Poutník

S Jaromírem Nohavicou jsme mluvili v jeho Klubu Heligonka v Dolních Vítkovicích. Bylo to pro ostravský díl seriálu rozhlasových dokumentů Genius loci. Vysílá se lineárně na Dvojce v premiéře vždycky v neděli o půl sedmé, snáz ho ale určitě najdete v archivu mezi podcasty Českého rozhlasu. Už jsme mimochodem odvysílali dokumenty věnované Českému Krumlovu a Žďáru nad Sázavou, teď v neděli 19. července 2020 se bude vysílat díl o Olomouci, o Ostravě to bude o týden později tedy 27. 7. Kromě Jaromíra Nohavici v něm uslyšíte také kamaráda Miroslava Karase, kterému se Ostrava stala novým domovem. To když vyměnil práci zpravodaje České televize v Moskvě za ředitelské křeslo Ostravského studia České televize. Takže tenhle rozhovor je vlastně taková ochutnávka.

Stojí řidičák v Česku opravdu tak málo ve srovnání s jinými zeměmi, jak tvrdí Asociace autoškol? Mé zkušenosti z USA jsou naprosto odlišné, řidičák tam přijde na zlomek ceny v Česku. A jak to vlastně s řidičáky je i jinde ve světě? Univerzální praktické téma, o kterém jsem v živém webcastu Poutník mluvil o druhém červencovém víkendu mimo jiné také s Dušanem Neumannem z Pottsvillu v Pensylvánii. Tady je záznam :-) 

První červencový víkend není sváteční jenom u nás v Česku, ale také v Americe, kde slavili Den nezávislosti a proto jsem si to vybral jako téma. A pro začátek jsem si připravil krátké úvodní povídání o tom, proč Den nezávislosti slaví právě 4. července a co se toho dne v roce 1776 vlastně ve Filadelfii v Pensylvánii stalo. A potom jsme si jako obvykle povídali s Dušanem Neumannem na lince Žďár - Pottsville nejenom o tom, jak se slavil letošní Den nezávislosti v USA.  

Americká společnost je v posledních letech rozdělená víc, než kdy předtím. Je ale asi příznačné, že systém národních parků má širokou podporu společnosti i politiků bez ohledu na to, kdo sedí v Bílém domě, která strana má většinu v Kongresu. Ve Spojených státech budete jen těžko hledat instituci, která se těší stejné přízni veřejnosti i politiků, jako jsou národní parky.

S Dušanem Neumannem jsme tentokrát v pravidelné lince Žďár-Pottsville probrali, jak se žije na malém městě v Americe. Ale nejdřív jsem se samozřejmě zeptal, co je v Americe koncem tohoto týdne nového.  

Povídání s Dušanem Neumannem. Tentokrát (nejenom) o prezidentské kampani a Donaldu Trumpovi, kterému se kampaň začíná hroutit pod rukama. A není to jenom kvůli  koronavirové pandemii.

S Adamem Ondrou jsme mluvili o skále El Capitan v Yosemitském národním parku. V roce 2016 zlezl její nejtežší stěnu "Dawn Wall" v rekordním čase 8 dní. Pro pořad Genius loci, který připravuji pro rozhlas, jsme si povídali hlavně o tom, jak na Adama to místo působilo. Jestli v sobě mají i skály jako El Capitan nějakého toho "ducha".

„Ora et labora“- modli se a pracuj, to bylo heslo svatého Benedikta z Nursie, zakladatele benediktinského řádu. Svatý Benedikt ho založil okolo roku 529. Po pěti víc než pěti stoletích byl opat Robert (později svatý) ve francouzském Molesme nespokojený s tím, že se podle jeho přesvědčení benediktini přestali tím původním heslem řídit. Našel  22 následníků, odešel s nimi a jižně od Dijonu založil nový klášter zvaný Citeaux a založil s nimi nový řád zvaný cisterciácký. A o jeho osudech i současnosti životě jsem si ve Vyšším Brodě povídal s páterem Justýnem Berkou, převorem posledního mužského kláštera tohoto řádu v českých zemích.   

Města a místa mají své příběhy a osudy. Podobně jako lidé, mají také vlastní jedinečnou povahu, šíří okolo sebe atmosféru–někdy veselou jindy smutnou, plnou radosti i optimismu, naděje stejně jako zmaru. A Genius loci bude série 9 dokumentů pro Dvojku právě o místech s jedinečnou atmosférou a příběhy. Pojítkem je, že je můžu představit osobně, protože jsem v nich v případě měst bydlel nebo je opakovaně pracovně i v osobním životě navštěvoval nebo ještě pořád navštěvuji. Mám s nimi tedy osobní zkušenosti, něco jsem na nich prožil.

Tohle vydání je netypické v tom, že jsem si připravil takové povídání, kterému říkám trochu vznosně Manifest Poutníka. Vede mne k tomu skutečnost, že ve zvukové verzi nasbíral Poutník už celkem přes deset tisíc poslechů, počet stálých posluchačů, tedy těch, kteří se k němu vrací, pořád roste. Každé vydání jednotlivé obrazové verze Poutníka – tedy webcast – má řádově stovky shlédnutí, několikrát přesáhlo i tisícovku, jen jsem nepřišel na to, jak zjistit celkový počet shlédnutí. To nejsou sice závrátná čísla, není to žádná mediální bomba, ale je Vás přece jenom pořád víc, mně to dělá radost a cítím potřebu vysvětlit a možná i sám sobě připomenout, o co mi jde. Proto tenhle manifest.