Jaká byla hudba roku 1968 a jaký vývoj československé popmusic zastavil 21. srpen? V anketě odpovídal hudební publicista Jiří Černý a se svými vzpomínkami přispěla i bývalá disidentka Dáda Libanská, která za minulého režimu uspořádala nespočet ilegálních koncertů.

Trojice výzkumníků Jan Krátký, Martin Lang a Dimitris Xygalatas experimentálně změřila u členů hinduistické komunity na ostrově Mauricius, jak jim modlitby a ochranné rituály pomáhají překonat stres. Existují rituály i v současné (post)moderní, přetechnizované společnosti? „V minimální definici rituálu za něj lze v podstatě považovat motorickou činnost skládající se z opakujících se prvků,“ říká Jan Krátký z brněnské Laboratoře pro experimentální výzkum náboženství.

Starověké kultury se musely vyrovnávat s problémy podobnými těm našim, včetně klimatických změn. Jejich řešení odpovídala tomu, jak vnímaly svět jako celek. Dá se vůbec říci, že žily ve stejném světě jako my? O tom jsme si vyprávěly s historičkou starověku Jarmilou Bednaříkovou, která se věnuje především etickému rozměru života dávných společností a jejich náboženství. Společně s Luborem Kysučanem o etice starověkých civilizací přednáší na Masarykově univerzitě v Brně.

Vědomostní a strategická soutěž AZ-kvíz se na tuzemské veřejnoprávní televizi objevuje už víc než dvacet let. Patří k nedílné součásti příjemného odpoledne mnoha českých obýváků. Soutěž, která je typická pyramidou tvořenou políčky a ve které se vyhrává pár stovek až tisícovek, nebo encyklopedie, případně tričko, si našla a hlavně udržela oblibu napříč několika generacemi. Co ale stojí za úspěchem tohoto soutěžního formátu?

Muži a ženy by si měli být před zákonem rovni. Jak je to ale s neutralitou zákonů doopravdy, řeší rozsáhlá kniha Mužské právo. „Chtěla jsem ukázat, že muži s námi se ženami jednají rovně, ale my musíme hrát podle jejich pravidel a na jejich hřišti,“ říká jedna z editorek knihy, ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.

Hrdiny jako z filmů Woodyho Allena umí slovenský dramatik a spisovatel Daniel Majling. Po komiksových povídkách plných gagů ze sexuálního života se tentokrát pustil do grafického románu. Ubral na humoru a přidal na vyprávění. Komiks Zóna vyšel v češtině na začátku léta a odkazuje nejen ke slavnému snímku Stalker Andreje Tarkovského.

Gigantické přístavy, kontejnery, letiště, haly, skladiště. To zachycuje aktuální projekt hamburského fotografa Henrika Spohlera In Between, který je v současnosti k vidění v Galerie Fotografic v Praze. Co za globálním logistickým systémem stojí? A proč se ho umělec rozhodl fotit?

Poprvé ve své třicetileté historii nebude mít Cena Jindřicha Chalupeckého laureáta. Letošní finalistky a finalisté se totiž rozhodli nesoutěžit. Co je k tomuto rozhodnutí vedlo? „Kromě jiného to vytváří pole pro spekulantství. Jak se umělec rozhoduje, co bude tematizovat a s čím pracovat, aby mohl vyhrát,“ zmiňuje jeden z důvodů proti soutěžení Matěj Pavlík z uměleckého sdružení Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky, která je jedním z letošních finalistů.

Umělci, kteří na streamovacích službách neprosperují, se podle výkonného ředitele Spotify Daniela Eka nepřizpůsobili době a vydávají hudbu zastaralým způsobem. Víc než kdy jindy je podle něj zásadní interakce s fanoušky a častější releasy. Jak se tato předpověď promítne do tuzemské scény? Zeptali jsme se jejích výrazných zástupců.

Pro starší generace je Jugoslávie stále předmětem nostalgie. Jiní ale „jugonostalgii“ využívají především jako marketingovou značku. Jak se dnešní obyvatelé bývalých zemí tohoto státu ke své minulosti staví?