vy kteří stojíte u svých sirén
a čekáte na středeční dvanáctou hodinu
vzpomeňte na mraky stále zakrývající
a schovávající polední slunce
které dopadá na dřevěná okna horských chat
na ptáky zpívající svou píseň
které rozumíme
na kamení které se nám drolí pod nohama
když stoupáme z údolí do údolí
na kmeny stromů pohybující se z místa na místo
které nám říkají že ne jen ony jsou živé
vzpomeňte na ně
vypněte vše co vás obtěžuje
a zakřičte z okna to nejbližší slovo
které bude znamení pro chodce řidiče a piloty
aby se nadechli a pochopili
že svět je jen sluneční paprsek
dopadající na římsu jejich životů
během léta tohoto neklidného roku
---
Send in a voice message: https://anchor.fm/romantickytyden/message