Dostal se mi onehdy do ruky zajímavý článek, v němž autor svědomitě na konkrétních příkladech rozebral, jak někteří výrobci postupně a nenápadně zmenšují balení svých potravinářských výrobků – sušenek, čokolád, různých tyčinek, oplatek, bonbónů, majonéz, nanuků, sýrů.

Odmalička špatně spím a málo jím. Jak zpívá Hana Hegerová: občas mívám teploty a nekapu ti do noty… Kdybych byla lovecký pes, tak mě nejspíš rovnou vyřadí z chovu.

Jeden můj známý, českobudějovický lékař a vášnivý nimrod, si před léty pořídil nového psa. Protože chodil hlavně na kachny, tak si zvolil plemeno hodící se právě k tomuto lovu, a sice špringršpaněla jménem Brit.

O kamenech a kamíncích jsem v našich ranních sloupcích mluvila již několikrát. V dnešním Rozhlasovém sloupku nepůjde ani o putující kamínky, ani o prodávané, výtvarně upravené kamenné suvenýry, ani o amatérsky hledané polodrahokamy. Řeč bude o zvláštních stavbičkách, jakýchsi speciálně pojatých mohylkách z poskládaných kamenů.

Je to skoro neuvěřitelné, ale té noblesní dámě je letos už sto let. Narodila se do víru nadšení spojeného s novou republikou. Oslavenkyní je sokolovna v budějovické městské části Čtyři Dvory, tělocvična, kterou prošly tisíce mladých i dospělých cvičenců a jež zažila sportovní přebory, bály i různé společenské události.

Na pivo se disciplinovaně dostavujeme s přáteli do hospody U Dobráka a sedáváme u štamgastového stolu podle zasedacího pořádku. Na to jsme dbalí. Hostinský je slušný a odmítá, abychom mu dávali spropitné, že si nás obere sám. Takovou má dobráckou povahu.

Jsou věci, které současně mám i nemám rád. Patří k nim třeba hranice, ty neviditelné čáry v krajině, za nimiž je leccos jinak. Příroda nás přesvědčuje, jak je ta čára umělá, zvěř přes ni přeběhne, pták přeletí a roste za ní stejná tráva, i když nám se možná zdá zelenější.

Byla jsem někdy v roce 1990 coby redaktorka budějovického rozhlasu na jedné velké akci v rakouském Freistadtu, kde jako VIP host účinkoval i Karel Gott.

Jestli občas zajdete na bleší trhy, možná vás – stejně jako mě – napadá, odkud se všichni ti prodejci berou. Většinou jsou to pořád titíž lidé a je to nesourodá směska.

Dnes slavíme mezinárodní den kávy. Letos je to ale smutná oslava. Ceny kávového zrna stoupají, doprava kvůli covidu vázne, Brazílii letos ochromilo sucho.