Dostala jsem kuchařku. Krásnou a drahou. V první chvíli mne napadlo – není to urážka? Dává se mi snad najevo, že špatně vařím, a tudíž potřebuji, aby mi někdo radil?

Triky a klamy obchodníků a některých výrobců potravin jsou nekonečné. Mám pocit, že příčinou jejich nárůstu se stala ekonomická krize a jejím důsledkem intenzivní lovení spotřebitele.

Mám kamarádku, jejíž manžel je zapřisáhlý ctitel motorů. Samozřejmě v autech a motorkách všech značek a dat výroby. Městskou hromadnou dopravou jezdit odmítá, vlastně to ani neumí. Když je nejhůř, volí raději kolo anebo pěší chůzi.

Když ptáčka lapají, pěkně mu…. Však to znáte. Také mě takhle lapili… Je to už hodně dávno. To jsme s mojí ženou teprve začínali chodit. Jednou navrhla, že bychom mohli navštívit její tetu na Vysočině, v Nové Cerekvi

Někdy to vypadá, že už bude těžké přijít v přírodě na něco podstatného. Ve vesmíru samozřejmě ano, v mořských hlubinách určitě, ale třeba v obyčejném lese za městem, co nového by se mohlo objevit zrovna tam?

Nakupujete na internetu? Nebo raději v kamenných obchodech? Prý už čtyřicet procent Čechů dává přednost „onlajnu“. Já jsem tedy stará škola a když můžu, nakupuju u prodavače. Abych zůstal lidský, v této stále virtuálnější době, chápete.

Moc by mě zajímalo, jak a kdy se stalo, že proces nakupování byl zařazen na listinu společenských, ne-li dokonce volnočasových aktivit…

Před více než padesáti lety jsem si koupila román od francouzské spisovatelky Marguerity Durasové, byl ve slovenštině, takže Námorník z Gibraltaru. Byl to romantický příběh o hledání lásky.

Traduje se, že matkám je dán talent instinktivně pochopit, jak zacházet s malými dětmi. Matky je umí utišit, zabavit, uspat... Prostě vědí, jak na ně.

Dlouho jsem se bránila tvrzení statistik, které říkají, že nejvíc úrazů se stane v domácnosti. Po zkušenostech z poslední doby tomu ale začínám věřit. A měla bych děkovat, že jsem se doma totálně nezmrzačila nebo dokonce nezabila.