Co v naší architektuře a designu znamenalo a třeba i dodnes znamená Expo 58? O tom hovořil Martin Groman se Zdeňkem Lukešem a Janem Wollnerem.

Všechny díly podcastu Reflexe: Historie / Filozofie! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V těchto Filozofických reflexích se zabýváme univerzitou. A to konkrétně ve dvou jejích vrcholných obdobích. Ve středověku, kdy univerzity vznikly na bázi projektu aristotelizace vědy a jako takové v 15. století zkrachovaly. A v novověku, kdy se rodí stále platný model výzkumné univerzity.

Všechny díly podcastu Reflexe: Historie / Filozofie! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Socialistický realismus je jediný umělecký styl, který k nám byl importován jako celek. Po válce jej nám příznivci všeho moskevského vnutili a po roce 1956 zase, ve své čisté, stalinské podobě, zmizel. Jak se ale za těch několik let projevil ve výtvarném umění, ve filmu, v poezii, literatuře a dalších oblastech umění? A byli jsme zase i v tomto papežštější než papež?

Všechny díly podcastu Reflexe: Historie / Filozofie! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Johana Chylíková a Filip Vostal se v dalším díle sociologického občasníku Černá skříňka zaměřili na nepodmíněný základní příjem. V první části pořadu představí koncept základního příjmu a přiblíží, jak na toto téma nahlížejí sociální vědy, v druhé části vedou rozhovor s filozofem Markem Hrubcem, který se tímto tématem dlouhodobě zabývá.

Představitel staročechů, pro někoho liberál, pro jiné konzervativec, osobnost, bez které by nebylo Národní divadlo, Národní muzeum, Akademie věd, ale třeba ani Národní listy, celoživotní politik - to všechno a mnohem více byl František Ladislav Rieger. Osobnost, která v 19. století nešla v české společnosti a politice přehlédnout.

Platonův žák vybízí ke studiu filozofie. To nikoho nepřekvapí. Zádrhel je v tom, že se nám příslušný Aristotelův spis nedochoval.

Od roku 1990 se u nás říká, že až se otevřou ruské archivy, zjistíme zda nám chteli sověti opravdu pomoci v září 1938, jaký byl jejich vliv na únor 1948 a na smrt Jana Masaryka, jak spolupracovali v roce 1968 s Biľakem, Indrou a dalšími konzervativci uvnitř KSČ, zda opravdu cvičili československé agenty NKVD a vysazovali je u nás a kolik jich bylo…

Právě tak své počínání označili tři američtí akademici, kteří pokusně publikovali špatné nápady v odborných časopisech gender studies a příbuzných oborů. Rozpoutalo to živou debatu. Autor pořadu Petr Šourek debatuje se třemi studenty filozofie - Annou Martinovskou, Richardem Císlerem a Tomášem Musilem ze spolku Praxis při Ústavu filozofie a religionistiky FF UK. Zazní ukázky záměrně pokřivených článků z pera Petera Boghossiana, Helen Pluckrose a Jamese Lindsayho.

Filmů, které popisují naše dějiny, vznikla za posledních deset let dlouhá řada. Jakobychom byli svými dějinami nějak posedlí nebo jak říkal historik Karel Bartošek - nemocní. Stále se na svou historii chceme dívat. Jak to dívání se ale vypadá?

První univerzitní profesor v čele našeho moderního státu. Státu, který sám založil a vyjednal během své exilové mise. S Martinem Gromanem budou o T.G.M. a o jeho vlivu na dnešní českou společnost debatovat Michal Stehlík, náměstek ředitele Národního muzea, a Luboš Velek, ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.