Science Café

Science Café

By Otevíráme, o.s.Society & CultureEducation
Download on the App Store

Science Café episodes

  • Inteligentní budovy. Science Café 8. 3. 2011
    Záznam Science Café na téma "Inteligentní budovy a asistovaný život v nich".
    Hosté: doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. a Ing. Jan Havlík, Ph.D. z Fakulty elektrotechnické ČVUT
    V současné době se slovní spojení inteligentní budovy objevuje v médiích a reklamách celkem často. Ale už se příliš nevysvětluje, co vše se může za tímto pojmem skrývat. Cílem našeho povídání je přiblížit možnosti techniky, která má v domácím prostředí sloužit našim každodenním potřebám.
    Inteligentní budova či inteligentní byt neznamená jen řízení klimatizace, vytápění, osvětlení, případně domácí elektroniky. V našem pojetí jde hlavně o využití takové techniky, která může prodloužit nezávislost a samostatné bydlení seniorům a hendikepovaným osobám.
    Můžeme si představit celou řadu situací, kdy vhodná instalace běžně dostupných čidel zabrání nehodám či upozorní na možný problém (ať už půjde o zdravotní stav jedince či situaci v domácnosti). Asi téměř každý z nás někdy zapomněl otevřený vodovodní kohoutek nebo zapnutý elektrický spotřebič při odchodu z bytu. A vlastně stačí málo: čidlo tekoucí vody, případně výšky hladiny vody, čidlo zapnutého spotřebiče a čidlo otevírání a zavírání vstupních dveří, případně doplněné o čidlo směru pohybu. Po vyhodnocení potenciálně nebezpečné situace dostaneme např. zvukové upozornění, že se máme vrátit zpět a zkontrolovat stav daného spotřebiče. Někdy je to totiž opravdu opomenutí (např. žehlička), někdy chceme daný spotřebič opravdu nechat zapnutý, např. pračku nebo myčku.
    Zveme vás na virtuální výlet do velmi blízké budoucnosti chytrých a přesto nenápadných pomocníků, usnadňujících a zpříjemňujících náš život. Pokusíme se též ukázat, že se ani monitorování činností či našeho zdravotního stavu v domácím prostředí nemusíme bát, protože při správném návrhu takového systému informace byt neopustí a dostupné bude jen to, co budeme sami chtít zpřístupnit.
    1 hr 33 min
  • Raketoplány. Science Café 8. 2. 2011
    Záznam Science Café o raketoplánech.
    Hosté: Marcel Grün a Jiří Kroulík z Planetária Praha.
    Ukončení třicetiletého provozu amerických kosmických raketoplánů vyvolává otázky, zda podobné prostředky mají své místo i v kosmonautice budoucnosti. Mnohonásobně použitelné nosné prostředky mají podle svých tvůrců přinést zásadní snížení ceny za kilogram vynášeného nákladu - u amerických kosmických raketoplánů se tento předpoklad nenaplnil. Zklamal Space Shuttle nebo konstruktéři? Bylo zavedení tohoto raketoplánu chybným rozhodnutím: Představuje vyřazení čtyř amerických raketoplánů z provozu také ukončení éry velkých kosmických okřídlených dopravních prostředků? Jaké vůbec má takový okřídlený prostředek v porovnání s klasickými nosnými raketami přednosti a nedostatky?
    2 hr 15 min
  • Měření vzdělanosti českých žáků. Science Café 11. 1. 2011
    Záznam Science Café o měření vědomostí a dovedností: zhoršuje se vzdělanost české populace?
    Host: RNDr. Jana Straková, Ph.D.
    V posledních letech se množí stesky na klesající úroveň vědomostí a dovedností českých žáků. O zhoršování výsledků vzdělávání vypovídají i poslední mezinárodní výzkumy provedené v České republice. Návštěvníci Science Café se dozvědí, jak se provádějí mezinárodní komparace výsledků vzdělávání v žákovské a dospělé populaci a jaké poznatky z nich získáváme o stavu českého vzdělávacího systému a jeho dlouhodobém vývoji. Budeme hovořit i o tom, jak se jeví výsledky vzdělávání českých žáků ve světle dalších ukazatelů charakterizujících český vzdělávací systém.
    RNDr. Jana Straková, Ph.D. se dlouhodobě věnuje mezinárodním výzkumům vědomostí a dovedností a aplikaci výzkumných poznatků do vzdělávací politiky. V současné době je zaměstnána v Ústavu pro informace ve vzdělávání, kde zodpovídá za realizaci mezinárodního výzkumu kompetencí dospělých v ČR. Vyučuje na FF UK a PedF UK. Je členkou Institutu pro sociální a ekonomické analýzy a EDUin, o.p.s.
    2 hr 1 min
  • Extremní jevy počasí. Science Café 9. 11. 2010
    Záznam Science Café o extrémních jevech počasí a meteorologii jako takové.
    Hosté z Českého hydrometeorologického ústavu:
    RNDr. Jan Pretel, CSc.
    RNDr. Radim Tolasz, Ph.D.,
    Probíhající změny v globálním klimatickém systému se projevují nejenom v globálním měřítku, ale i v měřítcích regionálních či lokálních. Jedním z projevů typických pro naše zeměpisné šířky je i zvýšená extremalita počasí.
