Peak.cz

Jedním z důsledků pandemie covidu-19 bylo uzavření hranic, které nám dočasně znemožnilo cestovat. S tím, jak se pravidla cestování uvolnila a nastává čas dovolených, vznikají i různá rizika při správě financí a běžném placení. Na co si dát na cestách pozor? Jak se liší různé regiony světa? Na to jsme se zeptali Aleše Gilla, specialisty bezpečnosti mBank CZ a SK, který je zároveň vášnivým cestovatelem.

Počet zaznamenaných případů nákazy koronavirem už celosvětově přesáhl hranici 12 milionů, přičemž nemoci podlehlo přes 550 tisíc lidí. Důsledkem ochranných opatření, aby se zabránilo šíření nemoci, byly i uzavřené hranice. Ty se postupně otvírají ve snaze posílit turistický ruch, na němž jsou některé země silně ekonomicky závislé.

I tak se předpokládá, že Češi budou s cestami do zahraničí váhat. „Myslím, že poměr Čechů, kteří vyrazí do zahraničí, a těch, kteří zůstanou doma, bude tak půl na půl. Letos dá rozhodně daleko větší část českých obyvatel přednost dovolené doma,“ domnívá se Aleš Gill, specialista bezpečnosti mBank CZ a SK.

Pokud už se někdo chystá do zahraničí, měl by dát podle Gilla daleko větší pozor při přípravě samotné cesty i případných záložních scénářů.

Pandemie covidu-19 také urychlila přechod na bezkontaktní placení, řada lidí omezila výběry z bankomatů, protože se hotovosti báli či ji během pandemie nepotřebovali. „Z vlastní cestovatelské zkušenosti doporučuji dát si pozor v zemích, kde může být problém platit kartou či si vybrat z bankomatu.“

Podle Gilla je dobré mít na cestách i hotovost, i když není třeba mít velké částky. „Na platbu například za toaletu je dobré nějakou hotovost mít. Ale u větších částek je vždy jistější platit kartou. Výhoda je, že jich můžete mít víc, můžete si nastavit limity a v případě ztráty či krádeže lze kartu zablokovat,“ říká Aleš Gill.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Mladý stavař, architekt a specialista na 3D tisk Jiří Vele patří mezi klíčové lidi, kteří se podíleli na unikátním stavebním projektu Prvok. Jde o největší 3D tištěný objekt z betonu, který v Česku vznikl. I když se první český projekt teprve dokončuje, Jiří Vele už ví, co by chtěl v budoucnu 3D tiskem postavit.

Zatímco klasická architektura ho příliš nebavila, možnost využití pokročilé technologie mu učarovala. „Fascinuje mě, že jeden den něco navrhnete a druhý den už vidíte, jak to vzniká. Cesta k prototypu je daleko přímější a jednodušší,“ říká o svém sblížení s unikátní metodou využitelnou i ve stavebnictví.

Odtud už nebylo daleko k projektu Prvok, za nímž stojí firma Scoolpt vedená sochařem Michalem Trpákem, Experimentální centrum Fakulty stavební ČVUT a Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka).

3D tisk domů je podle Veleho cestou 21. století, která zcela změní způsob, jak lidé budou přistupovat k bydlení. „Je potřeba vypilovat jednotlivé fáze 3D tisku a zdokonalit tuto techniku,“ dodává k tomu, jak rychle se tento druh stavění bude šířit. Jednou z výhod tištěných domů bude v budoucnu i to, že budou z větší části recyklovatelné, což sníží náklady na jejich budování.

„Jednou bych chtěl postavit výzkumnou stanici na Marsu. Ale bude ještě nějaký čas trvat, než technologie budou na dostatečné úrovni, abychom to mohli realizovat. Počítáme s tím, že materiál pro 3D tisk bychom si vzali přímo z Marsu, a využili tedy místní síru a kamenivo,“ říká Jiří Vele.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Armáda sehrála v době pandemie důležitou roli, i když jí média nevěnovala tolik pozornosti a de facto působila jako neviditelná složka první linie. Mimo jiné výrazně pomáhala při projektech celoplošného testování nebo zavádění tzv. chytré karantény.

„Armáda odvedla velký kus práce a jsem přesvědčen, že bez jejího přispění by se situaci nepodařilo zvládnout,“ říká Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR.

Českou armádu také čeká rozsáhlá modernizace. Při ní by Česko mělo usilovat o to, aby do zbrojních nákupů byl co nejvíce zapojen český zbrojní průmysl. Do přípravy armádních zakázek však zasáhla právě koronakrize, která oddálila jejich průběh. S návratem do normálu by měla být realizována celá řada zakázek.

Například nákup pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) za 52 miliard korun. Před vypsáním jsou také tendry na protiletadlové komplety Shorad za deset miliard korun a samohybná děla za dalších pět miliard.

„Když stát dá zbrojnímu průmyslu v Česku zakázky a modernizační projekty, může pomoci nejen armádě, ale i ekonomice. Jeho pomoc se mu vrátí,“ tvrdí Hynek. Více si poslechněte v podcastu.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Současná koronavirová situace mimo jiné výrazně posunula společnost do digitální doby. Pracujeme v prostředí internetu, děti se učí pomocí internetu, nakupujeme online (i věci, které jsme dříve nenakupovali), bavíme se a komunikujeme virtuálně. Což s sebou přináší i rostoucí bezpečnostní riziko.

„Svět na internetu je stejně bezpečný či nebezpečný jako reálný svět. Nicméně na život v tom běžném světě se připravujeme od narození, zatímco do toho virtuálního vstupujeme později a často nepřipraveni,“ říká Aleš Gill v dalším dílu série podcastů na serveru Peak.cz, jejímž partnerem je mBank.

