Podcasts by EUROPEUM

Do konce českého předsednictví v Radě EU zbývá jen několik dní. Čeští diplomaté ale stále pilně pracují na uzavření posledních možných dohod napříč širokým spektrem evropských politik. Jejích práci a nasazení celkově pozitivně oceňují partneři, státy a novináři v Bruselu i EU. Nejvýraznějším tématem předsednictví se bezpochyby stala energetika, Česko ale dosahuje výrazných úspěchů i v širších otázkách klimatu, a to při uzavíraní dohod o podobě jednotlivých legislativ balíčku Fit for 55.

Hosté:

Moderátorka: Kristína Chlebáková, projektová manažerka, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Jaký vliv budou mít proběhlé volby na vztahy USA a EU? Může dojít ke změně postoje vůči ruské invazi na Ukrajinu? Jaká je budoucnost obchodních vztahů těchto spojenců? A co nám celkově říkají o budoucím angažování USA v bezpečnostních otázkách v Evropě?

---------------------------------------------------------------------------------

Hosté:

Moderátor: Vít Havelka, seniorní výzkumný pracovník, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM.

Ruská invaze na Ukrajinu má zásadní vliv na Evropu v mnoha oblastech – jedna z nejviditelnějších v každodenním životě je dramatické zvýšení cen energií v celé Evropské unii. Důsledkem zvyšování je také raketový růst inflace, který začal ohrožovat nejen evropskou ekonomiku, ale také samotnou společenskou smlouvu. Členské státy i Unie samotná se na situaci snaží reagovat a najít společná řešení, která by situaci řešila jednak krátkodobě, a pak také usilují o dlouhodobou stabilizaci ekonomiky i trhů s energiemi.

Unie i státy dokázaly na situaci reagovat rychleji než během jiných krizí v minulosti, finální řešení ale ještě stále neznáme. Na stole je několik návrhů, které na jedné straně směřují k omezení vysokých cen elektřiny. Na druhou stranu je ale zapotřebí najít kompromis, který by transformoval fungování celoevropského trhu i do budoucna.

Jak funguje jednotný energetický trh? Proč se snaží státy najít řešení na celoevropské úrovni? Na čem se už státy Unie shodly a jak to zlepší nebo zlepšuje situaci? Může za drahé energie jen válka na Ukrajině? Měla by se Evropa odpoutat od plynu úplně? A měl by EU trh transformovat?

--------------------------

Hosté:

- Michal Hrubý, výzkumný pracovník, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

- Zuzana Krejčiříková, ředitelka útvaru Public Affairs, ČEZ

- Tereza Stašáková, referentka, Odbor elektroenergetiky a teplárenství, Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

Moderátorka: Helena Truchlá, České zájmy v EU

Debata, vysílána 1. listopadu 2022 online formou, byla organizována s podporou Jean Monnet Chair TeDEUSS - Teaching and debating EU small states' security na FSV UK a spolufinancována v rámci programu Evropské unie "Občané, rovnost, práva a hodnoty".

25. září se v Itálii konaly parlamentní volby, které vyhrálo pravicové uskupení Bratři Itálie, což dle italských zvyklostí znamená, že se jejich předsedkyně Giorgia Meloni stane historicky první italskou premiérkou. Součástí budoucí vlády bude pravděpodobně Liga Mattea Salviniho a strana bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho Forza Italia.

Ihned po skončení voleb vyvolaly jejich výsledky napětí v rámci EU – ať už z důvodu krajně-pravicové orientace nejsilnější italské strany nebo kvůli jejímu ambicióznímu programu, který by znamenal výrazné zvýšení státních výdajů.

Jaké kroky lze očekávat od Meloniové na postu premiérky? Jakým směrem se bude Itálie v blízké budoucnosti ubírat a co to znamená pro Evropu? Má Meloniová potenciál stát se italskou Margaret Thatcherovou? Dokáže se nová vláda poprat s pravděpodobnou recesí, která Itálii čeká? Vydrží nová vláda v Itálii celé funkční období a může se nová vláda stát další neliberální vládou v Evropě po Maďarsku a Polsku?

-----

Hosté:

- Martina Dlabajová, poslankyně Evropského parlamentu, ANO 2011, Renew Europe

Moderátorka: Vendula Kazlauskas, projektová manažerka a analytička, Asociace pro mezinárodní otázky

Debata byla vysílána 11. 10. 2022 online formou.

Over the course of 6 months, the most tempting issues will be on the table, such as the relation between the EU and ASEAN, the new security environment, trade, nuclear energy, and the automotive industry.

Speakers:

- Stefania Benaglia, Associate Fellow, CEPS

Moderation: Alexandra Visnerova, Senior Project Manager, EUROPEUM Institute for European Policy

---------------------- 

The online debate was broadcasted on September 27.

