Rozpravy o médiích

Co pro nás znamenají sociální sítě? Jaké příležitosti a rizika jejich používání přináší? Liší se stejné sociální sítě v jiných částech světa? Jaké strategie používají influencerky a influenceři, aby s námi komunikovali? Jaký je jejich vliv? Co víme o tom, jak sociální sítě mohou působit na společnost nebo jednotlivce? A jak používat sociální sítě, aby nám to prospívalo?

V pátém díle podcastové série Mediální minimum si Lucie Šťastná povídá o těchto otázkách s Marií Heřmanovou, sociální antropoložkou, která působí na Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky a přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Pokud vás toto téma zaujalo, doporučujeme podívat se na web Rozprav, kde najdete nejen shrnuté klíčové informace z rozhovoru, ale také informace o hostce a použitých zdrojích k tomuto dílu nebo další tipy k přečtení, poslechu, nebo zhlédnutí, které se týkají tohoto tématu. Na Homepage a v Aktualitách najdete článek věnovaný přímo tomuto rozhovoru (se stejným názvem jako tady). https://rozpravy.fsv.cuni.cz/ 

Čím se liší Rádio Prostor od jiných rádií? Co lidé dnes od rádia očekávají? A má podcastová tvorba kam růst? Na tyto a další otázky odpovídá Lucii Šťastné host poslední bonusové epizody k Rozpravám na téma Regulace tvorby influencerů a digitálních tvůrců Petr Lutonský.

Petr Lutonský je ředitel Rádia Prostor a producent podcastů. V minulosti 10 let pracoval v jedné z největších PR agentur Bison & Rose, předtím 10 let působil v médiích. Má zkušenosti se všemi typy médií (online, TV, radio, print) a během své kariéry prošel médii soukromými i veřejnoprávními. Aktuálně také působí v rámci vznikající Asociace digitálních tvůrců, která má hájit zájmy nezávislých tvůrců.

Zdroj: P. Lutonský

Co členství v RRTV dalo a vzalo Vadimu Petrovovi? Jak se v této roli cítí? A měl by zájem ve funkci pokračovat? Jak vnímá svobodu projevu v Česku?

Hostem bonusové epizody podcastu Rozpravy o médiích na téma Regulace tvorby influencerů a digitálních tvůrců je Vadim Petrov – hudebník, pedagog, manažer a konzultant, který se dlouhodobě věnuje oblasti PR, politického marketingu a stakeholder managementu. Od března 2019 je členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V minulosti působil na Úřadu vlády ČR a v roce 2017 byl uveden do Síně slávy Zlatého středníku profesního sdružení PR Klub. S moderátorkou Lucií Šťastnou si povídají především o jeho práci v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a jeho pohledu na svobodu projevu.

Zdroj: V. Petrov

Jaké právní předpisy a zásady by měli influenceři znát? Dá se říct, že zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání doplňuje zákon o regulaci reklamy? A posunula se oblast influencer marketingu od doby, kdy byla Petra Dolejšová naposledy hostem podcastu Rozpravy o médiích?

Druhým hostem v rámci bonusových epizod k Rozpravám o médiích na téma Regulace tvorby influencerů a digitálních tvůrců, se kterým si Lucie Šťastná povídala, je Petra Dolejšová – odbornice na právo v oblasti marketingu, e-commerce, GDPR a ochrany značky. Petra je advokátka, tedy vystudovaná právnička a členka advokátní komory. V roce 2023 byla zařazena do TOP 20 pro „rozbourávání dinosauří komunity právníků a nastavování nového trendu pro lidskou advokacii“, což podle ní dokazuje její snahu přibližovat právo srozumitelně a lidsky. Přednáší na Univerzitě Karlově a za svou práci získala v roce 2023 ocenění Digitální osobnost roku. Žebříčky Economia a projekt #PRVNÍCH100LET ji v letech 2019-2023 zařadil mezi TOP 100 žen československého právního byznysu.

Zdroj: P. Dolejšová

Považuje se Jonáš Čumrik stále za influencera, nebo je už opravdu jen „influencer v důchodu“? Jaká byla motivace influencerů dříve a jaká je teď? Patří k definici influencera v dnešní době i férovost vůči publiku? A jakou používají někteří influenceři taktiku proto, aby působili důležitě a měli tak větší šanci získat lukrativní spolupráce?

