Počátky raketové techniky byly dosti divoké a nebezpečné. Přesto z nich nakonec vyrostly kosmické programy, které nás dovedly až na Měsíc. Určitě stojí za to si připomenout dobu, kdy se budoucí konstruktéři svému okolí jevili jen jako hrstka bláznů se sebevražednými sklony.

Přednášející Petr Tomek je novinář, spisovatel a popularizátor vědy se zálibou v komentování společenského dění, propagaci a popularizaci kosmonautiky, futurologie, nezávislého filmu, hédonismu a steampunku. Jako novinář působil v redakci časopisu VTM Science později v roli šéfredaktora v redakci elektronického literárního časopisu Lemurie. Zatím mu vyšly tiskem tři knihy – Ztracený Měsíc, o tom, proč nebyli lidé čtyřicet let na Měsíci, Ateista - soubor textů vztahujících se, nepřekvapivě, k ateismu, a populárně-vědecká miniatura Láska, sex a vesmír. 

Videozáznam: https://youtu.be/qCbZC1LfNr8

Kanál LLionTV: https://www.youtube.com/channel/UCxfsOe_Vg1-WzUk3Xe5mkIw

Patron Pátečníků: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Sisyfos: https://www.sisyfos.cz/, Pátečníci: http://www.patecnici.net/

Videozáznam přednášky: https://youtu.be/09DyXkWB2Xs

Kanál LLionTV: https://www.youtube.com/channel/UCxfsOe_Vg1-WzUk3Xe5mkIw

Patron Pátečníků: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Sisyfos: https://www.sisyfos.cz/, Pátečníci: http://www.patecnici.net/

Záznam pátečnické přednášky ze 7. 2. 2020 na téma: Kepler u Tychona - osudové setkání v dějinách vědy. Před 420 lety ve čtvrtek 3. února 1600 se na zámku v Benátkách nad Jizerou poprvé setkal tváří v tvář nejlepší astronomický pozorovatel tehdejší epochy Tycho Brahe s jejím nejlepším matematickým teoretikem Johannem Keplerem. Bylo to osudové setkání, které významně přispělo ke zrodu moderní matematicky formulované přírodovědy. Popíšeme okolnosti tohoto setkání, přiblížíme oba hlavní protagonisty, jejich díla a osudy, odvíjející se na pozadí přelomové doby i společenského a kulturního kontextu rudolfínské Prahy.  

Přednáší: Prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc. (*1963) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde nyní působí jako profesor na Ústavu teoretické fyziky. Zabývá se obecnou relativitou a kvadratickou gravitací, zejména přesnými řešeními Einsteinových rovnic, teorií gravitačního záření v kosmologii a modely černých děr. Dlouhodobě se věnuje popularizaci svého oboru, včetně překladů knih.

Videozáznam přednášky: https://youtu.be/KbECGx5mcrM

Kanál LLionTV: https://www.youtube.com/channel/UCxfsOe_Vg1-WzUk3Xe5mkIw

Patron Pátečníků: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Sisyfos: https://www.sisyfos.cz/, Pátečníci: http://www.patecnici.net/

Krátká přednáška o velké změně ve vnímání naší doby. Před jakými výzvami stojíme a jak víme o tom, že se svět mění? Proč už nelze citovat dystopické vize jakými byla Orwellova kniha 1984 nebo Huxleyho Konec civilizace? V čem se svět změnil a jakou roli v něm hraje jednotlivec?

Přednášející Sebastian Chum se několik živí jako publicista a překladatel, dlouholetý přednášející a komentátor. Studoval antropologii, fandí polytopickému myšlení a humanismu.

Videozáznam přednášky: https://youtu.be/p3FGzMKDNkM

Kanál LLionTV: https://www.youtube.com/channel/UCxfsOe_Vg1-WzUk3Xe5mkIw

Patron Pátečníků: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Sisyfos: https://www.sisyfos.cz/, Pátečníci: http://www.patecnici.net/

Podíváme-li se na historii střetů vědy a víry hlouběji, zjistíme, že u jejich zrodu nestály spory o náboženská dogmata. Proč vadili právě Galileo, Bruno a Darwin, zatímco Newton a Galvani nikoliv? Jaký typ střetů lze čekat v budoucnosti? Přesune se kolbiště na půdu humanitních oborů? A nakonec možná nejobtížnější otázka: za jakých podmínek se může i z vědeckého skepticismu stát svého druhu víra?

Milan Petrák je absolventem ČVUT, datovým analytikem, jakož i autorem knihy Skrytá autorita: Iracionalita a dav v člověku (Dybbuk, 2011), románu Výrobce osudů (Triton, 2007) a zhruba padesátky publikovaných povídek.