Podle specialisty na bezpečnost mBank je třeba si dávat pozor stejně, jako když přecházíme silnici nebo když za sebou zamykáme dům. „Nedává smysl, abychom si koupili bezpečnostní dveře, a potom si na wi-fi nastavili primitivní heslo v podobě čísel 12345,“ podotýká.

Rozhodně je podle něj internet prostředí, kde jsme jako uživatelé méně obezřetní. „Do budoucna bude vždy nějaké bezpečnostní riziko, nicméně stejně tak se bude zvyšovat i bezpečnostní gramotnost, která toto riziko bude snižovat. Nejslabším prvkem bude ale vždy sám člověk, proto musíme lidi co nejvíce edukovat,“ tvrdí Aleš Gill.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Bankovní služby se nám čím dál častěji dostávají do našich mobilních telefonů. Mít vlastní aplikaci se dnes stalo pro každou banku doslova nutností i proto, že podobné aplikace bývají také standardním prodejním kanálem.

„Když se podíváme na čísla ohledně toho, jak roste podíl úvěrů prodávaných skrze mobilní aplikaci, tak to číslo se za poslední dva roky víceméně ztrojnásobilo,“ vysvětluje šéf fintech společnosti Wultra Petr Dvořák v dalším díle série podcastů na serveru Peak.cz, jejímž partnerem je mBank.

S tím, jak k dojednávání podobných finančních produktů i ke klasickému placení v obchodech stále častěji využíváme chytré telefony, ale nabývá na důležitosti i otázka bezpečnosti

„Když se podíváme, jak funguje placení kartou v telefonu, tak dnes už běžně probíhá přihlašování pomocí biometriky. Oproti plastové kartě, kterou dnes do 500 korun jen přikládáte, se zvyšuje úroveň zabezpečení,“ uklidňuje Petr Dvořák a dodává, že v otázce bezpečnosti bude čím dál větší roli hrát i biometrické ověřování.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

České mediální vody v uplynulých týdnech rozvířily zprávy o veřejné zakázce na vytvoření e-shopu a systému pro prodej a provoz elektronických dálničních kuponů za více než 400 milionů korun, stejně jako následný víkendový hackaton, během kterého zhruba 100 vývojářů z řad dobrovolníků dokázalo vytvořit funkční e-shop, který nyní testuje Ministerstvo dopravy.

„Pro nás je to špička ledovce, v IT se protočí mnohem více peněz než 400 milionů a v příštích letech se rozjedou opravdu velké investice, protože jsme přijali zákon na digitální službu, který dává zákonnou povinnost do pěti let zdigitalizovat celou agendu státní správy,“ dotýká se v podcastu Peak.cz problematiky „digitálních“ státních zakázek Jakub Nešetřil ze sdružení Česko.Digital, jehož někteří členové se hackatonu také zúčastnili.

Bývalý byznysmen, který vybudoval technologický startup Apiary a před třemi lety jej prodal americkému Oraclu, chce platformou Česko.Digital podpořit technologický rozvoj státu i společnosti. Proto vítá, že se veřejná správa na digitalizaci chystá. 

„Myslím si, že náš stát dnes nikdo neoznačí jako inovativní,“ dodává Nešetřil v podcastu, ve kterém se dozvíte nejen důvody současného stavu, ale také například to, jakým způsobem by stát měl předcházet předraženým IT tendrům či jak na to jdou v jiných zemích a u koho bychom se mohli inspirovat.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Platba kartou je v dnešní době standardní a nejpohodlnější způsob nakupování v e-shopech. Přináší s sebou však nezbytná bezpečnostní opatření. Jednou z prvních věcí, které by měli lidé sledovat, je zabezpečení webové stránky obchodu. Hodně napoví začátek URL adresy, která by měla být ve formátu  „https“ namísto „http“. Nezbytné je také sledovat, zda platba probíhá přes certifikovanou platební bránu. Online platby se většinou potvrzují bezpečnostním kódem. Dalším kolbištěm jsou sociální sítě. Tam se podvodníci často maskují za profily vašich přátel a lákají z vás zaslání potvrzujícího kódu jejich platby. Pokud taková žádost přijde, jedná se vždycky o podvodníka. V případě zneužití údajů karty je nutné ihned kontaktovat banku. Jedině ona může zkusit platby zablokovat.

S Pavlem Vlčkem jsme mluvili také o technologickém pokroku, který přinášejí chytré telefony. Bankovní aplikace v telefonech se začaly šířit zhruba před pěti lety. Když si klient aplikaci stáhne, už do internetového bankovnictví téměř nechodí. Bránit se zneužití karty lze pečlivým prostudováním funkcí aplikace. Běžné je nastavit si limity pro různé typy plateb.

Jednou ze současných výzev pro nakupující na internetu je rostoucí obliba zahraničních e-shopů, jež můžeme rozdělit do dvou skupin. První jsou e-shopy v Evropské unii. Tam lze nakupovat téměř bez potíží. Platí tam celounijní pravidla ochrany spotřebitele. U e-shopů například z Číny nebo USA musíme počítat s jinou než dvouletou záruční lhůtou. U dražších produktů je potřeba si dát pozor na cla a daně. Velkým tématem jsou také směnné kurzy, které ale většina lidí vůbec neřeší.

Závěrem jsme si s Pavlem Vlčkem popovídali o rizicích poskytování úvěrů.

Těšíme se na vás u dalšího podcastu na Peak.cz.

See omnystudio.com/listener for privacy information.