Mám rád český jazyk. Byť je to řeč, se kterou se nikde na světě, snad kromě sousedního Slovenska, nedomluvím. Je to prostě mateřský jazyk, takže k němu cosi cítím. A dost nelibě nesu, jak se s ním někdy docela brutálně zachází.

Mám za sebou dlouholetou praxi sportovního reportéra, ale musím říci, že takhle zvláštní mistrovství světa v hokeji jsem ještě nezažil.

Koupil jsem si kalhoty. To samozřejmě není žádná senzace, ale poslouchejte dál.

Už před několika roky jsem zaznamenala na velkých vlakových nádražích i menších stanicích otevřené knihovničky. Ty umožňovaly cestujícím vybrat si vhodnou knížku na cestu, a to naprosto zdarma.

Možná ani nevíte, že dnes má svátek vaše kolo. V kalendáři to asi nenajdete, ale je to oficiální, dokonce posvěcené OSN.

Milí posluchači Rozhlasového sloupku. Asi vám ještě žádný z kolegů sloupkařů nepopsal, jak vlastně tato rubrika vzniká. Nemohu mluvit za všechny, ale v mém případě je to takto.

Neumím si představit život bez stromů. Nemůžu si pomoct, prostě je miluju! V lesích, parcích, v sadech, okolo silnic a cest, uprostřed měst a vsí.

Rozhlasový sloupek

Na ostrově Hokkaidó, zakukalo kukajdo. Hláška z Werichovy knihy povídek Lincoln 1933 mě napadla okamžitě s prvním letošním zaslechnutím kukačky.

Když jsem si před léty začínal hrát s počítači, netušil jsem, že jednou budou slavit svátek. Ostatně netušil jsem toho daleko víc.