Rozpravy o médiích

Jak hodnotí českou seriálovou tvorbu pro mladé publikum? Jak těžké je dostat seriály k mladým lidem a jak velkou roli hraje marketing? Daří se českým seriálům autenticky zachycovat myšlení a chování mladé generace? Poslechněte si vhled do niche oblasti seriálové tvorby pro mladé od Táni Zabloudilové, programové ředitelky festivalu Serial Killer.

Táňa Zabloudilová je absolventkou bakalářského programu politologie a mediálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Působí jako publicistka zaměřující se na popkulturu, společnost a současná města. Byla editorkou Radia Wave, v současnosti je programovou ředitelkou festivalu Serial Killer, dramaturgyní Českého rozhlasu a pravidelně přispívá do médií jako A2larm, Aktuálně.cz, Artzóna, Finmag, Respekt a dalších. Zdroj: web festivalu Serial Killer

Jak má vypadat pestřejší zastoupení v českých seriálech? K jakému ideálu bychom měli mířit? Co znamená pojem „diversity check“? Mohou seriály vzdělávat národ? Jak rozumět pojmu true crime a kde se vůbec vzala fascinace sériovými vrahy, potažmo fascinace zločinem? Poslechněte si odpovědi Ivety Jansové v bonusové epizodě k Rozpravám o médiích na téma Česká seriálová tvorba.

Iveta Jansová působí jako vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Ve svém výzkumu a výuce se zaměřuje na publika, fanouškovské komunity, marginalizované identity a zobrazování kriminalistek v kriminálních seriálech. Podílela se na několika výzkumných projektech týkajících se mediálního užívání českých publik, role veřejnoprávních médií v 21. století a vztahů mezi politiky a novináři.

Zdroj: I. Jansová

Jak vznikají úspěšné české seriály? Jak se pracuje s potenciálně problematickými scénami například v žánru true crime? Jak velký tým je potřeba v realizační fázi projektu a jaké role se při tvorbě objevují? A kdo má hlavní slovo? Na tyto otázky odpovídá v bonusovém dílu k Rozpravám o médiích na téma Česká seriálová tvorba Michal Reitler.

Michal Reitler je producent, scénárista, dramaturg a držitel sedmi Českých lvů. Aktuálně působí jako ředitel vývoje TV Nova a OnePlay. Absolvoval Katedru produkce na FAMU, kde dodnes vyučuje jako externí pedagog. Kariéru zahájil jako šéfproducent zábavy na TV Prima, následně vedl publicistiku a dokumentární tvorbu v České televizi. Stál u zrodu seriálu Ulice a jako kreativní producent České televize v letech 2012–2022 se podílel na úspěšných seriálech jako Případy 1. oddělení, Most! či Devadesátky. Je autorem oceňovaných minisérií inspirovaných skutečnými událostmi, jako jsou Dukla 61, Metanol nebo Božena.

Zdroj: M. Reitler

Jaká je česká seriálová tvorba v současnosti? Co je pro ni specifické? Jak si stojí ve srovnání se zahraniční tvorbou? Jaké poselství nám o světě kolem nás přináší? A co nám svými seriály chtějí tvůrci říct? Jak může mediální reprezentace ovlivnit naše životy? Co od českých seriálů jako publikum chceme? Jakou sílu mají fanoušci a jak ji uplatňují? 

S moderátorkou Lucií Šťastnou z IKSŽ FSV UK debatovala Iveta Jansová, vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, Michal Reitler, ředitel vývoje obsahu TV Nova a OnePlay, český televizní producent, scenárista a dramaturg, a Táňa Zabloudilová, kulturní publicistka a dramaturgyně programu festivalu Serial Killer.

