V životě se objevují četné nešvary. Souhlasíte? Například tolik diskutovaný pitný režim.

Jako každé dítě jsem i já v dětství miloval zvířátka. Můj pokojíček tak časem obývalo několik morčat nebo andulek.

Od mládí hodně čtu. Četba je dobrodružství, když berete knihu do ruky, nikdy nevíte, co s vámi udělá. Ne všechny knihy mě chytly za srdce, některé jsem přečetl se zájmem a některé v půli odložil. Ale pár knih mě k sobě připoutalo tak, že jsem nedokázal dělat nic jiného, než je dočíst.

Po osmihodinovém letu jsme se synkem Jirkou přistáli v gruzínském Tbilisi. Je tu spousta prastarých kostelů, Gruzíni přijali křesťanství už někdy ve čtvrtém století. Lidé jsou tu pobožní, směrem ke kostelu se křižuje každý, i taxikář, který kvůli tomu pustí volant.

Před čtyřiceti lety jsem získala kamarádku, takzvanou nej nejku, což značí, že to je ta hlavní a největší kámoška na celý život. Rozuměly jsme si, pracovaly jsme spolu, naše rodiny se také zapojily, takže kamarádství byly položeny pevné základy.

Listopadové události roku 1989 jsem nechápal. Bylo mi devět let a jediná má starost byla, jak sehnat trikolóru, kterou u nás na základce z ničeho nic všichni nosili přišpendlenou k bundám.

Krmení ptáků je především pomoc přírodě, nebo spíš tomu, co z ní po našich hospodářských úspěších zbylo. Ale je to také překvapivě dobrá zábava, pokud sledujete, co se na krmítku děje.

Bohužel se věkem všechno opotřebovává, znáte to... klouby, zrak, močová trubice, ale nejhorší je ta paměť.

Při listování podrobnějším kalendářem zjistíte, že téměř na každý den připadá nějaký mezinárodní, světový nebo alespoň český svátek. Například na 13. listopad Mezinárodní den nevidomých, u kterého bych se ráda na chvilku zastavila.

Téma vaření je dnes fenoménem probíraným ze všech stran. V poslední době se stalo v mnoha domácnostech hitem pomalé pečení. Je to tak.