Polední sirény

Pokud vám chybí pořádný životabudič, poslechněte si Jitku Asterovou a Lindu Finkovou. Vybírají a komentují pro vás ty nejzajímavější zprávy z domova i ze světa.

„Já jsem si se Sandrou v dětství užila svoje,“ podotýká k tématu Sandra Pogodová. „Když se mi narodil syn, chtěla jsem, aby se jmenoval Kašpar,“ přidává se Linda Finková. Tchyně jí to prý rozmluvila.

„Tak třeba U Prdlavky. To je nová autobusová zastávka na Žižkově,“ žasne Jitka Asterová. „Říkala jsi, že tam někde bydlíš, tak možná je to podle tebe,“ směje se Linda Finková.

„Umím dobře luskat prsty. Jsem na to hrdá. Ale pískat neumím, i když se mi to moc líbí“ přiznala Sandra Pogodová. „Já taky ne, ale je to frajeřina,“ soudí Jitka Asterová.

„Všichni myslí, že když večer hrajeme, tak ráno spíme. Ale my herci občas vstáváme ve tři ráno, abychom byli v maskérně před natáčením. Já to úplně nenávidím,“ svěřuje se Sandra Pogodová. „Já jsem bývalá krasobruslařka, takže ráno vstávám docela dobře. Ale nesmím jít předtím na flám,“ směje se Jitka Asterová.

„Jednou jsme cestovali a můj muž si dal do kufru plyn do zapalovačů. Nevěděl, že to nesmí. To víš, ne nás to nechali otevřít a museli jsme ho vyhodit. To byla ostuda,“ vzpomíná Linda Finková.

„Došla spousta zpráv a z toho vyplývá, že příroda se neptá a rodíme se na všech možných i nemožných místech,“ pokyvuje hlavou Sandra Pogodová.

„Je vidět, že rádi ochutnáváte exotická jídla,“ soudí podle došlých zpráv Sandra Pogodová. „A nám už se sbíhají sliny,“ vtipkuje Jitka Asterová.

„Říká se, že záleží taky na tom, ze kterého směru kočka běží. Pokud zleva doprava, tak vás čeká smůla, když naopak, je to znamení něčeho dobrého,“ doplňuje Jitka Asterová.

„Když se mi narodila Viktorka, tak jsem byla na samotě u lesa od května až do začátku listopadu. Chodila jsem na houby a stříhala stromy,“ vypráví Linda Finková.