Science Café

Voda zajatá v ledu a nespoutaný oheň, dva temperamenty, dvě mocné síly, které jsou navzdory své pověsti přirozenou součástí ekosystémů. S Marií Šabackou z Jihočeské Univerzity navštívíme ledovcové království, jehož území se díky globální klimatické změně postupně zmenšuje, s Ondrou Sedláčkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zase prozkoumáme nezastupitelnou roli požárů.

Marie Šabacká:

Ledovce ustupují prakticky všude na světě, a to rychleji, než se donedávna předpokládalo. Jeden z největších ledových masívů, grónský ledovcový štít, se nám rozpadá před očima, a pokud se bude planeta dále oteplovat stejným tempem, Alpy budou téměř úplně bez ledu do konce tohoto století. Jak to víme a co to pro nás znamená? I o tom vám budu vyprávět během své přednášky celé zaměřené na ledovce. Ledovec není jen neživá masa pohybujícího se ledu, ale na jeho povrchu i v jeho vnitřku existuje bohatý ekosystém mikroorganismů. Ukážu vám, jak vypadá, na jaké bázi funguje a jestli by nám jeho studium mohlo poodhalit něco o životě jinde ve vesmíru.

Ondřej Sedláček

Požáry v posledních letech na celém světě zachvátily obrovská území. Mluví se o přírodní katastrofě ničící přírodu i majetek. Proč se ale takové požáry objevují právě nyní? Jak takovým událostem předcházet? Je oheň nepřítel, nebo je významným a přirozeným činitelem, který v přírodě dlouhodobě chybí? Kam oheň patří, a kde naopak způsobuje problémy včetně klimatických změn?

* Vstupné je dobrovolné. Jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na

https://www.darujme.cz/projekt/1202966

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Srdečně vás zveme na první letošní Science Café venku, které pořádáme pod záštitou Městské části Praha 2, a to na téma štěstí.

Vyhraje-li někdo v pokeru větší obnos peněz, pravděpodobně budeme tvrdit, jaké měl štěstí. Je to ale opravdu tak? Do jaké míry může za jeho výhru náhoda? A dokáže mu štěstí ve hře přinést štěstí životní? Dá se vůbec jakýkoliv forma štěstí změřit, nebo dokonce vědecky zkoumat? A co to vlastně je, takové štěstí?

Na tyto otázky se pokusí odpovědět naši tři hosté.

Martin Dlouhý nám ukáže, že úspěch v hazardních hrách je o štěstí méně, než by se na první pohled mohlo zdát.

Petr Synek představí, jaké chování by statisticky mělo vést k vyšší míře životní spokojenosti.

A nakonec Anna Hogenová pohovoří o štěstí a tišině duše.

Pojďte s námi štěstí naproti!

Sejdeme se 15.6. v 18:00 na Karlově náměstí u sochy Elišky Krásnohorské.

Budeme venku, takže zvažte oblečení podle počasí, vybavte se dekami na sezení a případně svačinou.

Akce proběhla pod záštitou Městské části Praha 2.

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

S Lenkou a Onřejem Vrtiškovými o vědecké žurnalistice

Potkali se v jedné redakci, ale pak cesty obou zamířili jinam (vyjma té nejdůležitější). Ondřej je šéfredaktorem časopisu Vesmír, Lenka Vrtišková Nejezchlebová dělá rozhovovory v dresu Deníku N. Vědecké žurnalistice se však věnují oba. Jak si vybírají témata, případně zpovídané vědce, čeho je třeba se při práci držet a jaká je úroveň vědecké žurnalistiky v ČR?

Hudební úvod: Night Music od Crowander

(freemusicarchive.org/music/crowander)

www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café PORG byl profesor Michal Pěchouček, který je současně technickým ředitelem společnosti Avast. O umělou inteligenci se zajímá již od svých studentských let. Po studiu ve Skotsku pracoval na projektech pro NASA a americkou armádu. Zároveň, je zakladatelem Centra umělé inteligence na ČVUT v Praze, kde v současnosti působí stovka expertů. V dnešní přednášce se dozvíme něco o umělé inteligence a jak se tento typ technologie dá použít na pracování s uživatelskými daty a proč by se umělá inteligence měla v oboru cybersecurity používat.

