umělce, připomíná také pražská Galerie Jaroslava Fragnera.

Jak se dá prožít dětství s autismem, když o tom nevíte? „Nechápala jsem, čím jsem jiná,“ říká německá novinářka a spisovatelka Denise Linke, které byl až ve dvaceti letech diagnostikován Aspergerův syndrom a ADHD. Za jakých okolností vyšla její diagnóza najevo, jak se s tím vyrovnávala a jak by podle ní mělo být uspořádané školství? O tom jsme diskutovaly během její návštěvy Prahy, kam přišla prezentovat svou knihu Dost dobře nenormální.

Za inkluzivní uměleckou agenturou Discwoman stojí trio zakladatelek Emma Burgess-Olson, Christine McCharen-Tran a Frankie Decaiza Hutchinson. Platforma pro elektronickou hudbu zaštiťuje tvorbu přes 300 DJek a vznikla jako odpověď na genderově nevyrovnané prostředí klubové scény. „Technofeminismus vznikl jako název jedné Emminy party. Je to něco jako politické hnutí, ale s humorem, žádná mantra,“ říká Frankie, která o celém projektu mluvila i v pražském prostoru Zvuk.

Soubor 11:55 uvedl v Experimentálním prostoru NoD novou autorskou inscenaci O krásách bezpilotního bombardování. Ta reaguje na současné proměny podoby ozbrojených konfliktů, v nichž jsou lidské síly nahrazovány bezpilotními letouny schopnými hlídat a zabíjet na místech vzdálených tisíce kilometrů od jejich operátorů. S režisérkou Ninou Jacques a dramaturgem Borisem Jedinákem jsem mluvila o tom, co pro naši společnost dron znamená a proč se téma rozhodli divadelně zpracovat.

Proč už západ slunce nevypadá stejně jako na začátku 19. století? Jak se mění náš pohled na planetu? A proč život ve městě není pro všechny stejný? To jsou jen některé z otázek, kterými se ve své práci zabývá britský teoretik a kritik vizuální kultury Nicholas Mirzoeff. V Praze nedávno pokřtil český překlad své knihy Jak vidět svět. V rozsáhlém rozhovoru jsme s ním mluvili o tom, jak vizuální média mění náš pohled na svět i jak ho s jejich pomocí můžeme měnit my sami.

Masarykova univerzita letos vypravila do Antarktidy hned dvě výzkumné expedice zaměřené na geomorfologii, klimatologii nebo ekologii. Další české vědkyně a vědci byli součástí zahraničních expedic, jako třeba Barbora Chattová, která se zaměřuje na studium rozsivek. „Český vědecký program v Antarktidě už má spoustu zajímavých výsledků a začínáme být důležitými partnery pro ostatní národní programy,“ říká geograf Daniel Nývlt, vedoucí tradiční výpravy na ostrov Jamese Rosse.

Hodnota díla tvůrců art brut vychází podle Jaromíra Typlta mimo jiné z nezkaženosti uměleckým světem. Lidé, kteří nemají aspiraci se uměním živit, malují přímočaře, bez kalkulu, který by mohl znamenat třeba snahu trefit se do trendu nebo být dobře prodejný na trhu s uměním. Díla tvůrců z okraje mají paradoxně větší schopnost komunikovat, přestože jejich autoři toho často příliš nenamluví.

Shrill je podle Urban Dictionary výjimečně ošklivá osoba. Shrill je také název seriálu o obézní dvacátnici, který v Americe vysílá streamovací služba Hulu. Vznikl podle bestselleru Shrill: Notes from a Loud Woman z pera rovněž obézní Lindy West. Píše ho Aidy Bryant, představitelka hlavní role Annie. A rozumí mu nejen tlustí Američané.

Evropská komise nedávno představila plán na dosažení nulových emisí k roku 2050. O parametrech boje s klimatickým kolapsem se na půdě Evropského parlamentu vede živá debata a mnozí kritici včetně středoškolských studentů stávkujících za ochranu klimatu tvrdí, že bychom si měli klást ještě ambicióznější cíle. O plánech a realizaci evropské klimatické politiky debatoval Dalibor Zíta s generálním ředitelem Evropské komise pro otázky klimatické akce Raffaelem Mauro Petriccionem.