Zasedání Evropského parlamentu v týdnu od 6.6.2022 bylo klíčovým v mnoha tématech, přičemž největší pozornost přilákalo hlasování o klimatických zákonech z balíku Fit for 55. Ve středu schválili europoslanci návrh Evropské komise, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Evropský parlament se však nedokázal shodnout na zpoplatnění emisí pro vytápění budov a dopravy, tedy na jedné z klíčových částí Fit for 55. Stejně tak prozatím neprošly návrhy Komise na postupné zrušení bezplatných povolení ke znečišťování pro některá průmyslová odvětví či zavedení mechanismu uhlíkových plateb na hranicích (CBAM) jako způsob ochrany průmyslu před levnějším dovozem znečišťujícího zboží ze zahraničí.

Jakým způsobem ovlivní hlasování české předsednictví? Znamená to konec snah o zelenou politiku v EU? Co bylo příčinou krachu hlasování v Evropském parlamentu? Jak probíhá diskuze o evropských návrzích v ČR? A jaký vliv má ruská válka na Ukrajině na energetickou tranzici?

----

Na tyto a další otázky Vám odpoví:

Debata byla vysílána 14. června 2022 online formou.

Digitální ekonomika je jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí lidské činnosti přinášející vysokou přidanou hodnotu. Pandemie COVID-19 z tohoto hlediska hrála zásadní roli a je vysoce pravděpodobné, že přechod do virtuálního světa bude nadále pokračovat. S rozvojem digitální ekonomiky se však pojí i problémy. Většina současné regulace je přizpůsobena světu před internetem a normy ochraňující základní práva a svobody nutně nemusí mít stejný efekt ve virtuálním světě. Druhým problémem pak může být disruptivní vliv digitalizace na tradiční sektory ekonomiky.

Jak skloubit spotřebitelskou ochranu a podporu rozvoje digitální ekonomiky? Je Evropská unie připravena na digitální věk? A jaký vliv budou mít na naší digitální budoucnost nově přijaté akty o digitálních službách a trzích? V jaké míře bude digitální ekonomika součástí českého předsednictví v Radě EU? Které konkrétní legislativní návrhy bude Česko mít na starosti a jaký efekt by tyto návrhy do budoucna měly mít?

Ruská agrese na Ukrajině představuje pro Německo geopolitický šok a důvod pro zásadní změnu v jeho zahraniční politice posledních 30ti let. Od strategie Wandel durch Handel, tedy Změna skrze obchod, přešla německá politická reprezentace k tzv. Zeitenwende. Rusko přestalo být vnímáno jako partner, ale spíše jako protivník a hrozba. S tím se pojí i výrazně vyšší investice do obrany a asertivnější zahraniční politika.

I přes tuto změnu však bývá Německo v českých médiích často kritizováno pro svůj zdrženlivý přístup k podpoře Ukrajiny. Mohli jsme tomu být svědky při debatách o odpojení Ruska z mezibankovního systému SWIFT nebo v nedávné době ve spojení s dodávkami těžké vojenské techniky na Ukrajinu. To všechno vytváří dojem, že německá politika je schopná velkých změn až v okamžiku, kdy je pod velkým tlakem spojenců. Zároveň může být vnímáno, že zemi chybí politický leadership, který by odrážel její pozici jakožto nejsilnější evropské ekonomiky.

Jak vypadá německá pomoc Ukrajině ve srovnání s dalšími spojenci? Co je obsahem německé Zeitenwende? Jakým způsobem se změna německého přístupu k zahraniční politice promítne do evropské zahraniční a bezpečnostní politiky? Je možné od Německa očekávat vedení v otázkách bezpečnosti jako je tomu v případě ekonomiky?

Hosté:

- Jakub Eberle, ředitel výzkumu, Ústav mezinárodních vztahů

Ruský útok na Ukrajinu lze kromě snahy o devastaci a podrobení sousední země vnímat i jako součást dlouhodobého úsilí o rozvrácení mezinárodní uspořádání v podobě, ve které jej známe od počátku 90. let. Již před ruskou agresí začalo na mezinárodním poli docházet k postupné proměně poměru sil. Spojené státy americké v posledních dekádách ztrácí svou pozici jediného dominantního hráče mezinárodních vztahů. Naproti tomu vliv Číny ve spojitosti s jejím hospodářským rozmachem posledních dekád stoupá. Dalším aspirantem na pozici klíčového hráče v budoucím globálním uspořádání je též Evropská unie. Ta již v některých oblastech, jako je kupříkladu hospodářství, v současnosti zastává význačnou globální pozici. V oblasti bezpečnosti je však postavení unijní sedmadvacítky velmi diskutabilní. I když jsou státy EU z velké části součástí nejsilnější obranné aliance – NATO, jejich bezpečnost je do velké míry stále závislá na spolupráci a ochotě USA.

Over the course of 6 months, the most tempting issues will be on the table, such as the growing influence of China, climate agenda, economic relations, or the United States' new administration.