„Když jsem se začal tématem vyhnání brněnských Němců zabývat, připadalo mi až fyzicky nesnesitelné, že navzdory tomu, že je to tak klíčový moment našich dějin, je to takhle velké tabu,“ říká zakladatel Pouti smíření Jaroslav Ostrčilík, který za své aktivity obdržel v prosinci 2018 německou medaili za zásluhy od spolkového prezidenta Frank-Waltera Steinmeiera.

Jak si představovali vědci společnost bez práce? Galerie Futura a Display zaplnily na výstavě Civilizace na rozcestí archivní dokumenty i díla současných umělkyň a umělců, kteří znovu otevírají slepé uličky revolučního myšlení konce 60. let. Skrze řadu médií vypráví trochu opomíjený příběh naší historie a zároveň rozvíjí velmi aktuální témata postpracovní společnosti, mezioborové spolupráce nebo umělé inteligence.

„O Fuchsovu kavárnu se zajímám už nějakou dobu, protože je mi líto jejího stavu, a tak jsem oslovil Hanku Třeštíkovou, radní pro kulturu Prahy 7. Ona mi řekla, že stejně tak jako já se o ten barák zajímá i Kontra z lodi Altenburg a Vila Štvanice, která je hned vedle. Najednou to začalo dávat v tu chvíli smysl,“ popisuje genezi spolupráce známých kolektivů z pražské kulturní scény, které se sešly na dočasném projektu Fuchs2, Štěpán Kubišta z karlínského Přístavu 186 00.

Praha brutálně krásná. Tak se jmenuje nová (a krásná) publikace, která mapuje mimořádnou architekturu hlavního města vzniklou mezi lety 1969 a 1989. Vznikla jako logické vyústění oblíbených prohlídek po předrevoluční architektuře Prahy. „Prvotní moment, kdy jsme začali dělat brutalistní prohlídky, bylo zbourání Hotelu Praha,“ říká v rozhovoru sochař, pedagog a jeden z autorů knihy Pavel Karous. Jaký cíl si žlutočernou publikací klade vydavatel knihy Evžen Šimera?

Jak vnímají svou sexualitu dvě generace íránských žen? Výsek z jejich života zachytila ve svém výzkumu antropoložka Nafiseh Sharifi. Zkoumala, jak islámská revoluce v Íránu proměnila vnímání sexuality, a výzkum publikovala v rámci doktorského studia na SOAS University of London. O tom, jestli je možné feministicky interpretovat Korán nebo o čem se mezi íránskými ženami starší generace nemluví, si s akademičkou původem z Teheránské univerzity povídala Eva Svobodová.

Vědomostní a strategická soutěž AZ-kvíz se na tuzemské veřejnoprávní televizi objevuje už víc než dvacet let. Patří k nedílné součásti příjemného odpoledne mnoha českých obýváků. Soutěž, která je typická pyramidou tvořenou políčky a ve které se vyhrává pár stovek až tisícovek, nebo encyklopedie, případně tričko, si našla a hlavně udržela oblibu napříč několika generacemi. Co ale stojí za úspěchem tohoto soutěžního formátu?

V Česku bývá krajní pravice často spojována s antisemitismem. Proto se může zdát zvláštní, že ultrapravicové skupiny fungují i ve státě, který se odvolává na židovské dějiny. Přesto v Izraeli ultrapravice v posledních letech posiluje. Proč tomu tak je, o tom se Dalibor Zíta bavil s kanadsko-izraelským novinářem Davidem Sheenem, který se ve svých článcích často zaměřuje na roli rasismu a náboženství v izraelské politice a ultrapravicové skupiny dlouhodobě sleduje.

Štěpán Fok Vodrážka, Marek Partyš a Jan Hušek aka Jeto Polák jsou zástupci tvůrců hudebních videí, kteří pracují s mnoha českými i zahraničními autory. Štěpána znají fanoušci hlavně Tata Bojs, Never Sol nebo Please The Trees, Marek se v poslední době rozmáchl při tvorbě videa pro Son Lux a Honza je trendující režisérskou hvězdou nového klipu uskupení Opak Dissu s názvem Udělej bordel.

Ceny nemovitostí i nájmů vzrostly ve městech v uplynulých dvou letech zhruba o třicet procent. Bydlení se pro ty, kteří na trh vstupují, stává nedostupným. Žít ve spolubydlení, v podnájmu, časem si našetřit na vlastní byt, tento model dobře známe, se stále dražšími hypotékami a vysokými cenami nemovitostí ale přestává stačit. Vhodné alternativy se Tomáš Samec ze Sociologického ústavu Akademie věd snaží nacházet třeba v obecním, družstevním nebo kolektivním bydlení.

„Zkušenost s diskriminací má u nás víc než třetina respondentů,“ řekl exkluzivně pro Radio Wave jeden z autorů nejnovějšího výzkumu o situaci LGBT lidí v Česku Michal Pitoňák. Studie, jejíž výsledky teď experti analyzují, dala lidem prostor vyjádřit se i v otevřených odpovědích. „Jedna mladá respondentka například uvedla, že jí učitel řekl, že homosexualita je nemoc. Když se ho zeptala, jak by se měla léčit, tak jí odpověděl, že se to léčit nedá. Že to jde pouze zastřelením.“