Na tyto a další otázky odpovídá moderátorce Lucii Šťastné v bonusovém rozhovoru k Rozpravám na téma Regulace tvorby influencerů a digitálních tvůrců Jonáš Čumrik – ten má bohaté zkušenosti z různých pozic v této oblasti: sám začínal jako tvůrce, později se přesunul do role konzultanta a vyzkoušel i roli zadavatele. Mimo to na IKSŽ vyučuje předměty Influencer marketing a Trendy sociálních sítí.

Jonáš Čumrik působil od ledna 2023 jako strategy a idea director v Notino, předtím jakožto Digital Marketing Consultant pro Universal Music Group. Pracovní zkušenosti má mimo jiné také z agentury katz83. Hudební tvorbě se věnoval jako rapper pod uměleckým jménem Johny Machette a v roce 2013 získal ocenění Slavík roku v kategorii Hvězda Internetu.

Zdroj: J. Čumrik

V prvních Rozpravách roku 2025 jsme se věnovali stále aktuálnímu tématu regulace tvorby influencerů a digitálních tvůrců. Vloni v listopadu vydala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání tiskovou zprávu, ve které připomněla, že by pod zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání mohli spadat i tvůrci videí, kteří si zveřejňováním těchto videí vydělávají. Zpráva vyvolala vlnu reakcí a také podnítila odbornou diskusi. Je už nyní jasné, koho se tedy tento zákon týká a koho už ne? Jaké povinnosti mají tvůrci mít? Jaké náklady navíc by to ně mohlo znamenat? Bude Rada přísnější v postihování nedodržování pravidel? Jak postupovala doposud? A proč vyžaduje evidenci tvůrců dle zákona z roku 2010 až nyní? Vykládá si Rada zákon zbytečně široce? A jaký vývoj můžeme dále očekávat? 

Moderátorka Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK si povídala se čtyřmi hosty, kteří přinesli unikátní a někdy i protichůdné pohledy na dané téma: s Petrou Dolejšovou, advokátkou a školitelkou v oblasti práva a marketingu, Jonášem Čumrikem, ideamakerem, influencerem v důchodu a pedagogem na FSV UK. Pozvání přijal také Vadim Petrov, člen RRTV a hudebník, a Petr Lutonský, ředitel Rádia Prostor a šéf vznikající Asociace digitálních tvůrců.

Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:

Představení hostů a tématu: 00:00:00–00:03:11
1. část: Dosavadní praxe regulace influencerů, vysvětlení základních pojmů a pozic aktérů – 00:03:12–00:38:24
2. část: Kdo může být považován za tvůrce audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a jaké povinnosti z toho mohou vyplývat?  – 00:38:25–01:08:28
3. část: Jaké kroky jednotliví aktéři zvažují a jaký vývoj můžeme v oblasti regulace digitální tvorby očekávat? – 01:08:29 – 01:26:20
Rozloučení – 01:26:21–01:28:02

Zdroje, tipy k dalšímu prozkoumání tématu i použité ukázky naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Jak zpravodajská média vybírají to nejdůležitější, co se za daný den stalo? Co všechno má na jejich výběr vliv? Co je mediální logika? A určují zpravodajská média svým výběrem to, jaká témata budeme považovat za důležitá? Nebo dokonce ovlivňují, co si o nich budeme myslet? A jak do toho vstupují sociální sítě?

V čtvrtém díle podcastové série Mediální minimum si Lucie Šťastná povídá o těchto otázkách s Vlastimilem Nečasem, pedagogem a výzkumníkem působícím na Katedře mediálních studií na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, který se zaměřuje na mediální teorie týkající se zpravodajství a účinků médií.

Pokud vás toto téma zaujalo, doporučujeme podívat se na web Rozprav, kde najdete nejen informace o hostovi a použitých zdrojích k tomuto dílu, ale také další tipy k přečtení, poslechu, nebo zhlédnutí, které se týkají tohoto tématu. V Aktualitách je článek věnovaný přímo tomuto rozhovoru (se stejným názvem jako tady). https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Jak zpětně hodnotí moderování veřejných debat s odborníky a šéfredaktory po tragických událostech na Filozofické fakultě? Co by dnes udělal jinak? A jak se dostal k iniciativě, která otevřela důležitou diskusi o roli médií v krizových situacích?

