Science Café

Science Café

By Otevíráme, o.s.Society & CultureEducation
Download on the App Store

Science Café episodes

  • Laserová chemie. Science Café 8. 11. 2011
    Záznam Science Café o laserové chemii.
    Proč je život založen na poměrně malém počtu molekul jako základních stavebních kamenů? Jak se vazby mezi těmito molekulami podílí na jejich stabilizaci po dopadu UV záření a zabraňují jejich rozpadu a chemickým reakcím? To jsou otázky, na které se snažíme najít odpovědi studiem klastrů, které drží pohromadě silami podstatně slabšími než jsou typické chemické vazby, např. vodíkovými můstky. A právě vodíkové můstky hrají zejména v biologii klíčovou úlohu, kterou lze studiem klastrů zkoumat.
    Host: Mgr. MICHAL FÁRNÍK, Ph.D., DSc. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR (http://www.jh-inst.cas.cz/~farnik/).
    1 hr 46 min
  • Uhlíkaté nanomateriály. Science Café 1. 11. 2011
    Záznam Science Café o uhlíkatých nanomateriálech.
    Hosté z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR:
    Dr. Martin Kalbáč
    Dr. Otakar Frank
    Fullereny, nanotrubičky, grafen – že se vám ve spojitosti s těmito pojmy nic moc nevybaví? Po dalším HUB SC s Dr. Martinem Kalbáčem a Dr. Otakarem Frankem to bude minulostí. Jde o uhlíkaté nanostruktury, které díky svým jedinečným vlastnostem bezesporu patří mezi materiály, s nimiž se v blízké budoucnosti budeme setkávat na každém kroku. Využití jejich extrémní mechanické pevnosti je realitou již dnes, kdy nanotrubičky začínají nahrazovat uhlíkatá vlákna v kompozitních materiálech. A přitom kompozity s „obyčejnými“ uhlíkatými vlákny už nyní vytlačují kovové slitiny z konstrukčních prvků všeho druhu i z předmětů běžného užití. Těmto materiálům se věnovalo už více než sto tisíc vědeckých článků a za jejich výzkum byly uděleny dvě Nobelovy ceny. Objeveny při tom byly teprve před pouhými 25 lety.
    Dr. Martin Kalbáč
    patří k našim nejvýznamnějším mladým vědcům v oblasti fyzikální chemie. V Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského pracuje jako vědecký pracovník od roku 2002 a zabývá se výzkumem nanomateriálů, zejména uhlíkových nanostruktur (grafen, uhlíkové nanotuby, fullereny, fullerenové peapody). Tyto materiály mají velký význam jak pro základní výzkum, tak pro celou řadu aplikací. Dr. Kalbáč na řadě příkladů demonstroval, že elektrochemické a in situ spektroelektrochemické metody poskytují klíčové informace pro objasnění jejich elektronických vlastností. Ocenění jeho vědecké práce (v roce 2004 obdržel prestižní stipendium nadace Alexandra von Humboldta; v roce 2007 Prémii Otto Wichterleho a v roce 2008 Cenu Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu) jsou dokladem jeho vysokých odborných kvalit.
    Dr.Otakar Frank
    se uhlíkatými nanostrukturami zabývá již od studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se věnoval výskytu fullerenů v přírodě. Nyní působí jako vědecký pracovník v Oddělení elektrochemických materiálů Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Momentálně zkoumá zejména mechanické vlastnosti grafenu a změny jeho elektronové struktury při mechanickém namáhání. Na tomto tématu spolupracuje mimo jiné s čerstvými nositeli Nobelovy ceny za fyziku Andre Geimem a Konstantinem Novoselovem. Je autorem publikací ve významných zahraničních časopisech včetně prestižního Nature Communications. V letošním roce obdržel prémii Otto Wichterleho a je nominován na cenu Česká hlava v kategorii Invence.
    1 hr 52 min