Videozáznam přednášky: https://youtu.be/FLB9_Owy47I

Kanál LLionTV: https://www.youtube.com/channel/UCxfsOe_Vg1-WzUk3Xe5mkIw

Patron Pátečníků: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Sisyfos: https://www.sisyfos.cz/, Pátečníci: http://www.patecnici.net/

Daniel Kahneman, psycholog, držitel Nobelovy ceny za ekonomii, v knize seznamuje se dvěma systémy, které řídí to, jak přemýšlíme a jak se rozhodujeme. Systém 1 je rychlý, intuitivní a emocionální. Systém 2 je pomalý, váhavý a logický. Kniha nabízí pohled, jak přemýšlíme, a přitom odhaluje, v kterých situacích můžeme a kdy naopak nesmíme věřit své intuici (Systém 1) a také kdy a jak čerpat z přínosu pomalého myšlení (Systém 2). Obsahuje i poznatky o tom, jak vznikají naše rozhodnutí v pracovním i osobním živote – a hlavně, jak se vyvarovat chyb.

Petr Wawrosz *1968 je odborný asistent na Vysoké škole finanční a správní, zabývá se teoretickou ekonomií, vztahem ekonomie a práva, institucionální ekonomií.

Videozáznam přednášky: https://youtu.be/dB8OPZhfcl0

Kanál LLionTV: https://www.youtube.com/channel/UCxfsOe_Vg1-WzUk3Xe5mkIw

Patron Pátečníků: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Sisyfos: https://www.sisyfos.cz/, Pátečníci: http://www.patecnici.net/

Vymírání druhů máme obvykle v mysli spojená se znaménkem minus. Co může být horšího než když nějaký nádherný druh, nota bene celý taxon, vymizí z povrchu zemského? Z hlediska evoluční biologie se ovšem jedná o nevyhnutelnou konstantu, která umožňuje rozvoj života, jak jej známe. Co způsobuje vymírání? Střídají se periody drastického vymírání v historii života pravidelně? A žijeme my sami v průběhu hromadné extinkce, nebo naopak urychlujeme evoluci? Všechny tyto otázky, které dnes rezonují mezi biology, se pokusíme v přednášce zodpovědět.  

Přednáší: Jan Toman, vědecký pracovník Katedry filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zaměřuje se zejména na problémy evoluční a teoretické biologie, zejména teorii zamrzlé evoluce a další moderní přístupy v evoluční biologii. Je autorem monografie Pohlavní rozmnožování optikou evoluce, kterou na začátku roku 2015 vydalo nakladatelství Academia.

Videozáznam přednášky: https://youtu.be/HgOeVJMF8UE

Kanál LLionTV: https://www.youtube.com/channel/UCxfsOe_Vg1-WzUk3Xe5mkIw

Patron Pátečníků: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Videozáznam přednášky: https://youtu.be/0-z_FOvWCW0

Patron Pátečníků: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Složitost kombinatorických úloh a P versus NP problém. P vs. NP je dnes jeden z nejznámějších matematických a informatických problémů. V přednášce se pokusím vysvětlit proč tomu tak je, proč se zdánlivě speciální problém může stát centrálním a dokonce populárním problémem. To není otázka pouze historická, ale rovněž aktuální například při diskusi o důležitosti matematiky.  

Prof. RNDr. Jaroslav Nešetřil, DrSc. (* 13. března 1946 v Brně), český matematik, profesor Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a výtvarník. V matematice se zabývá především kombinatorikou (Ramseyova teorie), ale také algebrou a teoretickou informatikou, jeho Erdősovo číslo je 1. Ve výtvarném umění spolupracuje s Jiřím Načeradským. Mezi lety 1964 a 1969 studoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, část tohoto studia však strávil v zahraničí, konkrétně na Universität Wien (1968) a McMaster University v Hamiltonu v Kanadě (1969). Titul RNDr. získal v roce 1970, CSc. roku 1975 a DrSc. 1988. Roku 1987 se stal docentem a 1993 profesorem Univerzity Karlovy. V současné době je profesorem katedry aplikované matematiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a současně ředitelem Institutu teoretické informatiky a DIMATIA Centre, jehož je také zakladatelem. Jaroslav Nešetřil je autorem více než 250 odborných článků.

Patron Pátečníků: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Centrum Karla Čapka: https://www.cevast.org/cz

Videozáznam přednášky: https://youtu.be/Llot-KUbVRU

Kanál LLionTV: https://www.youtube.com/channel/UCxfsOe_Vg1-WzUk3Xe5mkIw

Patron Pátečníků: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/