Kolektivní sporty se samozřejmě řídí jasnými pravidly, ale také je u nich velmi důležitá taktika. Když zůstanu třeba u těch u nás nejpopulárnějších kolektivních sportů, jako je fotbal a hokej, tak je to naprosto jasné.

Mezi spoustou informací, které na mě chrlí internet, mi nad jednou zůstal rozum stát. Týkala se velikosti lidského mozku. Zatímco během celého miliony let dlouhého vývoje náš mozek neustále rostl, někdy před třemi tisíci let se to zastavilo, a od té doby ho prý máme čím dál menší. Úbytek už dělá skoro 1,5 deci.

MDŽ čili Mezinárodní den žen se za předchozího režimu slavíval celoplošně a mohutně. Od ROH jsme pravidelně dostávaly kytku, bonboniéru anebo kazetu s mýdly. Některé podniky připravovaly pro své ženské osazenstvo hudební vystoupení, estrády nebo podnikové večírky s tancem.

Minulý týden umřely v naší zahradě dva stromy. Dvě krásné borovice, které rozevíraly své dlouhé paže do bezútěšného prostoru nesourodých dvorků a zdobily.

Bývaly časy, kdy byl březen měsícem knihy. Pak čas trhnul oponou a stal se na jednu dekádu měsícem internetu. No a když jsme si začali nosit internet po kapsách v mobilních telefonech a prvotní opojení ze sítě sítí pominulo, dostali jsme rozum a vrátili se ke kořenům.

Ať už bydlíte v Táboře, ve Strakonicích nebo v Třeboni, určitě znáte ve svém městě lokalitu, místo, plácek, o kterém všichni místní dobře vědí, má třeba i své hovorové jméno, ale přesto nefiguruje v žádném z průvodců a ani na sociálních sítích nepatří mezi takříkajíc lokální hvězdy.

Nedávno jsem procházela jednou ze škol, které navštěvuji v rámci své profese, a jak to obvykle dělávám, začetla jsem se do nápisů na stěnách.

Znáte pohádku Františka Hrubína o Otesánkovi? O tom, jak šel tatínek do lesa, že si kloučka vytesá a najednou – kořínky se nadzvednou a pařízek rozběhne se. Ano, na tenhle zázrak čekáme u našeho panelového domu na budějovickém sídlišti Šumava už hezkých pár měsíců

Tak jsem se dočetl, že v Česku žije 160 nositelů křestního jména Horymír. Proč to připomínám? Myslím si, že všichni tihle Horymírové se určitě už dlouho těšili na dnešní den.

Blíží se jaro. Jako každý rok nevnímám změnu období podle meteorologů, ale vlastní intuicí, která mě nutí plánovat první setbu semen do kelímků za okno.