Nejen na tyto otázky odpovídá moderátorce Lucii Šťastné v bonusovém rozhovoru k Rozpravám o novinářské etice pohledem mladých Tomáš Zemánek, student magisterského oboru žurnalistiky na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky, reportér Rádia Impuls a externí spolupracovník redakce iDnes. V rámci zmíněné iniciativy se zapojil jako moderátor veřejných debat s odborníky a představiteli médií.

Tomáš Zemánek studuje magisterskou novinařinu na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Od začátku letošního roku pracuje jako reportér v Rádiu Impuls a nárazově spolupracuje s redakcí iDnes sportu v oblasti podcastů a videa. Má mnoho zkušeností jako moderátor, například z TV A11, vlastního internetového pořadu SUTERÉN a živých veřejných akcí. Jako moderátor veřejných debat s odborníky a šéfredaktory se zapojil do iniciativy otevřeného dopisu redakcím po střelbě na FF UK.

Zdroj: T. Zemánek

Jakým způsobem je v médiích vyobrazována smrt a truchlení? Co mají společné fotografie z médií během pandemie covidu a války na Ukrajině? Jak si je můžeme interpretovat? Jakou roli hraje záměr autora a kdy dochází k překročení etických zásad? Kdy se v médiích objevují nadbytečné vizuální obrazy a má vizuální žurnalistika pevně stanovené etické mantinely?

O těchto i dalších tématech mluví Barbora Součková, doktorandka na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a redaktorka na Radiu Wave, v bonusovém rozhovoru k Rozpravám o médiích na téma Mediální (ne)etika očima mladých s moderátorkou Lucií Šťastnou. 

Barbora Součková je studentkou doktorského programu Mediální studia na IKSŽ FSV UK. Jejím hlavním zájmem jsou vizuální studia, fotožurnalismus a válečná fotografie a gender a média. Na IKSŽ FSV UK taky vyučuje kurzy zaměřené na platformy žurnalistiky v kyberprostoru a na vizuální komunikaci a vizuální studia. Působí taky aktivně v médiích, aktuálně je redaktorkou publicistiky na Radiu Wave (ČRo), kde spoluvytváří redakční společensko-kulturní podcast Vlna. Dříve působila na RW jako zprávařka, má tříleté zkušenosti z tisku. 
Zdroj: B. Součková

Co je cílem průvodce mediální etikou a na koho míří? Za co by měl novinář v dnešní době bojovat? Co to vlastně je novinařina? Na čem stojí etické kodexy? Měly by se více ukazovat každodenní zkušenosti lidského života? Týká se průvodce pouze mediálně nepokrytých skupin? Jak v médiích reagují na průvodce? Může umělá inteligence nahradit novinařinu? 

O těchto i dalších tématech mluví Jan Motal, odborník na mediální etiku a vedoucí Centra pro mediální etiku a dialog na Masarykově univerzitě, v bonusovém rozhovoru k Rozpravám o médiích na téma Mediální (ne)etika očima mladých s moderátorkou Lucií Šťastnou. 

Jan Motal působí jako vedoucí Centra pro mediální etiku a dialog na FSS MUNI. Odborně se věnuje etice médií, podílel se na řadě analýz a studií dodržování zásad novinářské práce. Specializuje se na problematiku dehumanizace a reprezentace zranitelných a sociálně vyloučených skupin. Etiku vyučuje i na Cyrilometodějské teologické fakultě UPOL. Je jedním ze zakladatelů a organizátorů pravidelné konference o etice v dokumentárním filmu v rámci MFDF Jihlava, členem expertní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a redakční rady Deníku N. V rámci uměleckého kolektivu Dílo se věnuje i umělecké tvorbě. Publikoval řadu knih o radikalitě a dialogu, naposledy Radikální dramaturgii (2022) a Radikální teologii (2024).

Zdroj: J. Motal