Science Café

Chtěli byste spolu se #sciencecafe nasát atmosféru světa Nobelových cen? V listopadu budete mít jedinečnou příležitost!

Řeč bude tentokrát o kryo-elektronové mikroskopii, v níž byla letos udělena Nobelova cena za chemii.

Zajímá vás, co je na zobrazování zmraženého tak převratného?

Jak vlastně elektronová mikroskopie přišla ke svému „kryu“?

A proč je právě ona zobrazovací metodou budoucnosti?

Na tyto otázky nám odpoví Ing. Ondřej L. Sháněl, Ph.D. z Thermo Fisher Scientific CZ - dříve FEI - architekt transmisních elektronových mikroskopů a držitel US patentu za bezgapovou čočku, která výrazně zlepšuje optické vlastnosti těchto přístrojů.

--

V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme!

--

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Lidé podvádějí mnohem méně, než by mohli, zároveň ale často překvapivě vynalézavě. Díky psychologickým experimentům stále lépe chápeme, za jakých okolností se i z čestných lidí mohou stát podvodníci a lháři. Kdy nejspíše budeme podvedeni (v obchodě, zaměstnání, ve státě)? A může být podvádění přínosné?

O tom bude mluvit docent Petr Houdek z Vysoké školy ekonomické, který je jedním z předních expertů na behaviorální ekonomii u nás.

--

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Zveme vás na 104. pražské Science Café, které nás tentokrát provede vesmírem z netradičních úhlů pohledu. Lucie Davidová nám představí psychosociální výzvy spojené s dálkovými kosmickými lety a Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a Planetária hlavního města Prahy, nám ukáže, jestli můžeme vesmír nejen vidět, ale i slyšet. Tentokrát se těšte i na pokusy.

1. přednáška (Lucie Davidová):

Psychosociální aspekty kosmických posádek

Dlouhodobé vesmírné mise pro člověka představují zcela nové výzvy. Při krátkodobých letech do vesmíru lze předpokládat, že se člověk přizpůsobí náročným podmínkám a překoná dočasné těžkosti. Na rozdíl od toho, dlouhé a náročné projekty, jako např. mise k Marsu, přichází se zcela novými překážkami, se kterými se posádka na palubě bude muset vyrovnat. Jaké psychologické a psychosociální výzvy pobyt ve vesmíru přináší a jak je možné případným problémům předcházet?

2. přednáška i s pokusy (Jakub Rozehnal):

Akustický vesmír

Zvukové vlny jsou dalším nezávislým zdrojem informací o vesmíru, který nás obklopuje. V našich představách bývají vesmírné zvuky záhadné a možná i trochu strašidelné. Vydávají však hvězdy, galaxie či jiná kosmická tělesa skutečné zvuky? A pokud ano, jak je můžeme uslyšet? Jsou tyto zvuky stejně tajemné jako vesmírné objekty, které je vydávají?

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Kdo je autorem myšlenky Velkého třesku? Kdo tuto teorii rozpracoval a zpopularizoval? Proč se Velký třesk potýkal s výsměchem a odmítáním? Jak je tato teorie přijímána dnes?

Na tyto a další otázky se pokusí odpovědět náš host, astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc., vědecký pracovník Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Zatímco klasické kriminalistické disciplíny si své know-how udržují desítky let v prakticky nezměněné podobě, moderní forenzní obory, jako je analýza DNA, využívají stále nové poznatky přírodních věd a neustále rozšiřují svůj potenciál. Všechny tyto obory však bez ohledu na svou technickou podstatu musejí umět správně vyjádřit váhu zjištěných důkazů, tedy to, jak moc výsledky jejich zkoumání svědčí pro něčí vinu či nevinu. Jak to dělají? Umějí to vůbec? A mohou se splést?

Forenzní genetička Mgr. Halina Šimková přednáší na třech vysokých školách a propaguje tzv. bayesovskou inferenci. Pracovala v Kriminalistickém ústavu v Praze. Nyní je na volné noze a mimo jiné je místopředsedkyní Československé společnosti pro forenzní genetiku.

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Zveme vás na 103. pražské Science Café, které tentokrát bude mít rovnou dva hosty, Ondřeje Bajgara a Jana Romportla, kteří nás společně provedou tématem umělé inteligence a jejích důsledků.

1. přednáška (Ondřej Bajgar):

Neuronové sítě

Tradičně lidé museli počítačům do detailu popsat, jak v které situaci krok po kroku postupovat. To už pro mnohé oblasti neplatí. Stroje se zvládají učit samy. Víc a víc úloh tímto způsobem začínají zvládat lépe než lidé. Za velkou částí tohoto úspěchu v posledních letech stojí umělé neuronové sítě - technologie volně inspirovaná tím, jak se učí mozek.

Jak tato fascinující technologie funguje? Kde jsou její silné stránky a kde mají zatím lidé před stroji výrazný náskok? S jakými problémy se kolem ní musíme potýkat? I na tyto otázky se během tohoto krátkého výletu do světa strojového učení společně podíváme.

Ondřej Bajgar poslední tři roky pracoval pro IBM Watson na výzkumu umělých neuronových sítí, které mimo jiné učil rozumět lidskému jazyku, byť od října se bude přesouvat na Future of Humanity Institute, University of Oxford, kde bude vymýšlet, jak umělou inteligenci udržet bezpečnou. Předtím se na britské University of Warwick věnoval aplikované matematice, především modelování dopravních a biologických systémů, ale také třeba rozbíhání a provozování potravinového co-opu a pěstování zeleniny. Ve volném čase spoluorganizuje Letní akademii Discover a mentoruje v rámci Yoda Mentorship Programme.

