Politici mezi paragrafy

Právní stát v Česku funguje dobře. Dojem, že je tomu naopak, vytváří menšina vleklých, mediálně sledovaných kauz, říká v novém díle podcastové minisérie Politici mezi paragrafy předseda vlády Petr Fiala. V rozhovoru s Jaroslavem Kramerem a Petrem Tomanem také tvrdí, že státní zástupci někdy mohou s obžalobou experimentovat, aniž by měli pevné přesvědčení o vážnosti spáchaných činů. „Důvěra v právní stát a spravedlnost je důležitá. A jsou věci, které k tomu nepřispívají,“ dodává pak s odkazem na výročí deseti let zásahu na Úřadu vlády. „Veřejnost sama nad tím čas od času přemýšlí a ptá se, co se vlastně tehdy stalo,“ myslí si Fiala.

„Když chce být někdo maximálně otevřený, je přirozené, že mohou vznikat nedorozumění,“ říká v dalším díle podcastové minisérie Politici mezi paragrafy předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS. Právě takové nedorozumění bylo podle něj důvodem, proč proces jmenování tří nových ústavních soudců horní komorou parlamentu nešel zprvu tak hladce, jak si prezident Petr Pavel představoval. „Mohlo se zdát, že prezident u nominací na ústavní soudce porušil vlastní pravidla,“ dodává. V rozhovoru s Jaroslavem Kramerem a Petrem Tomanem například také připouští, že vládní ozdravný balíček může na půdě Senátu doznat ještě změn.

„Zadlužujeme se neúměrným tempem a my zatahujeme za záchrannou brzdu, abychom se nedostali do obrovského průšvihu. Už se trochu zapomíná, čím si prošli Řekové,“ říká předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která jako první z ústavních činitelů přijala pozvání do nové série podcastu Politici mezi paragrafy.

Pavel Rychetský, který bude v příštím roce po dvou desetiletích končit jako předseda Ústavního soudu, vůbec poprvé veřejně řekl, kdo by ho měl ideálně nahradit. V podcastu Politici mezi paragrafy uvedl, že vhodným kandidátem by byl Pavel Šámal. Tvrdí také, že s ním nikdo z okolí prezidenta nekonzultuje možného nástupce Kateřiny Šimáčkové, která se před koncem loňského roku stala soudkyní Evropského soudu pro lidská práva. „V současné době nemáme s Pražským hradem absolutně žádné kontakty a já jen čekám, kdy bude to uvolněné místo obsazeno,“ říká Rychetský s tím, že by byl rád, kdyby byl nástupcem Miloše Zemana člověk, „kterého si budeme skutečně všichni vážit“.

Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun je hostem nového dílu podcastu Politici mezi paragrafy. Přiznává, že vnitřně zatím bojuje se svou dvojí pozicí. Na jedné straně je v čele Legislativní rady vlády, která má podle něj zastupovat oponentní pohled k vládním návrhům a současně je vyslancem Pirátské strany v kabinetu Petra Fialy.

Advokát a poslanec Pavel Blažek po osmi letech vstoupil do „téže řeky“ a ujal se funkce ministra spravedlnosti. Úřad vedl už mezi lety 2012 a 2013. Tedy v době, kdy proběhl zásah na Úřadu vlády v roce 2013, po kterém padla vláda Petra Nečase. Justice je podle něj dnes zapouzdřená v tom, že se za své chyby neomlouvá. „Za chyby v kauzách by se měli omlouvat přímo soudci a státní zástupci. Ne ministr spravedlnosti,“ říká v podcastu Politici mezi paragrafy.

 Podle advokáta a senátora Zdeňka Hraby, člena hnutí STAN, je agenda nové vlády Petra Fialy příliš obsáhlá. „Například u ústavy jsem obezřetný na navrhování změn,“ říká v podcastu Politici mezi paragrafy. V rozhovoru také zmiňuje, že by bylo vhodné zákonem deklarovat mlčenlivost advokátů jako zásadní věc, která by neměla být prolamována, třeba v souvislosti s AML. 

Končící místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová v podcastu Politici mezi paragrafy tvrdí, že hnutí ANO bude v Poslanecké sněmovně podporovat každý zákon, který má smysl. „Nechceme byt za každou cenu opozicí,“ říká a současně dodává, že poslanecký klub, který nově vede, bude využívat veškerá zákoutí jednacího radu. V podcastu také přiznává, že se vláda Andreje Babiše nevěnovala několika klíčovým tématům, například odposlechům z trestních spisů. Ministryně Marie Benešová pak podle ní narazila také se snahou o úpravu zákona o státním zastupitelství.

„Nechceme jakkoliv oslabit nebo prolomit ústavní principy, třeba v případě advokátní mlčenlivosti. To je pro nás červená linie. Někteří kolegové z Pirátů a dalších stran ale vnímají ústavní hranice daleko pružněji,“ říká europoslanec Stanislav Polčák. V podcastu Politici mezi paragrafy naznačuje, že někteří zástupci Pirátů vnímají advokacii spíše jako problematický stav. Jak vnímá kvalitu české justice a co by změnil na pandemické legislativě?

„Právníků je dnes ve sněmovně málo a obávám se, že po volbách jich bude ještě méně,“ říká v podcastu Politici mezi paragrafy předseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Marek Benda. Spoluautor právního a justičního programu koalice SPOLU v rozhovoru také například popisuje, že je velkým příznivcem lobbingu.