Pokud nechcete poslouchat celou epizodu, využijte časování a vyberte si tu, která vás tematicky nejvíce zajímá:

Představení hostů a tématu: 0:00:00–0:02:38
 1. část: 0:02:39–0:26:37 Jaká je současná česká seriálová tvorba?
 2. část: 0:26:37–1:04:09 Mediální reprezentace a poselství
 3. část: 1:04:10–1:33:08 Fanouškovství, tendence publika a úspěšné české seriály
 Rozloučení: 1:44:42–1:46:26

Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Jaké informace ověřovat a jaké ne? Jak poznat zdroj informací, kterému můžeme věřit? Jak odhalit falešnou fotografii nebo video? Jaké nástroje nám mohou usnadnit ověřování informací? Jaké postupy používají sami novináři? A proč je dobré si všímat toho, co s námi informace dělají?

V šestém díle podcastové série Mediální minimum si Lucie Šťastná povídá s Janou Magdoňovou, novinářkou Českého rozhlasu, která před 4 lety stála u zrodu projektu Ověřovna a nyní vysílá s kolegou Janem Cibulkou pořad Antivirus o kybernetické bezpečnosti.

Pokud vás toto téma zaujalo, doporučujeme podívat se na web Rozprav, kde najdete ve shrnujícím článku nejen shrnuté klíčové informace z rozhovoru, ale také informace o hostce a použitých zdrojích k tomuto dílu nebo další tipy na zdroje k vlastnímu ověřování, přečtení, nebo zhlédnutí. https://rozpravy.fsv.cuni.cz/ Podobný text je zveřejněn i na webu CEDMO (https://cedmohub.eu/cs/). 

Mediální minimum je podcastová série, která vznikla ze spolupráce projektu Rozpravy o médiích a projektu CEDMO. V každém díle poznáváme s naším hostem oblast médií z určitého úhlu pohledu, pokaždé také přinášíme tipy, jak s médii lépe žít nebo jak jim lépe porozumět. 

Jaký je vztah mezi online a lineárním vysíláním? Měla by televize veřejné služby vyrábět více seriálů nebo filmů pouze pro iVysílání? A do jaké míry by měla přizpůsobovat svůj obsah jednotlivým věkovým kategoriím? Jak funguje personalizace médií veřejné služby v zahraničí? Nejen těmto otázkám se věnujeme v nejnovějším bonusovém rozhovoru k Rozpravám o médiích na téma Média veřejné služby v 21. století.

Petr Szczepanik působí jako pedagog na Katedře filmových studií FF UK a externí konzultant pro Státní fond kinematografie. Ve svém výzkumu se zaměřuje na český filmový a televizní průmysl, proměny evropské producentské praxe, online strategie médií veřejné služby a digitalizaci evropského audiovizuálního trhu. V letech 2020–2023 vedl projekt TAČR ve spolupráci s Českou televizí, který se věnoval možnostem online obsahu a kurace veřejnoprávních médií. Dříve působil na FF MU, v Národním filmovém archivu a jako stipendista či hostující profesor v Německu, USA a Kanadě.

Zdroj: P. Szczepanik

Prochází si média veřejné služby stále tzv. trojí krizí? Co tento pojem znamená a proč bychom měli uvažovat i o krizi čtvrté – technologické? V čem dnes spočívá síla a moc médií veřejné služby? Proč se do nich politici tak často strefují? A měla by být tvorba médií veřejné služby vzorem pro ostatní vysílatele? O těchto otázkách si moderátorka Lucie Šťastná povídá s Janem Jirákem – profesorem mediálních studií, teoretikem médií a zakladatelem Centra pro mediální studia (CEMES).

Jan Jirák vede Katedru mediálních studií na Metropolitní univerzitě Praha a přednáší na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Je autorem několika publikací o médiích, mediální výchově a mediálních studiích. Vypracoval koncepci mediální výchovy pro základní školy a gymnázia pro Výzkumný ústav pedagogický MŠMT. V letech 1997–2000 byl předsedou Rady České televize a v letech 2010–2011 spoluautorem mediálně osvětového pořadu České televize Věřte, nevěřte. Kromě toho se věnuje překladu filmových a televizních scénářů i knih z angličtiny.

