V Česku se i po nastartování inkluze ve vzdělávání projevuje diskriminace romských dětí. Nejsou už sice umisťovány do takzvaných zvláštních škol, učí se ale často odděleně v „romských třídách nebo školách“. Uvádí to výroční zpráva o stavu lidských práv za loňský rok schválená vládou. O možnostech a problémech romských žáků mluvily v magazínu Přes čáru ombudsmanka Anna Šabatová, socioložka Barbora Matysová a Jitka Votavová z Romey.

Hurikán Irma o víkendu zpustošil karibskou oblast a Floridu. Jsou hurikány o této síle stále ojedinělým jevem, anebo bude přírodních katastrof stále víc? Jak přispívá k jejich vzniku globální oteplování? Na otázky v magazínu Přes čáru odpovídali moderátor počasí Michal Žák a docent Tomáš Halenka z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Ze sexuální výchovy na českých školách se průměrný školák často dozví jen to, že sex je reprodukční akt a že by se měl chránit před pohlavními chorobami. Jak pracovat s dětmi, které se o sexualitě dozvídají hlavně z internetu, zatím nevíme. Jak s nimi mluvit také o vztazích a problémech spojených se sexualitou, jsme rozebírali v druhé části rozhovoru se sexuoložkou a neurovědkyní Renátou Androvičovou a Pavlem Koubkem, loni nominovaným v anketě Zlatý Ámos o nejoblíbenějšího učitele.

O lidské sexualitě je stále obtížné otevřeně mluvit i v odborných kruzích. Kdy se vytváří sklon k neobvyklým sexuálním preferencím? Rodíme se s nimi, nebo vznikají časem? Jak se sexualita zkoumá? Jak ji ovlivňuje naše výchova a naše osobnostní založení? Na otázky odpovídala v první části dvoudílného rozhovoru Renáta Androvičová, sexuoložka a neurovědkyně z Národního ústavu duševního zdraví.

Spisovatelka, scenáristka a politická vězeňkyně Eva Kantůrková natáčela v roce 1968 film Smuteční slavnost, který skončil na 20 let v trezoru. Jak tehdy na proměny doby reagovali lidé podle vzpomínek scenáristky, toho času „na place?“ Co přesně bylo cítit ve vzduchu a co by se stalo, kdyby tanky nepřijely? A v čem podle dámy, která v pořadu Přes čáru odkazuje na hesla Velké francouzské revoluce, selhává současnost?

První oficiální zápas ve fotbale žen se odehrál už v roce 1892 ve Velké Británii, ve dvacátých letech tam na ženská utkání chodily desetitisíce diváků. V mnoha zemích západní Evropy patří ženský fotbal i dnes k nejpopulárnějším sportům. Proč se u nás píše spíš o tom, jak to fotbalistkám sluší, než o výsledcích zápasů? Pozvání do Přes čáru přijali fotbalová reprezentantka Andrea Stašková, sportovní publicista Tomáš Kafka a novinářka a fanynka fotbalu Fatima Rahimi.

Na režiséra Víta Klusáka se po premiéře jeho posledního dokumentu Svět podle Daliborka kromě chvály snesla také vlna kritiky. Jde o jeden z nejrozporuplněji přijímaných dokumentů v poslední době. Vypovídá vlastně něco o neonacistech? O české společnosti? Nebo jde jen o zesměšnění jednoho vyšinutého asociála?

Popularita ezoteriky je u nás v poslední době čím dál patrnější, Česko by se dalo dokonce označit za velmoc ezoterismu. Už za Rudolfa II. byla Praha hlavním městem magie a alchymie, podle respondentů Přes čáru není náhoda, že je zrovna u nás ezoterika tak populární. Nezdá se tedy, že by byla celá dnešní ezo vlna jenom promyšlený podnikatelský trend. Co se ale stalo s kultivovanou a hlubší verzí ezo spirituality? Hostem Přes čáru byli publicista a psychoterapeut Adam Borzič a Zdeněk Vojtíšek ze Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů.

Začátkem července schválila Poslanecká sněmovna drtivou většinou přítomných poslanců novelu ústavního zákona o bezpečnosti Česka. Držitelům zbraní dává právo „chránit bezpečnost státu“. Nyní se bude schvalovat v Senátu. Je novela pouhým gestem, které má zvýšit sebevědomí držitelů zbraní? Může člověk vlastní zbraní zmařit teroristický útok? A jak vůbec odlišit teror od nešťastné náhody? To všechno jsme probírali v dalším vydání publicistického magazínu Přes čáru.

Česká vězení jsou zoufale přeplněná. Pracovní a výukové programy se někdy zcela míjí účinkem, vězni si na systém často zvyknou, ztratí kontakt s realitou na svobodě a brzy se do vězeňského systému vracejí jako recidivisté. To je závěr, ke kterému došli hosté pořadu Přes čáru, věnovanému vězeňství. Situace se navíc mění k lepšímu jen pomalu.