Čínské holčičky Nana a Lulu se v listopadu 2018 staly prvními obyvateli této planety, kterým vědci už při početí uměle upravili dědičnou informaci. Co jsme tímto počinem odstartovali? Co všechno může genetické vylepšování lidstva přinést? A čím nám hrozí?

Na tyto otázky odpoví na únorovém Science Café profesor Jaroslav Petr, který vědu popularizuje už od začátku 90. let minulého století.

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Ve veřejném prostoru je Čína stále předmětem radikálních polarizací. Staré versus nové, tradiční versus moderní, či dokonce císařské versus komunistické. Představa, že je možné věnovat se pouze jednomu z těchto vyhraněných pólů je do jisté míry zcestná. V přednášce o dvou částech se dozvíte, jak je poznání starého determinováno novým a jak je studium nového nemožné, bez předchozích znalostí starého. Dnes a denně se dozvídáme neochvějné "pravdy" o prastaré civilizaci a dostává se nám více či méně zasvěcených vhledů do situace v zemi, která stále podněcuje přebujelou a divokou fantazii západního čtenáře.

Zveme vás na 112. pražské Science Café, jejichž hosty budou sinologové Václav Valtr (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy) a Filip Jirouš (Sinopsis).

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Dozvíte se, jak se u malých dětí objevují první známky znalosti jazyka, jak se rozvíjejí a jak se to dá zkoumat. Řeč bude o výzkumu raného porozumění slovům a gramatice. Důležitou oblastí výzkumu jsou poruchy a komplikace jazykového vývoje. Kdy se vývojové poruchy jazyka objevují, jak se projevují a jaké mají dopady na děti?

V druhé části večera se pozornost zaměří na bilingvní nebo multilingvní prostředí. Je zřejmé, že umět více jazyků přináší spoustu výhod – lépe se domluvíme, získáme větší rozhled a třeba i lepší pracovní příležitosti. Přináší ale znalost více než jednoho jazyka i něco dalšího, liší se od sebe nějak jednojazyční a vícejazyční mluvčí? Přednáška představí psycholingvistické poznatky o tom, jaký dopad má na lidi skutečnost, že ovládají více jazyků. Zaměří se na výzkumy, které poukazují na lepší kognitivní schopnosti u vícejazyčných mluvčích (např. na lepší pozornost). Dozvíte se také, zda vícejazyčnost nemůže mít třeba i nějaké nevýhody (například v tom, že vícejazyční mluvčí mohou mít problém vybavit si nějaké slovo ze svého mateřského jazyka).

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Tématem tohoto Science Café budou odpady. Je jich mnoho, mnoho již o nich bylo řečeno, ale po večeru s Olgou Šolcovou a Jakubem Bumbou (Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.) je budete milovat. Uvidíte, co jste ještě neviděli, uslyšíte, co jste ještě neslyšeli.

Jaký je rozdíl mezi vysloužilými fotovoltaickými panely a peřím? Vlastně žádný. Obojí je možné bezodpadově recyklovat a získat čisté suroviny se širokým upotřebením. Když stojíte v supermarketu a v ruce držíte vaničku s očištěnými kuřecími prsy, napadne vás, co se stalo se zbytkem kuřete? Stehna leží ve vedlejším regálu, ale kam se ztratí peří ze 150 000 000 kuřat, které ročně v České republice sníme? Olga Šolcová vám ukáže, jak lze peří doslova přetavit v dále využitelnou směs aminokyselin a peptidů.

V druhé části večera vdechne Jakub Bumba druhý život fotovoltaickým panelům. Solární elektrárny mají životnost desítky let, nicméně nebudou fungovat věčně. Protože obsahují mnoho křemíku a dalších polovodičů tak potřebných pro výrobu veškeré elektroniky, bylo by velice nevýhodné tato zařízení nerecyklovat. Recyklace fotovoltaických panelů je dnes ale málo efektivní a představuje jistou ekologickou zátěž. Přijďte se přesvědčit na 114. pražské Science Café, že česká věda toto umí změnit.

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Jan Horáček:

Slunce je přírodní termojaderný reaktor, náš inspirátor. Až dokončíme řešení fyziky a technologií tokamaku alias “umělého Slunce na Zemi”, bude stačit pouhých 30 gramů vodíku a litia na celoživotní energetickou spotřebu průměrného Evropana.

Fúze neprodukuje nebezpečný jaderný odpad, nepřináší riziko vážné jaderné havárie ani neprodukuje skleníkové plyny. Dá se říct, že jde o "svatý grál energetiky". V Praze dokážeme vytvořit plazma horké 10 - 20 milionů Celsia na ½ sekundy. Tím pomáháme s fyzikou a konstrukcí ITERu, nejdražšího civilního pozemského vědeckého projektu.

Vladimír Wagner:

Radikální náhrada fosilních paliv a snížení emisí oxidu uhličitého nejsou dosažitelné bez intenzivního využití jaderné energetiky. Podařilo se v ní dosáhnout řady úspěchů.

