Radioreport

Charita Odry si v letošním roce (2025) připomíná již 30 let úspěšné činnosti. Při této příležitosti si redaktor Antonín Žolnerčík pozval k mikrofonu jejího současného ředitele Bc. Petra Kučerku.

Městská knihovna v Hradci Králové a 800 let města jsou tématem rozhovoru s Barborou Čížkovou a Markétou Poživilovou.

Pro Janovy pašije Johanna Sebastiana Bacha není třeba dlouhého úvodu. Těžko si představit Velikonoce bez nich. Jeho hudbu si nespletete s žádnou jinou. Poslouchat ji je jako vracet se do krajiny, která je našemu srdci známá a blízká. Krystalická hudební čistota a nekonečný proud harmonií na pozadí dramatického textu spolu vytváří okamžiky, ve kterých se nám všem tají dech. Letos se tedy společně vrátíme do míst, která známe, ale zkusíme se na ně podívat jinýma očima. Scénické zpracování režiséra Matěje Formana nám nabídne další rozměr fantastické krajiny Bachovy hudby a pozve nás hlouběji do dramatu velikonočního příběhu.

Celkem 33 titulů v 11 kategoriích z více než 550 posuzovaných knih získalo nominace v ročníku soutěže Magnesia Litera 2025. Slavnostní vyhlášení cen se uskuteční 24. dubna 2025.

Devět knih v dese­ti nomi­na­cích, to je například bilan­ce nakla­da­tel­ství Host v šir­ších nomi­na­cích na výroč­ní ceny Mag­ne­sia Lite­ra za rok 2024. Nej­ví­ce knih má Host v kate­go­ri­ích pře­kla­du a fan­tas­ti­ky, non-ficti­on Ztracená země je nomi­no­va­ná v kate­go­rii pub­li­cis­ti­ky i debu­tu.

Hostem našeho pořadu, který je věnován zmíněné soutěži je majitel nakladatelství Dobrý důvod z Nové Říše Antonín Bína, jehož dcera Tereza Bínová Štěpánková zvítězila v roce 2024 v kategorii poezie se sbírkou Červený obr. A právě poezii se Dobrý důvod věnuje nejvíc. 

A. Bína nám představí debut Hansiáda, jehož autorem je mladý básník Alexandr Pech. Jeho dílo se ocitlo v širší nominaci a porota ho doporučila v kategorii Dilia Litera za debut roku. Celý soubor je nasáklý atmosférou severočeských Sudet a vyniká v něm suverénní, syrový a ostrý jazyk Alexandra Pechy.

V závěru pořadu se posluchači také dozvědí, jaké další sbírky Dobrý důvod v poslední době vydal.

Pořadem provází Iva Horká, ukázku z Hansiády načetl zpěvák a herec NdB Martin Novotný a o zvuk se stará Roman Kabelka.

Voda a kříže v krajině nesou spolu silný, nejen duchovní, ale také kulturní význam. Spojují posvátné spřirozeným, vyjadřují ochranu, očistu i směr životní pouti člověka. K několika vodárnám na Ostravsku, u kterých se kříže nebo kaple vyskytují, nás pozve redaktor Antonín Žolnerčík spolu s pracovníkem Severomoravských vodovodů a několika místními farníky.

Jak aktivní jsou senioři v královéhradeckém kraji, jaká je jejich organizační struktura nebo jaké služby poskytují se dozvíme v rozhovoru s předsedou Krajské rady seniorů Královéhradeckého Kraje Petrem Tojnarem.

Jak jde dohromady výroba nejmodernějších lékařských stentů a tradice krajkářství? To nám prozradí Tomáš Bedřich, zástupce královéhradecké firmy ELLA-CS, s.r.o. Některé její výrobky nemají ve světě konkurenci.. Dozvíme se nejen o použití těchto výrobků v medicíně, ale i o jejich ukázkách v muzeu krajky ve Vamberku.

Důstojnost v krizových situacích, aneb když ztrácíme půdu pod nohama. To bylo téma semináře, který se 25. března 2025 konal na půdě Senátu České republiky. Seminář pořádala Českobratrská církev evangelická, záštitu nad ním převzal předseda senátu pan Miloš Vystrčil. V rámci semináře byly také vyhlášeny výsledky studentské literární soutěže.
Martin Balcar, jeden z organizátorů, povídá o tom, proč evangelická církev seminář pořádá, co od něj očekává a jak se to všechno daří či nedaří naplnit. Ptal se Daniel Ženatý.

Před více než třemi roky rozpoutalo Rusko největší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války. Nejen dobročínné organizace se snaží pomáhat těm, na které utrpení dopadá nejvíce. Antonín Žolnerčík si k mikrofonu pozval P. Leoše Ryšku, který se před několika málo dny vrátil z týdenního pobytu na Ukrajině.

Živočichů, kteří potřebují naši ochranu je s tím, jak měníme krajinu kolem sebe, více a více. Patří mezi ně například obojživelníci, kteří každoročně na silnicích v Moravském krasu umírali po stovkách a tisísích. Přitom, ač se to na první pohled nezdá, mají pro ekosystém důležitou roli. Na jejich ochranu se roky zaměřuje Lída Korešová, zakladatelka Žabí hlídky. V následující reportáži se Petr Kubec zaměří na to, jak se chrání, a budování žabí bariéry na vlastní kůži vyzkouší.