2.přednáška (Jan Romportl):

Life 3.0 a další vyhlídky (obecné) umělé inteligence

Přijměme nyní poněkud zjednodušující (a biology patrně dráždící) výklad vývoje života: jestliže Life 0.1 byl první výskyt života na Zemi, tak Life 1.0 jsou nejrafinovanější jednobuněčné organismy a s nástupem Life 2.0 přichází člověk a tzv. antropocén. Lidstvo dnes prožívá Life ve verzi 2.x, kde x je výrazně vyšší než 0 a nejspíše poslední z dvojkové číselné série. Přijde tedy další významný upgrade? A má přijít? Jak bude vypadat? Co přijde po antropocénu? V přednášce se pokusím ukázat, že dnešní stav v oblasti umělé inteligence skutečně stojí na prahu Life 3.0 a je dost možné, že ho do konce tohoto století překročí. A pokusím se též vyložit svůj názor, že tento upgrade by skutečně měl být proveden, ale zase ne příliš brzo, raději ne v příštích 30 letech, nebo to dopadne velmi špatně. Jak špatně, tím se také můžeme v přednášce postrašit.

Jan Romportl je Chief Data Scientist v O2 Czech Republic. Do roku 2015 působil na Západočeské univerzitě v Plzni, kde vedl oddělení Interakce člověka a stroje ve Výzkumném centru nových technologií, věnoval se aplikovanému výzkumu umělé inteligence na Katedře kybernetiky Fakulty aplikovaných věd a vyučoval filozofii umělé inteligence na Fakultě filozofické. Od roku 2015 buduje v O2 analytický tým intenzivně zaměřený na využívání a rozvoj pokročilého strojového učení v oblasti telekomunikačních dat. Kromě nedávného půlročního výletu do tech-startupového prostředí coby Chief Science Officer v AI Startup Incubatoru se nyní věnuje i výzkumu bezpečnosti umělé inteligence. Dále výzkumně spolupracuje s Centrem teoretických studií Univerzity Karlovy, s Národním ústavem duševního zdraví a s českým spolkem hnutí Effective Altruism. Organizuje také AI Safety Meetup v Praze.

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café na Novém PORGU (1/2018) byl Ing. Tomáš Mocek, Ph.D., vedoucí pracovník výzkumného laserového centra HiLASE, které patří pod Fyzikální ústav AV ČR. Tomáš Mocek představil práci centra, typy laserů a jejich význam pro vědu i praxi.

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café Praha (6/2018) byl jazykovědec doc. Karel Oliva.

Proč a jak si čeština mění cizí slova?

Jaká česká slova si přivlastnily a změnily cizí jazyky?

Proč se to vůbec děje? A co to pro češtinu znamená?

Karel Oliva je český jazykovědec a vysokoškolský pedagog. Odborně se zabývá matematickou lingvistikou a formální syntaxí. V letech 2003–2016 působil jako ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Externě vyučuje na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Pro mnohé se může jednat o překvapení, ale Česká republika zanechává výraznou stopu při objevování Sluneční soustavy a má v této oblasti skvělou celosvětovou reputaci. Čeští vědci se podílejí na vývoji přístrojů, které posouvají hranice lidského poznání v rámci kosmického výzkumu.

O jaké přístroje se jedná? Jak takový vývoj probíhá? Jakým způsobem mohou přispět k budoucí kolonizaci mimozemských těles? A jaké technologie ještě musí lidstvo vyvinout, aby se mohlo vydat na odvážné cesty vesmírem?

Vydejte se spolu s námi a naším hostem, Ing. Janem Lukačevičem z Oddělení kosmické fyziky, ÚFA AVČR, na výlet po naší sluneční soustavě, od Měsíce až po ledové měsíce Jupiteru. Budete-li mít jakékoli otázky týkající se kosmu a jeho dobývání, Jan vám je rád zodpoví.

O hostovi:

Ing. Jan Lukačevič (1991) na Oddělení kosmické fyziky, ÚFA AVČR, konstruuje zařízení detekující atmosferické elektrické výboje na Marsu pro misi ExoMars 2020. Za jeho výzkum a přístup k vědeckému bádání už se mu dostalo i prestižního ocenění British Interplanetary Society Award. Intenzivně se věnuje také popularizaci vědy, ať už na sociálních médiích či přímo na přednáškách při kontaktu s publikem.

O laserech jako supernástroji člověka 21. století bude mluvit Mgr. Michal Vyvlečka, vědecký pracovník laserového centra Hilase Centre.

S aplikacemi laseru se setkáváme denně, ale o jeho funkci víme mnohdy jen málo. Pojďme společně pochopit, jak laser funguje, čím je laserové záření unikátní a co mu umožnilo prosadit se v takřka všech odvětvích lidské činnosti.

Pomocí experimentů nahlédneme až do okamžiku, kdy se v aktivním prostředí laseru zrodí foton, zjistíme, co se stane, když laser ponoříme do kapalného dusíku, ukážeme si základní vlastnosti laserového záření, jako je například koherence.

O přednášejícím:

Michal Vyvlečka je vědecký pracovník laserového centra HiLASE zabýající se nelineární optikou za vysokých energií, přičemž nelineární optické jevy využívá ke generaci koherentního záření ve střední infračervené oblasti spektra.

Jako PhD. studet vídeňského programu CoQuS (Complex Quantum Systems) se zaměřuje na kvantové počítače. Dlouhodobě se věnuje popularizaci vědy, práci s talentovanou mládeží a propojováním neformálního a formálního vzdělávání.

Je členem představenstva České rady dětí a mládeže, působí v Dětské tiskové agentuře a v dalších organizacích. Vede unikátní mezinárodní česko-slovenskou soutěž pro mladé zájemce o přírodní vědy – Expedici Mars.

Volný čas tráví cestováním, fotografováním a dobrovolnickou prací v různých koutech světa.