Roztomilá botanicko-vědecká povídka ze školních lavic. První dobrodružství žáků Mašaty, Motala a Dostála z let studia na gymnáziu.
Co všechno jsou schopni gymnazisté v rámci studia podniknout, se dozvíte v povídce, která skrze ostnatý kaktus glosuje nejen stav českého školství, znalosti matematiky, ale i problém exponenciály a hrozbu jaderného konfliktu.
Ondřej Dostál je člen kapely Jamaron, a rozhodl se vydávat svůj literárně naivní podcast plný humoru a lehkosti.
Poslechněte si, na co se můžete těšit každý sudý čtvrtek ráno!
Ig: ondrej.dostVarování:
Já ani pan Mašata nepřebíráme jakoukoli odpovědnost za zranění kolegy, spolužáka, nebo rodinného příslušníka ostnem, který jste právě náhodně spozorovali na kaktusu ve vaší blízkosti. Tato povídka za žádných okolností nenabádá ke kladení kaktusových ostnů na židle kolegů, spolužáků, dědečků, či zákonodárců v poslanecké sněmovně. Toto vypravování bylo zveřejněno se souhlasem spolužáka Motala, jemuž bude i s úroky vyplaceno odškodnění za způsobená zranění prostřednictvím darovaného nového, z vlastních zdrojů zakoupeného, ostnatého kaktusu pro libovolné domácí využití.
PŘIBLIŽNÝ TEXT:
Narozdil od povídky Karla Čapka, kde kaktus zmizel celý a naráz, mizí v mém vypravování postupně osten po ostnu.
Abychom pochopili, proč byl kaktus ostříhán, musíme se vydat v čase zpět do lavic gymnázia. Na začátku každé hodiny matematiky bylo slušností se před výukou postavit, počkat na vyzvání profesora a následně si sednout.Za tehdejších časů jsem sedával s žákem Mašatou, se kterým mě spojovala nejen školní lavice, ale i zlomyslný smysl pro humorNaše nástrahy jsme nezřídka kdy aplikovali na našeho dobrého kamaráda Motala, který se shodou okolností přimotal vždy v nesprávnou chvíli.Jednoho dne jsme s Mašatou přišli do učebny matematiky a spozorovali jsme na parapetu stojící ostnatý kaktus.Pro dva náctileté studenty bylo hračkou s chirurgickou přesností odstřihnout svazek jeho bodlin.Žákovi Mašatovi a mě se v rukou ocitla smrtonosná zbraň, která disponovala dvoucentimetrovým ostnem na jedné straně a lepkavou dužinou, na straně druhé. “Myslíš, že to půjde přilepit na židli?” položil jsem tehdy Mašatovi řečnickou otázku, ale už už jsem se rozhlížel po třídě po čistě náhodném obětním beránkovi.
Průběh testu “Manhattan” byl následující:Profesor Hanka vešel do třídy a postavil se vedle katedry. Žáci, včetně našeho dobrého kamaráda Motala se postavili se k lavicím.Všichni hleděli přímo, jen já a Mašata jsme nenápadně obraceli bulvy k zadní lavici, kde stál náš kamarád Motal.V duchu jsem spustili odpočet: “Deset, devět,”Pak ztichlou třídou zazněl Hankův hlas: “Sednout”
Motal vyskočil z židle s takovou rychlostí, že by jeho startovnímu reflexu mohl závidět i samotný Max Verstappen.Třídou se roznesl hypersonický výkřik “jáááááááááuuuu”Nedoslýchavý profesor Hanka usedající za katedru bohužel v Motalově sténavém bolestném výkřiku namísto “Jáu” slyšel jen slovíčko “Jáááá” a tak si jeho náhlé vztyčení ze školní židle vyložil jako žádost o vyvolání k tabuli a přezkoušení z poslední probírané látky, tedy exponenciálních rovnic.
Jestli se Vám povídka Ostříhaný kaktus líbila a stojíte i o poslech mých dalších literárních počinů například z doby studijních let na gymnáziu, nemůžete mi to dát najevo ničím menším, než lajkem a odběrem, aneb jak by řekl influencer: “Díky za lajk, díky za odběr!”
Budu rád za sdílení i za poslání této povídky vašim kamarádům, i za případnou inspiraci na můj další sloh. Pokud máte podobnou, či ještě “lepší” zkušenost s kaktusem, či jinou bodavou rostlinou, můžete se o ni podělit v komentářích pod audiem.
Povídky Ondřeje Dostála mám v plánu vydávat každý sudý čtvrtek v 6 hodin ráno hodin a můžete si je poslechnout na všech slušných streamovacích platformách třeba po cestě do práce a naladit se tak na blížící se víkend.
Mějte se krásně a berte život s humorem.
Váš, Ondřej Dostál