    V příspěvcích obou hostů bude poukázáno na hlavní příčiny těchto změn, jejich stávající trendy a další širší souvislosti. Příspěvky pojednají rovněž o pravděpodobném výhledu očekávaných změn do nejbližší budoucnosti s přihlédnutím k možnostem, které současná vědecká poznání přinášejí.
    Hosté se rovněž zmíní o možnostech současné meteorologie extrémní projevy počasí s dostatečným předstihem předpovídat. Jelikož jedním z takových typických projevů na našem území jsou příčinné srážky, účastníci setkání se seznámí s hodnocením příčin velkých povodní konce 20. a začátku 21. století (1997, 2002, 2006, 2009, 2010), které v současnosti probíhá s využitím GIS aplikací.
    2 hr 16 min
  • Radiochirurgie. Science Café 12. 10. 2010
    Záznam Science Café o radiochirurgii.
    Host: doc. Ing. JOSEF NOVOTNÝ, CSc., vedoucí oddělení lékařské fyziky Nemocnice Na Homolce
    Synergie lékařských věd a fyzikálně matematických poznatků je dnes možno dokumentovat v řadě lékařských oborů. Jedním z nich je i radiochirurgie, která v sobě zahrnuje poznatky neurochirurgických věd, poznatků z radiační fyziky, geometrie a technických věd, jak bude dokumentováno v přednášce. V přednášce budou stručně nastíněny základy stereotaktické metody vhodné nejen pro léčbu, ale i pro diagnostiku. Hlavní pozornost bude věnována léčbě lezí na Leksellově gama noži a na jeho vývoji bude poukázáno na ukázkovou spolupráci technických a lékařských věd. V závěru bude i zmínka o možnostech využití této metody při diagnostice a léčbě pacientů.
    2 hr 7 min
  • Tajemství schizofrenie. Science Café 14. 9. 2010
    Záznam Science Café o výzkumu a léčbě schizofrenie.
    SCHIZOFRENIE JAKO PORUCHA ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ
    Hosté:
    Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych., Psychiatrické centrum Praha, 3. lékařská fakulta UK
    MUDr. Filip Španiel, Ph.D., Psychiatrické centrum Praha
    Anotace vystoupení prof. Höschla:
    Podle neurovývojového modelu je skupina schizofrenních onemocnění definována jako porucha propojení důležitých okruhů v mozku („missconnection syndrome“). Zdá se, že primární poruchou u schizofrenie je skutečně porucha kognitivních funkcí (včetně tzv. kognitivní dysmetrie), zatímco prominentní příznaky jako bludy a halucinace jsou až důsledkem tohoto postižení. Do jisté míry komplementárním a podpůrným modelem této představy je Carlssonovo schéma patofyziologie psychotických poruch, které nastiňuje možný podíl GABA-ergní, dopaminergní, glutamátergní, noradrenergní, serotonergní a cholinergní neurotransmise na rozvoji psychotické symptomatiky. Na výstupu této poruchy je pestrá paleta příznaků, která svádí k představě heterogenní povahy onemocnění (Bleulerova „Gruppe der Schizophrenien“).
    Z toho důvodu se Centrum neuropsychiatrických studií v Praze zaměřuje na výzkum informačního zpracování jak v animálních modelech, tak v klinice (neuropsychologické testy). Při vypracování animálních modelů schizofrenie bylo naší skupinou zjištěno, že N-acetyl-L-aspartyl-L-glutamát (NAAG) je neuroaktivní látka s vlastnostmi mediátoru, který v centrálním nervovém systému zajišťuje glutamátergní synaptický mechanizmus reprezentovaný jeho interakcí s NMDA-typem glutamátového receptoru (iGluR), tak i s G-proteiny spřaženými metabotropními glutamátovými receptory (skupina II mGluR). Zvýšené koncentrace tohoto neuropeptidu byly prokázány v mozku schizofreniků a jsou dávány do souvislosti s hypofunkcí glutamátergního systému v hipokampální formaci a ve fronto-parieto-striatální oblasti mozku. Tato hypofunkce je vysvětlována na podkladě inhibice NMDA receptoru vysokými hladinami NAAG v uvedených oblastech mozku schizofrenních nemocných.
    Výsledky dokládají, že submikromolární dávky NAAG (250 nmol), aplikované do postranních mozkových komor, mohou způsobit poškození až zánik některých populací neuronů, a to především v oblasti gyrus dentatus a v subiculu mladého potkana. Tento zánik neuronů byl charakterizován jednak kvantitativně a jednak na úrovni kvalitativního hodnocení elektronoptických snímků hipokampálních neuronů. Bylo prokázáno, že se jedná o nekrotický a nikoliv o apoptotický typ neuronální buněčné smrti.
