PULS

Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) sbírá volební úspěchy. Po Sasku a Durynsku se teď utká o první místo v zemských volbách v Braniborsku. Jak se straně, která má některých spolkových zemích nálepku pravicového extremismu, daří měnit německou politiku? O tom v Pulsu mluví politolog Denis Cohen. 

Platforma Youtube ohlásila, že bude omezovat doporučování fitness obsahu lidem do 17 let. Co s námi vlastně takový obsah dělá? Stačí takové omezení? Co je vlastně body image, na kterou mají takové příspěvky negativní dopad? A kdo na tom všem vydělává? Na tyto otázky v Pulsu odpovídá expertka Petya Eckler z University of Strathclyde. 

Za pár dní to bude jedenáct měsíců od útoku palestinského Hamásu na Izrael a začátku zatím nekončícího krveprolití v Pásmu Gazy. Podle odhadů tam izraelská armáda zabila nejméně 42 tisíc lidí. Půlku populace Gazy tvoří děti a nezletilí. Jaký dopad mají na jejich duševní zdraví neustálé výbuchy bomb a zkáza, kterou zažívají? O tom v Pulsu mluví Katrin Glatz Brubakk, klinická psycholožká zaměřující se na psychoterapii a traumata u dětí, která je v tuto chvíli přímo na místě.

O misogynii se v posledních letech vede debata čím dál častěji – ale stačí to? Ve Velké Británii si řekli, že spíše ne. A nová labouristická vláda chce k „extrémní misogynii“ přistupovat jako k formě extremismu. V Pulsu proto mluví o nenávisti k ženám a o tom, jak se šíří společností, expertka Markéta Brabcová z organizace Konsent. 

Kursk a Pokrovsk jsou aktuálně nejžhavější body konfliktu na Ukrajině – a nyní i na ruském území. Kursk má pod kontrolou ukrajinská armáda – Pokrovsk je zase další oblast, kterou v současnosti dobývají ruské ozbrojené síly. Jak tomu všemu rozumět? O tom v Pulsu mluví Vojtěch Boháč a Eva Čeplová z Voxpotu.

Odkud pramení náš vkus? Jde o něco, co se ve společnosti často označuje za ctnost, a přitom je to – jak v podcastu párkrát zazní – složitější. O tom, že ho máme ve svých rukou o dost méně, a jak do toho zapadají algoritmy, je nová epizoda Pulsu s antropoložkou Marií Heřmanovou a antropologem Michaelem Lehečkou, spoluautorstvem knihy Pravidla vkusu.

Francie zakázala ženám ve svém olympijském týmu soutěžit v hidžábu. Mezinárodní olympijský výbor nic takového nepřikazoval ani navrhoval – hostující země o tom rozhodla sama. Jde tak o další ze série zákazů, které se týkají „náboženských symbolů“ a které ve francouzské společnosti silně rezonují. 

O olympiádě, zákazech, které se zdaleka nejvíc dotýkají muslimek, i o sekularismu je dnešní Puls s politoložkou Evou Svobodovou. 

IDF zabila představitele libanonského hnutí Hizballáh Fuáda Šukra. Zásahem v Bejrútu Izrael reagoval na víkendový útok na okupované Golanské výšiny – Hizballáh ovšem odmítá, že by ho měl na svědomí. Takto se dá shrnout poslední dění týkající se Libanonu a Izraele.

Napětí mezi sousedními zeměmi znovu roste už od začátku loňského října – do kontextu ho dává nový Puls, ve kterém vztahy Libanonu, respektive Hizballáhu a Izraele vysvětluje Jan Daniel z ÚMV.

Ačkoliv se obvykle zdůrazňuje, že jde o přirozenou součást života, ve skutečnosti slovo menstruace zas tak často ve veřejné debatě nepotkáte. Natož abyste narazili na informace, které se pravidelného krvácení poloviny populace týkají. Alespoň ne v Česku – prozatím. 

Dnešní epizoda Pulsu se proto věnuje otázce menstruační chudoby. Tedy problému, který se v ČR týká důstojnosti desítek tisíc, možná i stovky tisíc lidí. Mluví o něm Lucie Gregorová, spoluzakladatelka organizace Sola Pomáhá.

Máme za sebou rekordně horký rok. Každý jeden z těch dvanácti po sobě jdoucích měsíců byl podle vědců teplejší než všechny ostatní předešlé – každý z nich překonal všechny ostatní červny, července, srpny a další, které máme na záznamu.

Co to znamená? Jak se svět promění, překročíme-li obávanou dvoustupňovou hranici? A jak jsou na tom Evropa i svět, co se klimazávazků týče? O tom je Puls s Tomášem Jungwirthem Březovským, šéfem Klimatýmu AMO.