Kurátorka Tereza Stejskalová si před několika lety všimla, že státní instituce nevyplácejí autorům za umělecké výstavy žádné honoráře. Začala se proto zajímat o pracovní podmínky umělecké scény a v roce 2011 spoluzaložila iniciativu Nulová mzda, usilující o přehlednější a vyváženější vztah mezi galeriemi financovanými z veřejných zdrojů a těmi, kteří se podílejí na jejich kulturním programu − většinou umělci a kurátory. Jedním z hlavních cílů iniciativy bylo upozornit na důsledky, které má neeticky nastavený systém pro uměleckou scénu i širší kulturní a společenskou obec.

Trávit podstatnou část svých životů v tělocvičně silovým tréninkem, bojovými sporty a posilováním se rozhodly Jasmína Conevová, instruktorka sebeobrany, a Lu Gregorová, závodnice ve vzpírání a crossfitu. Co je do tělocvičen přivedlo, s jakými reakcemi se setkávají a proč se říká, že holky se neperou?

Sexbyznys je téma, které se u nás stále příliš nediskutuje, zatímco v Německu, Francii nebo Kanadě se o legalizaci prostituce vedou bouřlivé celospolečenské debaty. Jak je to u nás s legislativou ohledně sexuálních služeb? Jakých sociálních skupin se tato činnost týká? Mění se pracovní podmínky žen v sexbyznysu k lepšímu, anebo být prostitutkou u nás stále znamená tabu?

Užívání marihuany pro léčebné účely je v Česku už několik let povoleno, v praxi ale toto léčivo v českých lékárnách stále chybí a pojišťovny se zdráhají ho proplácet i v případech, kdy jde podle nemocných o jediný prostředek, který jim přináší úlevu. Podle všeho se tato situace ještě dlouhou dobu nezmění. Co brání pacientům s rakovinou nebo roztroušenou sklerózou užívat marihuanu? Nevyřešila by situaci úplná legalizace a možnost samopěstitelství?

Česká mediální krajina se v posledních letech radikálně proměňuje. Vedle tradičních médií se objevují další a další nové informační a zpravodajské weby a mění se také vlastnické struktury. Témata za nás nevybírají jen média, ale také přátelé na sociálních sítích a korporátní algoritmy. Vzdalujeme se tak od objektivních informací směrem k názorové žurnalistice? Co považují sami novináři a novinářky za objektivní a existuje vůbec „objektivita“?

Spontánní tvorba, art brut či syrové umění jsou uměleckými projevy lidí, kteří nemají žádné umělecké vzdělání, ale mají potřebu se umělecky projevovat. Někteří z nich jsou duševně nemocní, jiní jsou vnímaní jako podivíni nebo svérázní samorostové. Tenhle specifický druh umění je přes čáru, protože vzniká mimo oficiální umělecké kruhy a uměním se stává většinou až díky sběratelům. Jako první ho začal sbírat umělec a teoretik umění Jean Dubuffet, který o něm napsal kultovní studii s názvem Dusivá kultura.

Lidé migrují z celé řady důvodů. V magazínu Přes čáru jsme se zaměřili na migraci kvůli klimatu a měnícímu se životnímu prostředí. Migrace obyvatel patří mezi nejdynamičtější procesy v lidské společnosti. Ta environmentální se zkoumá posledních 10 let. Environmentální faktory souvisejí pochopitelně se změnou klimatu. Ale nejde jen o klima. Jestli k migraci dojde, nebo ne, záleží na mnoha dalších proměnných. Třeba na tom, jak je daná komunita zaopatřená, jak moc je zranitelná a jak velký je její adaptační potenciál.

Českem se v minulých týdnech přehnala debata o progresivním zdanění, které jedni nazývají „trestáním bohatých“ a jiní „solidaritou s chudšími“.

Francouzské předvolební klání patří spolu s tím v Německu a Nizozemsku k ostře sledovaným letošním událostem. Má už svoje folklorní pravidla: vysoké preference ultrapravicové kandidátky Marine Le Penové, mobilizující se demokratickou část spektra a řadu předvolebních skandálů.

Debata mužů feministů je v českém prostředí velkou neznámou. Mužská studia k nám pronikají pouze skrze akademickou půdu a jsou záležitostí velmi úzké skupiny lidí. Témata, která mužská studia řeší, nejsou v českém prostředí příliš populární. Právě pro diskusi o mužství a mužské zkušenosti vznikla před půl rokem skupina Genderman.