Jak vnímají Pavel Šafr a Honza Palička kroky rumunského ústavního soudu, který nejprve zrušil první kolo prezidentských voleb a následně v nich neumožnil kandidovat radikálnímu proruskému Calinu Georgescuovi? Podle obou jde o krok velmi kontroverzní, ale v dané situaci pochopitelné. „Rušení voleb vytváří dojem, že nějaká elita do toho skočí, zvrátí výsledek voleb a to způsobuje snížení důvěry v demokratické instituce. To je nepochybně pravda. Proti tomu ale stojí jiná, opravdu velmi vážná věc a to je fakt, že Rusko reálně provádí hybridní operace demokratickým zemím. A ty demokratické země se prostě musí sakra bránit,“ říká Šafr.

Proč si Putinovo Rusko vybralo jako terč právě Rumunsko? Co bychom si z dění v Rumunsku měli odnést my v Česku? A jak by se demokracie měla bránit proti ruským trojským koním v politice? Poslechněte si celou epizodu.

Návrat Donalda Trumpa do křesla prezidenta Spojených států s sebou nepřinesl jen pořádnou porci chaosu, ale též pomyslný nástup kulturního barbarství. Pavel Šafr s Honzou Paličkou hledají paralely mezi Trumpem a Andrejem Babišem a dochází k závěru, že toto kulturní barbarství reprezentuje i předseda hnutí ANO. V čem jsou si podobní a v čem jsou Trump a Babiš rozdílní? A proč druhé Babišovo období může být mnohem horší než to první?

Nadcházející volby do poslanecké sněmovny hrozí nejen návratem „babišismu“, ale podle Pavla Šafra v nich jde hlavně o to, jestli chceme žít v rámcově civilizované společnosti, nebo jestli upadneme do nějakého většího, menšího, hlubšího nebo mělčího hnoje. Jaká témata budou ve volbách klíčová a co musí udělat vládní strany, aby v nich uspěly?

Tento díl podcastu Šikmá plocha se zabývá tím, do jaké míry jsou Spojené státy před listopadovými prezidentskými volbami rozdělené a co by znamenalo zvolení Donalda Trumpa nebo Kamaly Harrisové nejenom pro USA, ale i pro Ukrajinu a Evropu.

Podcast Šikmá plocha jen něco málo přes rok před volbami do poslanecké sněmovny hodnotí ministry vlády Petra Fialy. Kdo ve své funkci absolutně selhal? A o kom není jisté, že vůbec existuje? I na tyto otázky odpovídají Johana Hovorková a Pavel Šafr.

Je to už třicet čtyři let po revoluci. A naše země, naše krajina, naše společnost, my všichni si stále z totalitního režimu neseme následky. Co s tím? A kdy to přejde? A když už jsme tu strašnou dobu jen kritizovali, najde Pavel Šafr v rozhovoru s Johanou Hovorkovoou něco pozitivního v tom, co zažíval? To je desátý díl podcastu Vyprávěj mi o komunismu.

V tomto dílu podcastu Vyprávěj mi o komunismu se věnujeme těm, o nichž to celé bylo. Totiž komunistům. Styděli se za sebe? Jaká byla jejich typologie? A kdo se jim postavil?

Johana Hovorková a Pavel Šafr mluví tentokrát o tom, jak se k sobě lidí za komunismu chovali. Proč jste v jednom kuse naráželi na protivné prodavačky? Proč měli takovou moc taxikáři a pinglové? A kdo říkal ostatním „soudruhu vole“?

Kde byla za komunismu svobodnější atmosféra, ve městě nebo na venkově? Co všechno komunisté zničili kolektivizací, bezuzdným bouráním nebo výstavbou, která hyzdila města i krajinu? A jaké to bylo, když člověk musel jet nočním vlakem? Poslouchtejte Vyprávěj mi o komunismu, tentokrát o městě, o venkově a o dopravě.

Proč vlastně člověk, který nefandil straně a vládě, četl Rudé právo? Jaké propaganda byla v časopise Náš pes? A jak často byl člověk nucen sledovat Československý filmový týdeník? Pavel Šafr v dalším díle Vyprávěj mi o komunismu hovoří s Johanou Hovorkovou o médiích před rokem 1989.