Zdroj: J. Jirák

Jaké služby by měla média veřejné služby poskytovat v online prostředí? Jak se mohou tato média přiblížit mladšímu publiku? Co médiím veřejné služby „nesluší”? Jak otevřít debatu o médiích veřejné služby samotné veřejnosti? Je možné se v tomto ohledu inspirovat v zahraničí? Na tyto i další otázky hledá odpovědi Filip Rožánek společně s moderátorkou Lucií Šťastnou.

Filip Rožánek vystudoval Vysokou školu mezinárodních a veřejných vztahů Praha, obor PR a komunikace. V současnosti působí jako editor webu Digizone.cz a konzultant v oblasti sociálních sítí, digitální komunikace a komunikačních technologií. Vyučuje na Metropolitní univerzitě Praha v rámci bakalářského oboru Mediální studia. Pro Český rozhlas v minulosti pracoval jako analytik strategického rozvoje a vedoucí internetové redakce. Působil také jako šéfredaktor týdeníku Marketing & Media a editor inovací pro společnost Economia. V roce 2013 získal novinářskou cenu v kategorii Online žurnalistika a Cenu generálního ředitele Českého rozhlasu.

Zdroj: www.rozanek.cz

Jaký model financování si veřejnost přeje a proč bylo právě otázce financování věnováno tolik prostoru ve výzkumu Re-konceptualizace role českých médií veřejné služby: očekávání, výzvy a příležitosti? Jaká rizika by přineslo financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu? Ovlivnila by tato změna důvěryhodnost médií? Těmto i dalším otázkám se podrobně věnujeme v nejnovější bonusové epizodě k Rozpravám o médiích, kde se hlouběji zaměřujeme na postoje veřejnosti k financování médií veřejné služby – téma, které v samotných Rozpravách nedostalo tolik prostoru. Odpovědi přináší Marína Urbániková.

Marína Urbániková je odbornou asistentkou na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií a na Ústavu pro otázky soudnictví Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Ve svém výzkumu se zaměřuje na novinářskou autonomii, nezávislost médií veřejné služby, bezpečnost novinářů či důvěru veřejnosti v média. V letech 2022 až 2024 byla hlavní řešitelkou projektu Re-konceptualizace role českých médií veřejné služby: očekávání, výzvy a příležitosti, podpořeného GAČR. V minulosti působila jako vedoucí výzkumného úseku v Kanceláři veřejného ochránce práv ČR.

Zdroj: M. Urbániková

Jaká by měla být role médií veřejné služby v 21. století? Co všechno by měla jejich veřejná služba zahrnovat? Vedeme o těchto otázkách jako společnost dostatečnou debatu? Přinesou memoranda managementu médií veřejné služby nějakou změnu? Jaká jsou očekávání veřejnosti a jaké výhrady vůči médiím veřejné služby zaznívají nejčastěji? A jak by na ně měla tato média reagovat? Jaké změny přináší novela zákona, o níž se v uplynulých týdnech znovu jednalo ve Sněmovně? A proč je hlavním bodem diskuse právě financování? Co dalšího se řeší v zákulisí? A co by se řešit mělo a neřeší?

Moderátorka Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK pozvala k debatě čtyři odborníky, kteří téma analyzovali z různých úhlů pohledu: Marínu Urbánikovou z Fakulty sociálních studií a Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Filipa Rožánka, mediálního analytika a editora Digizone.cz, Jana Jiráka z IKSŽ FSV UK a MUP a Petra Szczepanika z Katedry filmových studií Filozofické fakulty UK.

Zajímá vás jen některá část Rozprav? V tom případě využijte časování:

Představení hostů a tématu: 0:00:00–0:03:06
1. část:  0:03:06–0:44:33 Co jsou média veřejné služby, praxe ze zahraničí, výzvy médií veřejné služby v 21. století
2. část: 0:44:34–1:14:28 Kontroverzní otázky kolem mediální novely
3. část: 1:14:29–1:44:41 očekávání a výhrady veřejnosti směrem k médiím veřejné služby
Rozloučení: 1:44:42–1:46:26

Zdroje a použité ukázky naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/