„Lidé mnohdy věří Wikipedii víc než některým jiným zdrojům. A i proto je důležité, aby veřejnost věděla, že naši dobrovolníci odvádějí velmi precizní práci.“ Proč je ale na české Wikipedii výrazně víc článků o mužích než o ženách? Ve studiu Radia Wave byla v Mezinárodní den žen hostkou výkonná ředitelka Wikimedia Česká republika Klára Joklová. Proč je pro ni důležité bavit se o ženských tématech, silných ženách a jejich příbězích?

Osm cen včetně té pro nejlepší film si v sobotu z Českých lvů odneslo historické drama Zátopek. Potvrdilo tak svou pozici favorita, který mohl atakovat stejným počtem nominací jen debut Okupace. Ten z třinácti nominací proměnil tři. O nejlepší dokumentární film se podle ČFTA postarala Adéla Komrzý s Jednotkou intenzivního života. Poslechněte si zhodnocení letošního udílení, které bylo věnované ruské invazi na Ukrajinu, s kritikem Tomášem Stejskalem.

Na válku na Ukrajině způsobenou ruskou agresí zareagovaly i české vysoké školy. Jednou z mnoha českých univerzit, která nabídla pomoc nejen ukrajinským studentům, je i Masarykova univerzita v Brně. „Agrese na Ukrajině je něco, co jsme tu nezažili od 2. světové války, a proto již v prvních hodinách jsme podpořili Ukrajinu symbolicky,“ říká rektor Masarykovy univerzity a předseda České asociace rektorů Martin Bareš.

V roce 2020 žilo v České republice přes 165 000 Ukrajinců. Velká část z nich přichází do Česka kvůli ekonomickým důvodům. Za vzděláním i prací sem přišla dnes šestadvacetiletá marketérka Ivana, spisovatelka Iryna zase za životní změnou. Básník Tim Postovit nebo hudebnice Dmitrievna jsou v Česku kvůli svým rodičům. Všichni z nich ale na válkou zmítané Ukrajině mají nějaké blízké. V sérii Exil sledujeme jejich příběhy – jak se do Česka dostali? A jak prožívají kritické dny?

Na Radiu Wave začíná série Exil o příbězích v Česku žijících nejen Ukrajinců, jimž invaze převrátila svět naruby a oni teď pomáhají svým krajanům obstát za hranicemi rodné země. V prvním příběhu se představuje Oleg Firyak, který žije přes dvacet let v Praze a živí se servisem kávovarů. Od té doby, co padají bomby na jeho rodný Charkov, se z něj ale stal i organizátor odvozu uprchlíků z ukrajinských hranic.

Pochybnosti před odjezdem, jestli je rozumné jet k hranicím s pár balíky plen a dětskou výživou, se rychle rozplynuly hypnotizující jízdou. Přespali jsme v Budapešti a v neděli 27. 2. po obědě jsme byli na místě. Dění na maďarském hraničním přechodu s Ukrajinou u města Vylok organizovala policie a lidé s kufry v obležení dětí vypadali v teplém nedělním odpoledni trochu, jako kdyby jeli na dovolenou. Pak jsem si všiml holčičky s kočkou v náručí. Prchali před válkou.

Zkušenost s prostorovým zvukem máte pravděpodobně alespoň z burácejícího kinosálu, kde dělá výbuchy hrozivějšími, dialogy živějšími a děj více vtahujícím. Čím dál tím víc ale prosakuje také do osobního audia, do poslechu hudby a na živé koncerty. V produkování hudby se využití prostorového audia projevuje třeba tak, že vzniká tendence vytvářet tzv. dvojí mixy – píseň má potom jak verzi stereo nahrávky, tak i té prostorové.

Před několika dny napadla vojska Ruské federace Ukrajinu. Tato válka probíhá nejen geograficky velmi blízko. Jak ji emočně prožíváme? „Při krizi je nejhorší být neutrální,“ říká Honza Vojtko. Připomíná zároveň, že ne každý má možnost přispět finančně nebo fyzicky, takže i sdílení názorů na demonstraci, dokonce i na sociálních sítích, může být funkční jak pro okolí, tak i pro nás samotné.

„Dneska je trend, aby mladí umělci a autoři byli schopni se o sebe postarat i co se týče propagace a prodeje. A přestože s tím souhlasím a určitě bych to mohl podepsat, řekl bych, že to člověka může snadno odvést od toho nejdůležitějšího, což je on a jeho dílo. Tam se děje ta magie, vzrušení i interakce. Těm, kteří jsou zaseknutí, bych doporučil, aby vypustili všechny ostatní. Zjistěte, co s vámi dělá to, co máte rádi, a jak se přitom cítíte,” říká Jakub König.

Sborník textů s podtitulem Biopolitika spánku a bdění vychází u nakladatelství Host. Tato rozšířená verze diplomové práce obsahuje české překlady odborných textů věnujících se nejen současné krizi spánku. „Spánek byl jako překážka produktivity vnímán už v antice,“ uvádí Nikola Ivanov na téma zahálky a neaktivity, které jsou se spánkem spojovány.