Procento na kulturu

Miloš Frýba byl mužem mnoha rozporů. Patřil mezi nejznámější televizní hlasatele, na obrazovce působil vážně a zasmušile a s trochou nadsázky se řadil k symbolům normalizace. Jak se tedy stalo, že se stal modlou punkové komunity? A proč si jeho jméno vypůjčila do názvu desky skinheadská kapela Orlík?

V první epizodě podcastové série se její autoři Jakub Adamus a Jakub Hošek vydávají po stopách režiséra Jindřicha Fairaizla. Ten byl v šedesátých letech jedničkou mezi československými dokumentaristy a měl před sebou zářnou budoucnost. Pak se ale všechno pokazilo… Pátrání po jeho dramatickém osudu zavede autory až do osady nedaleko Slapské přehrady, kde se pokusí zjistit, jak to bylo s Fairaizlovou záhadnou smrtí.

Již 1. května 2023 ČT art uvede novou podcastovou sérii Místo činu: Kavčí hory. Historici Jakub Adamus a Jakub Hošek vám v ní představí šest osobností televizní historie tak, jak je dosud neznáte. Po osudech Kamily Moučkové, Jiřího Pelikána, Miloše Frýby, Štěpánky Haničincové, Vladimíra Škutiny a Jindřicha Fairaizla pátrali nejen v archivech ČT, ale také v hospodách, na ulicích nebo ve věznici. Vydejte se s nimi na cestu plnou životních zvratů, tajných akcí StB, ale i šťastných konců…

Jak se vyvíjí nejpopulárnější tuzemská literární cena Magnesia Litera? Co charakterizuje její letošní ročník? K diskusi si Josef Chuchma pozval slovesnou dramaturgyni rozhlasové stanice Vltava a redaktorku měsíčníku Host Kláru Fleyberkovou a šéfredaktora internetového deníku Alarm, publicistu a kritika Jana Bělíčka.

Umělá inteligence (AI) se skloňuje ve všech pádech. Nás především zajímal její možný vliv na umění. K diskuzi si Josef Chuchma pozval Terezu Bartoníčkovou z Internetového institutu, která se zabývá eticko-právními dopady AI a regulacemi technologií, a Daniela Špačka, který s nástroji AI experimentuje na poli výtvarné práce.

V posledních týdnech zintenzivnily diskuze, jak je na tom česká kulturní publicistika. Pro velké mediální domy jsou totiž kulturní rubriky čím dál zbytnější. Honoráře pro externisty jsou většinou zoufalé. O tom i o jiném diskutoval Josef Chuchma se spisovatelkou a publicistkou Alžbětou Stančákovou a s publicistou a pedagogem Fakulty sociálních věd Milošem Hrochem.

Jedno je třeba říct hned na úvod: letošní ceremoniály jak Cen české filmové kritiky, tak Českých lvů se hrubě nepovedly. To sestavy vítězných filmů snesou přísnější kritéria, i když oba diskutující hovoří o kompromisech, které oba podniky provázejí. Debata se vedla rovněž o tom, nakolik a v čem je současná tuzemská filmová produkce konkurenceschopná na mezinárodní scéně. Nebo o tom, zda měl by stát podporovat českou kinematografii při lobbingu v Hollywoodu. A na závěr se diskutující svěřili s tím, co je osobně zasáhlo z těch filmů, které zhruba v posledním půlroce viděli v kině.

Palčivým tématem se v Česku staly platy pedagogů humanitních oborů vysokých škol. Rostoucí životní náklady přivádějí tyto vzdělané lidi do frustrace, vzteku a pocitu, že takhle to už dál nejde. Josef Chuchma si k debatě přizval filoložku a spisovatelku Sylvu Fischerovou a filozofa Jakuba Jirsu. Oba z Filozofické fakulty UK, která je nyní při ventilování nespokojenosti nejspíš nejhlasitější.

Přes veškerou svou různost měli dosavadní čeští polistopadoví prezidenti něco společného. Byli to intelektuálové. Příští prezident jím není. Co to signalizuje? O tom Josef Chuchma diskutoval s Apolenou Rychlíkovou, filmovou dokumentaristkou, redaktorkou internetového deníku A2larm, a s Petrem Fischerem, kritikem, moderátorem a komentátorem.

Jaký byl v tuzemských muzeích a galeriích právě končící rok? Co zde stálo za vidění či zaznamenání? A co diskutující zajímavého viděli za hranicemi České republiky? Josef Chuchma kladl otázky historičce umění Evě Skopalové z Národní galerie Praha a Tomáši Kličkovi, šéfredaktoru časopisu Art Antiques.