Podhoubí

Prase je pastevecké zvíře, až 50 % jeho potravy může být zelená složka. Pastva zvyšuje v mase podíl zdravých omega-3 mastných kyselin. Krávy pasené na trávě regenerativním způsobem zlepšují biodiverzitu pozemku. Regenerativně pasená kuřata nemusí být léčená antibiotiky. To všechno je hrozně fajn, ale to nejzajímavější se děje pod povrchem. Půda pórovitá jako houba třeba zmírňuje povodně nebo pomáhá zachytávat CO2.

Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Baterie založené na lithiu používáme denně. Jsou v mobilních telefonech, laptopech, v elektromobilech i bateriových úložištích, kam ukládáme elektřinu z obnovitelných zdrojů na později. Lithiu se přezdívá bílé zlato a čelní politici jím rádi šermují, když mluví o prosperitě v nízkouhlíkové ekonomice budoucnosti. Údajně jedno z největších úložišť lithia v Evropě leží pod osadou Cínovec. Co všechno by znamenalo znovu kopnout do země?

Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Systém obchodování s emisními povolenkami je jedním z mnoha ekonomických a legislativních prostředků, který vede ke snižování emisí skleníkových plynů v ovzduší. Funguje na principu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ znečišťovatel platí. Systém ETS (Emissions Trading System) Evropské unie vznikl v roce 2005. S balíčkem Fit For 55, který stanovuje cíle Evropské unie k roku 2030, se rozšířilo obchodování s povolenkami o EU ETS II. Tam patří sektor vytápění budov a individuální doprava.

Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Deset dnů strávilo pětatřicet dětí v tábořišti Kolčava v Pošumaví. Tábor projektu Do divočiny Prokopa Pitharta a Kateřiny Pithartové Kozinové byl z části zaměřen na poznání a ochranu přírody. Přijela odbornice na netopýry, ornitolog, botanik i entomolog. Samotné děti a dospívající toho o přírodě dost věděly. V rámci programu tak vzniklo Podhoubí od dětí dětem, které je i milou vzpomínkou na prázdniny.

Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odmalička ji bral taťka do lesa, kde ji zasvěcoval do tajů specifické profese – přibližování dřeva. Dřevo se natěží a je potřeba ho z porostů vytahat. Existuje k tomu několik technik a práce s koněm je k lesu nejšetrnější. Zároveň je nejhůř placená, náročnou údržbu chladnokrevníka nevyváží. Proto Zuzana používá i lesní kolový traktor a vyvážecí soupravu. Tu, pod kterou tragicky skončil její taťka, když jí bylo 18, prodala a koupila jinou.

Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Živé Podhoubí se zvukovou krajinou hudebníka Pavla Jana sledovalo vztah mezi ženským pohlavním orgánem a květem kosatce i fyzické aspekty přímých akcí při blokádách fosilní infrastruktury. Řešila se ochrana starobylých listnáčů ve Žďánickém lese i minimalismus života čtyřčlenné rodiny ve dvou maringotkách. Festivalový stan navštívila výtvarnice a ochránkyně přírody Barbora Lungová a ekologický aktivista Petr Ajs Kucka.

Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 2015 jsme se jako lidstvo právě v Paříži zavázali, že nepřekročíme oteplení planety od 1,5 °C oproti předindustriálnímu průměru. Zdá se, že v letech 2023 a 24, které jsou nejteplejší v historii měření, tuto bezpečnou hranici oteplení překračujeme. Pařížští pořadatelé Letních olympijských her stejně jako Mezinárodní olympijský výbor se chce vyhnout cynismu a nenabízí jen chléb a hry. Olympijské hry mají být tentokrát udržitelné. Je to vůbec možné?

Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V předešlém dílu Podhoubí jste mohli slyšet reportáž ze 44. ročníku dobrovolného sečení orchidejových luk na Valašsku kosou. Komunitu kolem kosení svolává Miroslav Janík spolu s ČSOP KOSENKA ve Valašských Kloboucích. Kosa rostlinu přeřízne a nerozseká, živočichové mohou utéct, na louku nevjíždí těžká technika. Kosení je nejšetrnější způsob managementu vzácných bělokarpatských luk. Pobyt v čisté přírodě má podle organizátora terapeutické účinky.

Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O přírodní rezervaci Bílé potoky pečuje místní buňka ČSOP KOSENKA se sídlem ve Valašských Kloboukách už skoro půl století. Dobrovolníci kolem Míry Janíka se sešli letos už po čtyři a čtyřicáté, aby kosou posekali některé přírodně cenné a druhově pestré svahy Bílých Karpat. Jen díky kosení louky nepohlcuje les. Sklízením sena zase nepřibývají do půdy živiny a zůstává druhová pestrost. Kosení je ale hlavně komunitní záležitost.

Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

50 % celosvětových kalorií pokryjí tři plodiny – pšenice, kukuřice a rýže. Tyto plodiny prošly šlechtitelskými a genetickými úpravami zejména v poválečném období, jsou bohaté na sacharidy a jejich úkolem bylo jednou provždy skoncovat s hladomory. To se do jisté míry povedlo a americký šlechtitel a otec Zelené revoluce Norman Borlaug dostal za odolné a výnosné odrůdy Nobelovu cenu míru. Jaká je odvrácená strana průmyslově vyráběných kalorií?

Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.