  • Kadrování v dobách ČSSR. Science Café 11. 10. 2011
    Záznam Science Café o kádrování a čistkách v dobách ČSSR.
    Hosté z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR:
    JAROSLAV CUHRA, historik
    MARIE ČERNÁ, socioložka
    Úvodní vystoupení hostů se soustředí na popsání fungování a významu tzv. kádrové práce, prověrek a čistek v Československu v letech 1948-89. Jako nedílná součást snahy KSČ o celospolečenský dozor, jež mnohovrstevnatě pronikla do více či méně běžné a samozřejmé praxe reálného socialismu, jsou dnes totiž spíše opomíjeným historickým tématem.
    2 hr 10 min
  • Behaviorální ekonomie, 3. část. Science Café 4. 10. 2011
    Záznam Science Café o behaviorální ekonomii s podtitulem "Psychologie a ekonomie: sestry, co se nemají v lásce".
    Už několik desetiletí jsme svědky pronikání psychologie do ekonomie (a opačně). Čekali bychom úzkou spolupráci obou disciplín, ve skutečnosti jde ale o vztah plný sporů. Navíc se ukazuje, že zatímco na akademické půdě je rozhraní mezi psychologií a ekonomií velmi živým mezioborem, v aplikované ekonomii to zatím moc znát není. Mnoho na tom nezměnila ani nedávná finanční krize – jakkoli se mnohým pozorovatelům zdálo, že právě tato krize byla do značné míry způsobena chybným rozhodováním lidí a že se z toho ekonomové poučí a budou na psychologické koncepty spoléhat víc než dosud.
    Host: Michal Skořepa, ČNB
    Michal Skořepa získal doktorát ekonomie na IES FSV UK. Absolvoval řadu odborných stáží a kurzů v zahraničí. Od roku 2000 působí v České národní bance, v posledních letech jako poradce viceguvernéra ČNB a je také prezidentem Česke společnosti ekonomické. Externě pracoval také pro Mezinárodní měnový fond a OECD. V roce 2011 vydal v nakladatelství Palgrave Macmillan učebnici „Decision Making: A Behavioral Economic Approach“ vycházející z jeho přednášek na IES FSV UK. Je autorem řady článků v odborném i denním tisku. Centrem jeho odborného zájmu jsou teorie a praxe měnové politiky, rovnovážných směnných kurzů a měnové integrace; zabývá se také behaviorální ekonomií.
    24 min
  • Behaviorální ekonomie, 2. část. Science Café 4. 10. 2011
    Záznam Science Café o behaviorální ekonomii s podtitulem "Psychologie a ekonomie: sestry, co se nemají v lásce".
    Už několik desetiletí jsme svědky pronikání psychologie do ekonomie (a opačně). Čekali bychom úzkou spolupráci obou disciplín, ve skutečnosti jde ale o vztah plný sporů. Navíc se ukazuje, že zatímco na akademické půdě je rozhraní mezi psychologií a ekonomií velmi živým mezioborem, v aplikované ekonomii to zatím moc znát není. Mnoho na tom nezměnila ani nedávná finanční krize – jakkoli se mnohým pozorovatelům zdálo, že právě tato krize byla do značné míry způsobena chybným rozhodováním lidí a že se z toho ekonomové poučí a budou na psychologické koncepty spoléhat víc než dosud.
    Host: Michal Skořepa, ČNB
    Michal Skořepa získal doktorát ekonomie na IES FSV UK. Absolvoval řadu odborných stáží a kurzů v zahraničí. Od roku 2000 působí v České národní bance, v posledních letech jako poradce viceguvernéra ČNB a je také prezidentem Česke společnosti ekonomické. Externě pracoval také pro Mezinárodní měnový fond a OECD. V roce 2011 vydal v nakladatelství Palgrave Macmillan učebnici „Decision Making: A Behavioral Economic Approach“ vycházející z jeho přednášek na IES FSV UK. Je autorem řady článků v odborném i denním tisku. Centrem jeho odborného zájmu jsou teorie a praxe měnové politiky, rovnovážných směnných kurzů a měnové integrace; zabývá se také behaviorální ekonomií.
