Přes zákopy první světové války až po dnešní výrobu v Asii. Jak se za posledních sto let změnila výroba obuvi? A je dnes udržitelnější? Spolu s historiky Martin Jemelkou (Masarykův ústav a Archiv AV ČR) a Ondřejem Ševečkem (Filosofický ústav AV ČR) se bavíme o tom, proč se dřív boty opravovaly a dědily, zatímco dnes často končí na skládkách — a co to říká o společnosti, která je nosí.

Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač

Témata:

00:00: Intro

00:42: České země jako obuvnická velmoc

03:08: Úspěch Tomáše Bati
05:51: Jak obuvnictví proměnila první a druhá světová válka

12:37: Obuvnictví za socialismu

14:58: Zánik skutečské firmy Botas a celosvětový trend

23:06: Kdo vyrábí boty pro armády?

28:10: Udržitelnost současného obuvnictví

35:06: Konkurenceschopnost udržitelného obuvnictví

40:40: Outro

Jakou roli hrají věci v dějinách – a co nám mohou prozradit o společnosti? Historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a kurátorka Jitka Gelnarová z Národního muzea mluví o tom, jak věci nejen uchovávají paměť, ale také odhalují nerovnosti, genderové role nebo ekologické dopady. Řeč přijde na to, proč muzea stojí na křižovatce mezi hmotným a digitálním světem, jaké příběhy skrývají boty Marie Riegrové-Palacké a proč si věci zaslouží stejnou pozornost jako texty a „velké“ dějiny.

Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač

Před půlstoletím byla podepsána Helsinská dohoda, která měla potvrdit hranice a bezpečnost mezi Východem a Západem. Jenže její třetí část, věnovaná lidským právům, odstartovala proces, který komunistické režimy rozhodně nečekaly.

Historici Michaela Lenčéšová a Václav Skořepa v podcastu vysvětlují, proč se Helsinky staly symbolem pro demokratickou opozici, jakou roli v takzvaném helsinském procesu sehrával československý exil, jak rozličně pojímal lidská práva a jak podporoval domácí opozici. 

Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač

Témata:

00:00: Intro

00:52: Čím byl závěrečný akt Helsinek zlomový

04:29: Reakce československého státu

07:06: Zástupci československého exilu

13:38: Přístup české a slovenské části exilu k lidským právům

15:25: Role československého exilu a disentu v dodržování Helsinek

18:01: Reakce Západu na československé snahy

20:32: Následné schůze KBSE

25:01: Československý exil v mezinárodním srovnání

30:15: Outro

Pražské jaro mělo přinést změnu – zásadní reformu státního socialismu sovětského typu, který v Československu fungoval od roku 1948. Řešila se ekonomická reforma, mluvilo se o větší politické otevřenosti a zrušení cenzury. Přestože komunistická strana měla zůstat u moci, její samotná role se měla proměnit. Historik z ÚSD AV ČR Jiří Hoppe chystá k tomuto tématu novou publikaci, a proto přijal pozvání do našeho podcastu. Budeme se bavit o tom, co pražskému jaru předcházelo, kde se vzal "Jánošík Dubček" a proč to celé skončilo tak rychle a tak nekompromisně.

Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač

Témata:

00:00: Intro

00:53: Ekonomická situace Československá v polovině 60. let

02:39: Šikova ekonomická reforma

04:06: Začátky transformace komunistické strany

7:29: (Ne)Úspěch ekonomických reforem

9:44: Prezident Novotný a jeho konflikty

11:32: Dubčekova kritika (Novotného)

17:36: První tajemník ÚV KSČ Dubček

19:06: Akční program a vedoucí úloha strany

23:16: Zrušení cenzury, společenské změny

33:11: Dva tisíce slov a ostrá reakce Moskvy

39:36: Šlo invazi předejít?

40:45: Outro

Může demokracie přežít, když se sama vzdá části svých vlastních pravidel? A kde je hranice mezi obranou svobody a jejím potlačením? V této epizodě Podcastu pro soudobé dějiny si s právníkem Matějem Slavíkem z ÚSD AV ČR povídáme o konceptu militantní demokracie, který vznikl ve 30. letech jako reakce na nástup fašismu. Dozvíte se, proč považoval jeho autor Karel Loewenstein výjimečný stav a omezování práv za nutnou obranu demokratického státu, proč ho fascinovalo meziválečné Československo, a jak se tento koncept promítá do současnosti.Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač

