První kapitola

Cora je otrokyně na bavlníkové plantáži, kde lidé žijí v příšerných podmínkách. Vede se jí ještě o něco hůř než ostatním, odvrhla ji i černošská vesnice. Caesar, otrok, kterého páni nedávno přikoupili, vypráví Coře o podzemní železnici a přesvědčí ji k riskantnímu útěku na sever. Ve Whiteheadově pojetí nepředstavuje Podzemní železnice jen historický krycí název pro síť tajných cest, dráha tu získává i fyzickou podobu. Strojvůdci skutečně obsluhují ilegální podzemní tratě a tunely. Coru a Caesara odváží na sever zchátralý nákladní vagon, který hluboko pod povrchem země s námahou táhne parní lokomotiva. Whitehead mistrně vykresluje formy násilí páchaného na černoších v období před občanskou válkou a jeho vyprávění postupně přerůstá ve velkou americkou ságu. Podzemní železnice nevypráví jen o zoufalém odhodlání jedné ženy, která touží uniknout hrůzám otroctví, nabízí nám i působivou reflexi dějin. Knihu vydalo nakladatelství Jota a přeložili Alžběta a Jan Dvořákovi. Čte Lukáš Hejlík.

Shaun Bythell si otevřel knihkupectví, ale chodili mu tam lidé. Malebné městečko na pobřeží a desítky tisíc všemožných knih na skladě, co by si člověk mohl přát víc? Jsou tu bohužel ještě zákazníci, ten nejhorší mor na světě. Ať už vykřikují, jací jsou milovníci knih, a nikdy nic nekoupí, brouzdají mezi regály a pak si titul stejně pořídí levněji na Amazonu, nebo si ti ještě nestydatější klidně sundají boty a na hodiny se uvelebí s kupou knih u krbu, všichni jsou neuvěřitelně otravní. Vydávají navíc podivné zvuky, smějí se svým banálním vtipům, otravují svými rozumy, různě překážejí a tlačí se za pult nebo se obchod rozhodnou navštívit těsně před zavírací dobou. Případně drze smlouvají. Je toho hodně, co z obyčejného misantropa udělá misantropa žijícího v neustálém stavu frustrace. Bez zákazníků to ale bohužel nejde, takže majitel zatne zuby a uleví si alespoň na stránkách deníku. Autorovy lakonické postřehy plné suchého humoru přinášejí svérázný pohled na obyvatele městečka a lidstvo vůbec. Aneb jak usmířit dvě protikladné potřeby, nutnost ticha a klidu a finančního přísunu bez inter­akce s těmi prokletými lidmi? Knihu vydalo nakladatelství Dybbuk a přeložila Markéta Hofmeisterová. Čte Lukáš Hejlík.

Ve strhujícím románu Horečka, který je literárním ztělesněním panického záchvatu, se jedna maloměstská střední škola stane živnou půdou pro záhadnou chorobu. Deenie Nashová je pilná studentka s pevně semknutou rodinou: bratrem Elim, který je hvězdou školního hokejového týmu, a otcem, oblíbeným učitelem. Když ale Deeniina nejlepší kamarádka dostane ve třídě děsivý a nevyjasněný záchvat, zdánlivá stabilita Nashových se změní v chaos. Zatímco se školou šíří zvěsti o nebezpečné epidemii a obyvateli zmítá davové šílenství, vyplouvají na světlo dlouho skrývaná tajemství, která hrozí zničit přátelství, rodiny i křehký pocit bezpečí, v němž město dosud žilo. Knihu vydalo nakladatelství Jota a přeložila Radka Knotková. Čte Petra Bučková.

Rezervovaný džentlmen a zároveň nepokojný dobrodruh Michael Třeštík, autor proslulých facebookových statusů, který dovede vytěžit stejně adrenalinu z nehody na motorce jako z překladu poezie, popisuje události a situace, které se mohly stát snad jedině jemu. Rozpustile klukovsky si pohrává s různými tématy a podává o tom zprávu se svým typickým suchým humorem a ironií. Knihu vydalo nakladatelství Motto. Čte Pavel Oubram.

Sexuální touha nás vzrušuje i znepokojuje. Ovládá naše myšlenky, vítězí nad rozumem, občas někomu z nás zničí život. A přece o ní skoro nikdy nemluvíme. Tahle skrytá pohonná síla našeho konání zůstávala málo prozkoumaná – než se objevila autorka knihy Tři ženy, nejniternějšího zobrazení touhy, jaké bylo v moderní době napsáno. Domácká Lina, žijící na venkově v Indianě v neuspokojivém manželství naváže milostný vztah, který se záhy stane středobodem jejího života. Krasavice Sloane, úspěšná majitelka restaurace, je šťastně vdaná za muže, který ji ovšem povzbuzuje do sexu s jinými muži i ženami. Středoškolačka Maggie touží po lepší budoucnosti, než je bezútěšný život jejích rodičů. Hledá pochopení u svého učitele angličtiny, zaplete se s ním – a následky jsou krutě devastující. Objevitelská kniha Tři ženy zobrazuje s hlubokým pochopením a velkou emocionální silou křehkost a složitost ženské touhy i její přetrvávající nerovnoprávnost. Životy tří nezapomenutelných hrdinek nám důrazně připomenou, že s našimi obtížemi nejsme sami! Knihu vydalo nakladatelství Leda a přeložila Věra Klásková. Čte Petra Bučková.