    20 min
  • Behaviorální ekonomie, 1. část. Science Café 4. 10. 2011
    Záznam Science Café o behaviorální ekonomii s podtitulem "Psychologie a ekonomie: sestry, co se nemají v lásce".
    Už několik desetiletí jsme svědky pronikání psychologie do ekonomie (a opačně). Čekali bychom úzkou spolupráci obou disciplín, ve skutečnosti jde ale o vztah plný sporů. Navíc se ukazuje, že zatímco na akademické půdě je rozhraní mezi psychologií a ekonomií velmi živým mezioborem, v aplikované ekonomii to zatím moc znát není. Mnoho na tom nezměnila ani nedávná finanční krize – jakkoli se mnohým pozorovatelům zdálo, že právě tato krize byla do značné míry způsobena chybným rozhodováním lidí a že se z toho ekonomové poučí a budou na psychologické koncepty spoléhat víc než dosud.
    Host: Michal Skořepa, ČNB
    Michal Skořepa získal doktorát ekonomie na IES FSV UK. Absolvoval řadu odborných stáží a kurzů v zahraničí. Od roku 2000 působí v České národní bance, v posledních letech jako poradce viceguvernéra ČNB a je také prezidentem Česke společnosti ekonomické. Externě pracoval také pro Mezinárodní měnový fond a OECD. V roce 2011 vydal v nakladatelství Palgrave Macmillan učebnici „Decision Making: A Behavioral Economic Approach“ vycházející z jeho přednášek na IES FSV UK. Je autorem řady článků v odborném i denním tisku. Centrem jeho odborného zájmu jsou teorie a praxe měnové politiky, rovnovážných směnných kurzů a měnové integrace; zabývá se také behaviorální ekonomií.
    20 min
  • Optické senzory. Science Café 13. 9. 2011
    Záznam Science Café o optických senzorech s podtitulem "Past sklapne rychle aneb optické senzory pro odhalení nebezpečných bakterií v potravinách".
    Host: RNDr. Hana Vaisocherová, Ph.D.
    Odhalit nebezpečné bakterie, viry nebo toxiny v potravinách jako je např. mléko, ovocné džusy nebo balená voda může odborníkům trvat až několik dní. Proto je velká poptávka po nových technologiích, které by tento proces maximálně urychlily a zjednodušily. Za tímto účelem se v Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR vyvíjejí malá přenosná zařízení – optické biosenzory, které by mohly sloužit mimo jiné k rychlé identifikaci nebezpečných látek v potravinách.
    Projekt hosta tohoto Science Café, dr. Hany Vaisocherové, se zabývá právě vývojem těchto biocenzorů a byl letos oceněn prestižním stipendiem L’Oreál pro ženy ve vědě. V dohledné době by se vyvíjené senzory mohly stát užitečnou pomůckou hygieniků či inspektorů potravin.
    58 min
  • Ekologické ovocnářství. Science Cafe 14. 6. 2011
    Záznam Science Café o šlechtění jabloní.
    Čeští šlechtitelé jabloní z Ústavu experimentální botaniky AV ČR jsou pozoruhodně úspěšní. Ve světě se ročně prodají statisíce stromků jejich odrůd, které jsou odolné proti některým chorobám, což snižuje počet chemických postřiků, které musí pěstitelé používat na ošetřování jabloní.
    Jak vypadá práce českých vědců, kteří jabloně šlechtí?
    Host: Ing. Radek Černý z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
    1 hr 56 min

About Science Café

From the publisher's feed

Science Café je cyklus neformálních diskusních večerů mezi vědci a zájemci o vědu z řad široké veřejnosti. Večery jsou zasvěcené společnému hledání otázek a odpovědí na předem domluvené téma a dávají návštěvníkům možnost se v neformálním prostředí kaváren zeptat na to, co je zajímá. Debaty se konají v několika městech České republiky.