Témata

00:00: Intro

00:38: Definice a vznik teorie militantní demokracie

06:13: Reakce na fašismus a rizika teorie

10:44: Inspirace předválečným Československem

13:46: Teorie v poválečném Německu  

20:36: Současné příklady 

22:37: Loewensteinova teorie v ústavním pořádku České republiky

31:52: Outro

Druhá světová válka skončila masivní migrací. Miliony lidí se ocitly na cestě – vojáci, uprchlíci, vězni, nuceně nasazení. Jak moc se změnila demografická mapa Československa? O poválečné repatriaci, vykořenění a integraci mluví historička Jana Paseková Kasíková a historik Zdenko Maršálek z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač

Témata:

00:00: Intro

00:46: Organizace návratů po druhé světové válce

10:07: Repatriace "poněmčených" dětí

15:02: Přijetí navrátilců

21:38: Pomoc pro repatrianty a jejich integrace

29:47: Podobnosti migrace po druhé světové válce s migrací po válce na Ukrajině

34:18: Outro

Zavřít fabriku neznamená jen propustit zaměstnance. Dopady to má na celé město – jeho prostor, rytmus i identitu. V této epizodě se s historikem Vítězslavem Sommerem z Ústavu pro Soudobé dějiny AV ČR a novinářem Danielem Novákem ze Seznam Zpráv zaměřujeme na to, co je deindustrializace, jak se průmysl proměňoval v minulosti a v jaké kondici je dnes.

Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač

Témata

00:00: Intro

01:01: Pojem deindustrializace

02:38: Deindustrializace v minulosti

04:13: Deindustrializace v Ostravě – huť Liberty

08:09: Příčiny deindustrializace 

13:29: Přístup k deindustrializaci ve státech EU

18:44: Negativní případy české deindustrializace

20:36: Továrny v Československu za socialismu a jejich společenská role

24:12: Význam státu v deindustrializaci

28:42: Má Česko budoucnost postavenou na průmyslu?

38:58: Outro

Digitální svět výrazně proměňuje naše vnímání historie. Jak sociální sítě ovlivňují historické povědomí? Proč popularita historických videí neznamená vždy pochopení širších souvislostí? A jak rozpoznat manipulaci s historickými fakty na internetu?

O tom v podcastu diskutují ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Adéla Gjuričová a socioložka médií Irena Reifová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Hostky také proberou, jak digitální média fragmentují kolektivní paměť a jakou roli by měli historici a historičky v tomto novém prostoru zastávat. 

Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač

Epizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech.

Témata:

00:00: Intro

00:41: Historické podcasty, videa, tiktoky

06:21: Jak popularizovat dějiny?

08:24: Sociální sítě a kolektivní paměť

13:51: Proměna práce historiků a historiček

17:08: Digitalizovaný Archiv bezpečnostních složek

20:17: Manipulace s dějinami na sociálních sítích

23:54: Jak poznat manipulaci?

27:37: Role historiků a historiček

29:06: Outro

Zaostřeno na dějiny KSČ: Jak vznikala a koho se snažila na svém začátku oslovit? Jak z radikální revoluční strany došla až k vítězství ve volbách v roce 1946? Hosty epizody jsou odborníci, kteří se historii Komunistické strany Československa dlouhodobě věnují: Jakub Rákosník, historik z Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK a spoluautor knižních novinek, které přináší ucelený pohled na toto téma a Jiří Kocian, historik z Ústavu pro Soudobé dějiny AV ČR.

Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač

Epizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech.

Témata:

00:00: Intro

00:50: Výzkum dějin KSČ

07:34: Stranické dělení ve 20. letech 20. století

10:02: Program KSČ za první republiky (1918–1938)

12:20: Bolševizace KSČ

21:51: Změna programové politiky po druhé světové válce

32:25: Nekomunistické strany a jejich “apatie”?

36:01: Outro

Tato epizoda se zaměřuje na příběhy queer lidí, kteří byli donuceni k neviditelnosti. S historiky Pavlem Himlem z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a Jaromírem Mrňkou z Německého historického ústavu ve Varšavě, který svůj výzkum realizoval v rámci programu Strategie AV 21 „Město jako laboratoř změny: stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život“ koordinovaného ÚSD AV ČR, se podíváme na osudy queer lidí v prostředí represivní politiky, medikalizace homosexuality a společenské stigmatizace. Jak situaci queer lidí proměnila dekriminalizace homosexuality v roce 1961? A jaké dědictví si z minulého režimu neseme dodnes? 

00:00: Intro

00:40: Sebeorganizace queer lidí před druhou světovou válkou 

02:43: Život queer lidí v 50. letech 20. století

04:25: Zákon a dekriminalizaci homosexuality z roku 1961

06:59: Realita přijatého zákona

15:11: Byla situace na Západě odlišná?

20:22: Místa setkávání queer lidí v období tzv. normalizace

28:55: Dopady socialismu na vnímání queer lidí dnes

35:35: Outro