Už dvacet pět let se každý měsíc setkávají na brooklynském Coney Islandu, kde spolu stráví den. Michael a Caitlin znají navzájem každou svou vrásku, vědí, co znamená to které drobné gesto, přesto je mezi nimi mnoho nevyřčeného. Kdysi na sebe narazili v jednom baru a od té doby věděli, že k sobě svým způsobem patří. Jenže doma na ně čekali jiní partneři, které nešlo opustit. Poslední setkání v omšelém hotelu přináší otázku, zda to tak musí zůstat napořád. O’Callaghanovi se neokázalým stylem podařilo zachytit příběh hluboké lásky, jako by věděl, že všechny velké příběhy vypadají na první pohled nenápadně. Velké kouzlo románu tkví také v jazyku a struktuře, zde O’Callaghan mistrovsky zúročil své povídkářské zkušenosti. Román mu přinesl úspěch u kritiky i čtenářů a pověst nového irského literárního objevu. Knihu vydalo nakladatelství Paseka a přeložil Petr Eliáš. Čte Lukáš Hejlík.

Tara Westoverová poprvé vkročila do školní třídy, když jí bylo sedmnáct. K lékaři poprvé zašla ještě o několik let později. Vyrůstala na samotě v idažských horách, v mormonské rodině survivalistů a náboženských fanatiků – psychicky nemocný otec se připravoval na konec světa, hromadil zásoby a nedůvěřoval státním institucím a vládě, matka se živila jako bylinkářka, léčitelka a asistentka při domácích porodech. Tara pracovala s otcem na šrotišti, kde jí dnes a denně hrozil úraz, pomáhala matce vyrábět tinktury, jeden starší bratr ji týral. Postupně dospěla k rozhodnutí, že jedinou možností je vzbouřit se a odejít z domova. Sama se připravila na přijímací zkoušky a byla přijata na Univerzitu Brighama Younga. Poté studovala na Harvardu a v Cambridgi, kde získala doktorát. Cesta ke vzdělání ovšem znamenala rozkol s rodiči a těmi sourozenci, kteří zůstali žít v Idahu. Tara zjistila, že vzdělání má osvobozující moc, ale zároveň poznala, jak vysokou cenu je za něj nucena zaplatit. Strhující memoár o procesu uvědomování si sebe sama, odhodlání, osobním rozvoji a rodinné loajalitě se okamžitě stal bestsellerem. Knihu vydalo nakladatelství Mladá fronta a přeložila Olga Bártová. Čte Pavla Dostálová.

Baletky mají dvě tváře. Tu přední, usměvavou a dokonalou, kterou vidí publikum. A pak tu odvrácenou, když zmizí za oponou — předpisový úsměv jim spadne a obličej se zkřiví do ztrhaného šklebu, protože se dusí. Při tanci totiž nemohou dýchat pusou. Třeští oči a lapají po dechu. Kdyby baletky někdo takhle nafilmoval, byla by to přehlídka utrpení. K tomu jsou ale trénované. Tak jako hlavní hrdinka tohohle příběhu. Každý den zažívá baletní dril jako v armádě. Ještě jí nebylo čtrnáct, a už je odbornicí na používání projímadel a zvracení, aby si udržela váhu, na ošetřování krvavých palců a stahování prsou. A do toho poznává klubový život v Praze. Jsou devadesátá léta, frčí perník a extáze a ona objevuje sex a zjišťuje, že má nevlastního bratra, který je úplně jiný, než by chtěla. A že její sen stát se baletkou a tančit ve zlaté kapličce se mění v noční můru. Režisérka a tanečnice Miřenka Čechová vychází z vlastních zkušeností a deníkových zápisků. Její próza je sebeironickým, syrovým a nelítostným obrazem studií na taneční konzervatoři a pražského života v divokých devadesátých letech. Knihu vydalo nakladatelství Paseka. Čte Petra Bučková.

Cintra je v troskách a stala se nilfgaardským protektorátem. Válka hrozí, že zasáhne i všechy okolní země, jež se stanou vazalskými provinciemi pod nadvládou nilfgaardského císaře Emhyra. Jediný, kdo může válečné štěstí vychýlit na jednu či na druhou stranu, je zmizelá princezna Cirilla, vnučka cintránské královny Calanthé. A tak ji hledají snad všichni – jedni aby s ní uzavřeli dynastický sňatek, druzí aby něco takového znemožnili. Je na Geraltovi, aby s pomocí svých přátel splnil slib, že malou princezničku ochrání. Úkol je to těžký, vždyť válečnou mašinerii nějaké bajky o Osudu a Dítěti-překvapení nijak zvlášť nezajímají… Knihu vydalo nakladatelství Leonardo a přeložil Stanislav Komárek. Čte Pavel Oubram.

Rozpustilá knížka Zdeňka Svěráka o dvou nevšedních kamarádech vykouzlí úsměv ve tváři nejen u dětí, ale i dospělých. Pan Buřtík a pan Špejlička společně prožívají jedno neuvěřitelné dobrodružství za druhým. Pojďte se sami přesvědčit, jaké nečekané příhody prožijí ti dva veselí chlapíci v Lékárně U Bílé myšky, na policejním ředitelství a v cirkuse. Dva příběhy napsal Zdeněk Svěrák už v roce 1971 a 1972, v roce 2010 je obohatil o třetí, a vznikla tato veselá knížka s báječnými ilustracemi Jiřího Votruby. Knihu vydalo nakladatelství Albatros. Čte Lukáš Hejlík.