Významnou část nových podnikatelů tvoří lidé po čtyřicítce. Proč se rozhodnou opustit zaměstnání a začít podnikat? Co je jejich hlavní motivací a jak to, že mnohem méně krachují? O podnikání lidí 40+, jeho výhodách i výzvách jsme v Podniku mluvili s odbornou asistentkou z Katedry podnikání FPH VŠE Ninou Bočkovou.

Když se řekne vědecký výzkum, většina lidí si představí laboratoře nebo přírodní vědy. Jak ale vzniká výzkum na ekonomické univerzitě? Jakým výzvám současná společenskovědní věda čelí a jak se posouvá v kvalitě?

O fungování vědy na vysokých školách, financování výzkumu a spolupráci univerzit s praxí jsme v Podniku mluvili s prorektorem pro vědu, výzkum a doktorské studium VŠE Martinem Lukešem.

Rok 2026 je a zřejmě ještě bude bohatý na vstupy významných firem na burzu. Co se vlastně během tzv. IPO děje? Kdy lze vstup na burzu označit za úspěch a jak by k atraktivním vstupům na burzu měl přistupovat běžný člověk se zájmem o to své peníze investovat? O tom jsme v Podniku mluvili s odborníkem na finance z FPH VŠE Heřmanem Kopkáně.

Uplynuly více než dva měsíce od okamžiku, kdy vláda v reakci na růst cen paliv přistoupila k regulaci marží distributorů pohonných hmot a snížení spotřební daně. Splnila tato opatření svůj účel? Jak se odrazila ve státním rozpočtu? Co by se hypoteticky stalo bez vládního zásahu a je nutné se obávat dalšího zvýšení cen pohonných hmot po skončení současného opatření?

O regulacích cen pohonných hmot, fungování trhu s ropou a dopadech vládních zásahů jsme v Podniku mluvili s expertem na energetiku z FPH VŠE Vladimírem Hönigem.

Katastrofy nás provázejí od počátku věků. Jak to, že nás mnohdy provázejí podobná neštěstí jako v minulosti? Proč bývá prevence často přehlížená a jaké chyby se při zvládání krizí opakují nejčastěji? O katastrofách, krizové připravenosti, osobní odpovědnosti i o tom, proč si některé katastrofy způsobujeme sami, jsme v Podniku mluvili s odbornicí na disaster management Janou Abíkovou.

Dvě třetiny zaměstnanců v Česku podle výpočtů nedosáhnou na minimální důstojnou mzdu. Co tento ukazatel vlastně znamená a jak se počítá? Proč jsou české mzdy podle některých ekonomů stále nižší, než by mohly být? Jaké důsledky má finanční nejistota pro jednotlivce i celou společnost? A jakou roli v tom hrají bydlení, odbory nebo hospodářská politika státu? 

O minimální důstojné mzdě, nízkých mzdách v Česku a ekonomických souvislostech jsme v Podniku mluvili s ekonomem Janem Bittnerem.

Vysoká škola je pro mnoho studentů obdobím velkých změn, nejistoty i hledání sebe samých. Co všechno dnes studentům a zaměstnancům nabízí psychologická poradna VŠE? S čím studenti nejčastěji přicházejí a jak poznat, že už člověk nepotřebuje jen „zatnout zuby“, ale skutečně vyhledat pomoc? O psychologickém poradenství, duševním zdraví studentů a výzvách dnešní mladé generace jsme v Podniku mluvili s Terezou Královou, vedoucí psychologické poradny Vysoké školy ekonomické.

Je těžší firmu vybudovat, nebo ji úspěšně předat další generaci? České rodinné firmy aktuálně čelí první vlně generační obměny a mnoho podnikatelů řeší, co bude s jejich firmami dál. Podle statistik toto období úspěšně překoná jen zhruba třetina z nich. Proč rodinné firmy často nezničí byznysové problémy, ale konflikty uvnitř rodiny? Jak novou generaci na dobu po odchodu zakladatelů připravit a co se může stát s firmami, jejichž otěže nikdo z rodiny nepřevezme? O tom jsme se v Podniku bavili s profesorem Jiřím Hnilicou, děkanem Fakulty podnikohospodářské VŠE a zakladatelem tamějšího Centra pro rodinné firmy.

Typický český šéf roku 2026 je sice velmi pracovitý, ale často mu chybí sebereflexe a schopnost skutečně rozvíjet své lidi. Proč si v českém prostředí stále pleteme dominanci s leadershipem? Co by měl dobrý šéf umět a co naopak dělají ti opravdu špatní? To a mnohem více rozebíráme s docentkou Danielou Pauknerovou, vedoucí katedry manažerské psychologie a sociologie na FPH VŠE, v nové epizodě podcastu Podniko.  

Důvěra ve vědu v posledních letech čelí novým výzvám. Jedním z často zmiňovaných problémů je tzv. krize replikovatelnosti — zjištění, že podstatnou část vědeckých studií nelze zopakovat se stejnými výsledky.  Co je příčinou a nakolik se krize replikovatelnosti může podepsat na důvěře ve vědce? A proč může situaci značně pomoci rozvoj trendu open science, tedy vyšší transparentnosti ve vědě?

O tom jsme se v Podniku bavili s psychologem Štěpánem Bahníkem, který se nedávno podílel na robustní studii replikovatelnosti publikované v časopise Nature.