Kyberprostor, který dnes tvoří běžnou součást našich životů, v 80. letech podněcoval fantazii spisovatelů scifistického hnutí cyberpunk. Povídka Williama Gibsona Johnny Mnemonic, považovaná za základní text této vlny, letos v květnu oslavila čtyřicet let od prvního vydání. Proč jsou Gibsonovy texty dodnes strhující a jak cyberpunk vnímáme současnýma očima, řešil Antonín Tesař se zasloužilými scifisty a publicisty Ivanem Adamovičem a Karlem Veselým.

Česká podcastová scéna pokulhává za zahraniční produkcí minimálně co do nástupu oblíbenosti tohoto audio formátu. V posledních pár letech se ale digitální on demand poslech definitivně rozšířil a získal masovou posluchačskou základnu, což ilustrují i ceny Podcast roku. Třetí ročník ankety byl vyhlášen 17. 6. v Radlické kulturní sportovně a Český rozhlas v ní znovu bodoval.

Keramika už dávno není jen volnočasová činnost spojovaná se základní školou. Stává se z ní trend. Ukazuje to počet zájemců, kteří se hlásí do keramických dílen, i množství prodaného nádobí a designových doplňků z keramiky. Keramická tvorba ale má i pozitivní vliv na naše psychické zdraví.

Podle výzkumů je v České republice hlášeno policii mezi 5–8 % znásilnění. „Téměř polovina pachatelů odchází od soudu s podmínkou,“ říká advokátka a zakladatelka iniciativy Bez trestu Lucie Hrdá. Soudci podle ní nejsou dostatečné vzdělaní a rozhodují se na základě předsudků. Za problémem je i nejasná právní úprava, která se zaměřuje pouze na násilí a opomíjí nesouhlas oběti.

Umělecký ne-kolektiv Björnsonova je další entitou, která se stala součástí letošního finále ceny Jindřicha Chalupeckého. Aktuálně tato skupina funguje ve složení Nik Timková, Zuzana Žabková, Lucie Svoboda Mičíková, Lucia Kvočáková, Tamara Antonijević a Tanja Šljivar. Björnsonova je fluidní a propustná platforma, kde spolupracuje proměnlivá skupina autorek a autorů.

Výkřiky, které se tříští v ozvěně přestupní chodby, zápach moči, blikající zářivky a proudy zdánlivě netečných těl, která jako by během tranzitní doby mezi domovem a prací nic nezajímalo. To jsou kulisy, do kterých zasadil ilustrátor Tomáš Motal s kurátory z Hidden gallery své kresby pod názvem Florenc Gotham Traum. Jaké to je, mít výstavu u záchodků ve vestibulu stanice metra Florenc?

Poslaneckou sněmovnou prošel návrh zákona, díky kterému by si ženy jednoduchou cestou mohly vybrat příjmení bez koncovky -ová. Podle bývalého ředitele Ústavu pro jazyk český Karla Olivy je nepřechylování ženských jmen „pošlapáním češtiny“. Lingvistka Jana Valdrová zase tvrdí, že používat jména tak, jak mají být, znamená projevit skutečnou úctu ženě. Jak celou situaci vnímají ženy, které už koncovku -ová opustily?

„Emoční žurnalista“ Adam Curtis přišel s novou obří sérií shrnující jeho dosavadní tvorbu. Původem haitský režisér Raoul Peck zase v sérii Stručné dějiny vyhlazování podnikl útok na falešné představy Západu o koloniální historii. Dokumenty Q: V oku bouře a Zločin století mají konkrétnější témata (konspirační teorie a opioidovou krizi v USA), ale také patří ke špičkovým dokumentárním seriálům.

Bydlet proti všem je nový film absolventa filozofie a dokumentaristy Tomáše Hlaváčka, který se v něm věnuje tématu Housing First v Česku na příkladu pilotního projektu sociálního bydlení v Brně. „Z ústavy plyne, že bydlení je lidské právo. Proč to nikdo nerespektuje? Pořád nám chybí zákon, který by dával jasný donucovací nástroj obcím, jež mají minimální zájem na statu quo něco měnit,“ zdůrazňuje Hlaváček důležitost vzniku zákona o sociálním bydlení.

Do čeho vyrostla generace, která milovala pogy, zmrzlinová auta Family Frost nebo telenovelu Milagros? Na to zkoušela přijít autorka slavné facebookové stránky Pure devadesátky Johana Fundová ve své nové knize. Od katalogizování nostalgie se v románu Hezký, ale narovnej se přesunula k příběhu. Co všechno si navzájem závidí tři bývalí spolužáci na třídním srazu? A na čem se podepsala přísná výchova rodičů?