    V rámci Centra se vyšetřují pomocí fMR a magnetické rezonanční spektroskopie (MRS) pacienti s diagnózou schizofrenie, u kterých se sleduje vztah mezi informačním “processingem” a výkonem v neurokognitivních testech v závislosti na klinickém stavu. V našem centru byla zavedena metodika kognitivního stimulačního paradigmatu mj. pomocí testu slovní plynulosti (“Verbal fluence”) a Stroopova testu. V sympoziu budou jednotlivé oblasti studia zpracování informací u schizofrenních pacientů přiblíženy populární a pro širší veřejnost srozumitelnou formou.
    Literatura:
    Bubeníková-Valešová V, Horáček J, Vrajová M, Höschl C. Models of schizophrenia in humans and animals based on inhibition of NMDA receptors, Neurosci. Biobehav. Rev.2008, 32:1014-1023
    Horáček J., Bubeníková-Valešová V., Kopeček M., Páleníček T., Dockery C., Mohr P., Höschl C.: Mechanism of action of atypical antipsychotic drugs and the neurobiology of schizophrenia. CNS Drugs. 20, 2006; 5:389-409
    Horáček J. Kognitivní dysfunkce u schizofrenie, mechanismy farmakologického ovlivnění. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 14.
    Horáček J, Kopeček M, Španiel F, Hájek T, Linhartová L, Bělohlávek O. PET u schizofrenie. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 14.
    Horáček J, Španiel F. Terapie schizofrenie z pohledu neurovývojové teorie. Psychiatrie 2001; 5 (Suppl.1): 14.
    Šťastný F, Tejkalová H, Benešová O. Úloha glutamátergní neurotransmise v neurovývojové hypotéze schizofrenie. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 34.
    Anotace vystoupení dr. Španiela: Schizofrenie, řeč a gen FOXP2
    Schizofrenie je multifaktoriální onemocnění, jehož příčiny přesně neznáme. Na nemoc, která má zcela uniformní geografický výskyt, můžeme hledět i z evoluční perspektivy. Schizofrenie je z větší části pod genetickou kontrolou. Nemocní mají zřetelně nižší fertilitu, zanechávají méně potomků. Za normálních okolností by onemocnění s časem z populace vymizelo. Protože se tak neděje, je možné, že disponující geny poskytují zároveň i evoluční výhodu. Příspěvek přináší řadu argumentů podporujících teorii, že onemocnění může mít spojitost s evolucí řeči a rozvojem sociálního mozku. V této souvislosti přináší i výsledky českého výzkumného projektu, který nalézá souvislost mezi změnami v morfologii mozku nemocných a variantou genu FOXP2. Závažné změny v jinak vývojově velmi konzervativním FOXP2 se odehrály na samém počátku speciace Homo sapiens. Podle mnohých byla tato mutace podkladem pro důležitou proměnu struktury mozku, který se takto stal lidským a obdařeným darem řečové komunikace. Platí tedy nemocní se schizofrenií daň za to, že je náš mozek takovým jakým je?
    3 hr 7 min
  • Superpočítače. Science Café 11. 5. 2010
    Záznam Science Café o superpočítačích a vědeckých gridech.
    Hosté:
    Jiří Chudoba, Fyzikální ústav Akademie věd ČR
    Jan Kmuníček, Masarykova univerzita, člen Metacentra CESNETu
    "V posledních desetiletích pronikají počítače do mnoha oborů lidské činnosti. Současné běžné osobní počítače dosahují výkonů zařízení, která jsme dříve nazývali superpočítači, a dnešní superpočítače umožňují donedávna nepředstavitelné aplikace. V přednášce se zaměříme na počítačové klastry, se kterými máme bohaté provozní zkušenosti. Takové výkonné systémy sestavené z mnoha málo závislých serverů okupují přes 80 % míst v prestižním seznamu Top500 nejvýkonnějších superpočítačů. Popíšeme konkrétní příklady instalací v České republice a jejich zapojení do rozsáhlých gridových systémů. V tomto zapojení hraje důležitou roli Národní gridová iniciativa zajištěná organizací CESNET, která se podílí na právě vznikající Evropské gridové iniciativě se sídlem v Amsterodamu. Na příkladě zpracování dat z urychlovače LHC ukážeme efektivitu distribuovaných výpočtů."
    2 hr 7 min
  • Mořské pouště. Science Café 13. 4. 2010
    Záznam Science Café o výzkumu oceánů.
    Zveme vás na další pražské Science Café, jehož tématem bude unikátní výzkum oceánských pouští. Dozvíte se, co jsou to oceánské pouště, jak v těchto extrémních podmínkách dokáží přežít mikroorganismy i jak vypadá práce vědců na oceánografických lodích.
    Hosty Science Café budou přední čeští odborníci z Mikrobiologického ústavu AV ČR:
    ONDŘEJ PRÁŠIL
    MICHAL KOBLÍŽEK
    2 hr 8 min

About Science Café

From the publisher's feed

Science Café je cyklus neformálních diskusních večerů mezi vědci a zájemci o vědu z řad široké veřejnosti. Večery jsou zasvěcené společnému hledání otázek a odpovědí na předem domluvené téma a dávají návštěvníkům možnost se v neformálním prostředí kaváren zeptat na to, co je zajímá. Debaty se konají v několika městech České republiky.