V posledních letech začalo pracovat několik reaktorů III. generace, které mají vynikající bezpečnostní i výrobní parametry. Ty by měly být hlavními tahouny jaderné energetiky v následujících desetiletích. Pro efektivní využití veškerého uranu a thoria i dramatické snížení objemu radioaktivního odpadu na jednotku vyrobené elektřiny je nutné přejít k reaktorům IV. generace či dalším ještě pokročilejším štěpným technologiím.

Pokrok vidíme také v cestě k prvním fúzním elektrárnám. Mezi fúzními a štěpnými technologiemi je celá řada synergií a velmi výhodnými by mohly být i hybridní systémy využívající výhody obou.

Během vystoupení se pokusíme o stručný přehled těchto technologií a jejich možností.

Navíc, tým Jana Horáčka hledá šikovné mladé fyziky, inženýry, programátory, vakuáře, elektrotechniky a mnoho dalších pro ještě výkonnější reaktor COMPASS-Upgrade, který se právě začíná konstruovat...

V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme!

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Tisíce kluků a holek propadají krátce po vzniku Česko­slovenska novému fenoménu – trampingu. Co je na něm přitahovalo? Do jaké míry šlo o sexuální hnutí? A jak ovlivnil prvorepublikovou kulturu a politiku? To jsou jen některá témata nově vydané publikace Český tramping v časech formování a rozmachu, z níž bude vycházet její spoluautor Jan Krško.

V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme!

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Hostem speciálního Science Café, které jsme uspořádali pro tým našeho hlavního partnera, společnosti LMC, byla forenzní genetička Halina Šimková.

Co to je důkaz? Právnická teorie říká, že je to „takový prostředek, kterým lze zjistit stav věcí“. Jenže dokazování nehraje roli jen v právu – ve skutečnosti je to jedna ze základních a univerzálních složek lidského myšlení. Důkazy prostupují každou oblastí života od vědeckého bádání až po ty nejosobnější záležitosti. A právě proto se na konstruování důkazů podíváme v této přednášce podrobněji.

Proč při práci s důkazy nemusejí být lidská intuice ani zkušenost dobrými rádci? Proč lze na základě identického výsledku zkoumání jednoho spravedlivě odsoudit a jiného spravedlivě omilostnit? Jak elegantně dezinterpretovat důkazy? Existuje absolutní důkaz? A k čemu nám to všechno může být v „normálním životě“?

V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme!

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Zveme vás na 106. Science Café v Praze, jehož hosty budou

prof. RNDr. Ivan Čepička, Ph.D. a doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Tématem budou prvoci – organismy, které jsou sice obvykle pouhým okem neviditelní, jsou však všude kolem nás, a dokonce i v nás samotných.

Tvoří podstatnou část živé přírody a z určitého pohledu je vlastně většina diverzity eukaryotických organismů tvořena právě prvoky. Přesto je biodiverzita prvoků dosud jen velmi málo prozkoumána a není výjimkou, že i na území ČR jsou objeveny zcela nové evoluční linie.

Přestože většina prvoků žije volně, řada druhů vstupuje do dlouhodobého soužití s jinými organismy. Někdy jsou tyto vztahy vzájemně prospěšné, jindy jsou naopak pro hostitelské organismy nevýhodné.

Pak je označujeme jako parazitické a cizopasní prvoci jsou jedněmi z nejdůležitějších patogenů jak lidí, tak i hospodářských a volně žijících živočichů, a dokonce i rostlin.

V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme!

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Na konci listopadu 2018 ohlásil čínský vědec He Jiankui narození prvních geneticky „vylepšených“ dětí. Holčičky Nana a Lulu mají upravenou část genetické informace zodpovědnou za produkci receptoru, který využívá virus HIV pro vstup do buněk – jinými slovy měly by být imunní vůči nejčastější formě HIV viru. Vědecký svět čínského vědce razantně odsoudil, mluví se o největším skandálu posledních desetiletí, někdy dokonce o počátku úplně nové éry lidstva. He Jiankui přitom neudělal technologicky nic až tak složitého, překročil však dosud platné etické hranice. Vzhledem k tomu, že o funkcích jednotlivých částí naší genetické informace stále víme jen velmi málo, může mít jeho krok nedozírné důsledky. Co tato zásadní událost pro budoucnost lidstva znamená? A co se v Číně aktuálně děje? O tom bude na Science Café v Kladně mluvit profesor Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby.

--

V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme!

--

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Rada Evropy i Evropská komise považují Nejvyšší rady soudnictví a další formy soudcovské samosprávy od 90. let minulého století za lék na většinu neduhů středoevropské justice. Zkušenosti z Maďarska a Polska však ukazují, že podmanit si soudy ve Střední Evropě není tak těžké, a to přes členství těchto zemí v Evropské unii a Radě Evropy. Ovládnutí soudů nezabránila ani rozsáhlá soudcovská samospráva, která navíc v současné sobě k ovládnutí obecných soudů dokonce přispívá.

Které z Orbánových a Kaczyńskiho technik zasáhly soudy nejvíce? Je na něco takového české soudnictví připravené? Lze se vůbec takovému frontálnímu útoku na soudní moc bránit?

--

V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme!

--

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz