Jak se projevuje nerovnost na tanečním parketu? Jaký význam má v postdigitální éře naše tělo? A dokážeme se pomocí zvuku dívat na svět perspektivou rostlin?

Jak se projevuje nerovnost na tanečním parketu? Jaký význam má v postdigitální éře naše tělo? A dokážeme se pomocí zvuku dívat na svět perspektivou rostlin?

Jak se projevuje nerovnost na tanečním parketu? Jaký význam má v postdigitální éře naše tělo? A dokážeme se pomocí zvuku dívat na svět perspektivou rostlin?

Jak nahlížet na svět, ve kterém plují nad tajícími ledovci data uložená v cloudových službách? Filozof a teoretik designu Benjamin Bratton má odpověď – jeho model Země složený ze šesti vrstev ovlivnil intelektuální i uměleckou scénu. V rozhovoru jsme rozebírali, jak digitální doba proměňuje národní stát, nebo společenské aspekty přijetí samořiditelných aut.

Režisér seriálu Temný případ Cary Fukunaga byl odjakživa megaloman. Když si řekl o sto padesát milionů na adaptaci románu Stephena Kinga To, skončil logicky v týmu scenáristů a rázem získal dva roky na přípravu nového seriálu. Ve světě Netflixu, známém velkou tvůrčí svobodou, teď spolu se scenáristou Patrickem Somerwillem, který stojí za úspěšným mysteriózním seriálem Pozůstalí, natočil sérii Maniac.

„V devadesátkách to tady bylo Chicago. Vařily se tu drogy, bojovali pankáči se skinama, ty se honili s Romama a všichni se prali s policajtama,“ vzpomíná Pjeer van Eck na dobu, kdy se přistěhoval na Čerňák. Dnes s místním kulturním aktivistou Vojtou Havlovcem a dalšími starousedlíky vydává o životě na jednom z největších pražských sídlišť knihu Linka 141. Chtějí dokázat, že Černý Most už dávno není zapadlá nebezpečná periferie, za kterou ho spousta Pražanů stále pokládá.

„Slovensko je na cestě stát se slušnější zemí. Byla vyvozena základní politická zodpovědnost. S odstupem se zdá, že politici jsou trošku citlivější vůči tomu, co říká občanská veřejnost,“ hodnotí atmosféru Juraj Šeliga, člen iniciativy, která se zrodila v reakci na únorovou vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. „Slováci jsou schopni se postavit za základní principy demokracie, mile mě překvapila míra solidarity i odvahy,“ dodává Táňa Sedláková.

„Nemyslím si, že by byli Češi lhostejní v tom smyslu, že by neměli názory. Naopak. Někdy mají názory velmi silné,“ říká socioložka a bývalá mluvčí levicové občanské iniciativy ProAlt Tereza Stöckelová. „Druhou věcí je kapacita angažovat se v nějakém sociálním hnutí. To souvisí třeba i s tím, kolik lidí se nachází v ekonomicky prekérní situaci. Pokud nejste z Prahy, tak jen dojet na demonstraci stojí peníze, které nemusíte mít. A nám Pražákům se může zdát, že je to pár korun.“

Do Číny jsem se kromě návštěvy přátel vydala také z nutnosti uspořádat si myšlenky někde mimo svůj obvyklý terén, prostě tak trochu „vypadnout“. A protože Šanghaj dost připomíná lunapark, po pár dnech mi došlo, že potřebuju taky trochu tmy, klidu a zeleně. Na mapě jsem našla místa, která byla na dojezd rychlovlakem a mohla by stát za pozornost. Po stopách hedvábí a brokátu jsem se vypravila nejdříve do Nankingu a pak do Su-čou.

„Polsko je velmi matriarchální národ, ale spousta mužů má stále problém, když jim šéfuje žena. Tihle muži ale ženám současně naslouchají, protože v nich vidí právě ten symbol matky. Je hodně dualistická,“ glosuje pozici žen v polské společnosti režisérka Olga Chajdas, která představila na festivalu Mezipatra svůj debut Nina. Snímek o objevování svobody, o setkání dvou silných žen, které – jak sama říká – překračují hranice.