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Pro člověka, který to s vědou myslí vážně, je dnes zahraniční zkušenost téměř nezbytná. O vědecké mobilitě, české akademické kultuře, atraktivitě ČR pro zahraniční vědce a mnoha dalších tématech jsme si povídali s chemikem RNDr. Michalem Kolářem, PhD z iniciativy Czexpats in Science, která má za cíl propojit české vědce v zahraničí mezi sebou a s vědci a vědeckými institucemi v ČR

Hudební úvod: Night Music od Crowander (freemusicarchive.org/music/crowander)

www.sciencecafe.cz

Mgr. Rudolf Rosa, Ph.D. - Absolvent informatiky na MFF UK, doktorské studium zakončil v r. 2018 na Ústavu formální a aplikované lingvistiky. Zajímá se o robopsychologii, morfologii, analýzu závislosti, strojové učení. Je hlavním řešitelem projektu THEaiTRE, jehož hlavním cílem je vyvinout systém pro generování scénářů divadelních her.

Projekt THEaiTRE se provokativně ptá, zda robot zvládne napsat divadelní hru. V uplynulých měsících vědci z MFF UK ve spolupráci s odborníky z DAMU, dramaturgy a herci programovali umělou inteligenci tak, aby zvládla generovat scénář hry. Experiment má plánovanou premiéru na 25. 1. ve Švandově divadle – přesně 100 let od premiéry hry Karla Čapka R.U.R., jejíž výročí tím zároveň připomíná.

Hudební úvod: Night Music od Crowander (https://freemusicarchive.org/music/crowander)

www.sciencecafe.cz

Milí příznivci Science Café,

kavárny již několik měsíců zejí prázdnotou a bohužel tak nemůžeme pořádat osobní setkání s českými vědci. Síly jsme proto napřeli do nového projektu, podcastu Science Café rozhovor. S našimi hosty si budeme povídat o různých aspektech vědecké práce (např. o vědeckých múzách, financování, popularizaci, práci v týmu, hodnocení, zahraniční zkušenosti či kariérním postupu). Protože je však důležitým pilířem Science Café interakce vědců se zájemci o vědu, otázky budete moci klást i vy! Napište nám do 22. listopadu do komentáře (nebo na email [email protected]), na co byste se chtěli zeptat našeho prvního hosta, prof. Vojtěcha Adama.

Prof. RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D. se stal profesorem, ještě než dosáhl Kristových let, a nyní (o 5 let později), je vedoucím Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně a vedoucím výzkumné skupiny „Chytré nanonástroje“ na centru vědecké excelence CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Stojí tedy v čele týmu čítajícího více než sto osob. Ostatně práce s nimi ho na jeho povolání baví nejvíc.

V roce 2018 získal prestižní ERC grant na výzkum svého „osudového“ proteinu metalothioneinu, kterému se věnuje od svých 18 let. Šikovné využití některých izoforem tohoto proteinu by mohlo zefektivnit léčbu rakoviny. Vedle toho pátrá po (nano)alternativách vůči antibiotikům, která jsou vzhledem ke stále častějším případům bakteriální rezistence více než žádoucí, a také si „pohrává“ s technologií CRISPR, jež umožňuje editaci genetické informace.

Hudební úvod: Night Music od Crowander (freemusicarchive.org/music/crowander)

www.sciencecafe.cz

Srdečně vás zveme na Science Café venku, které pořádáme ve spolupráci s Kofi-Kofi, pod záštitou Městské části Praha 2, a to na téma „káva“!

Host č. 1:

doc. Mgr. Karel Černý, Ph.D.

Ústav dějin lékařství a cizích jazyků, 1. LF UK

Káva se v renesanci a baroku vydala na dlouhou cestu z modliteben súfijských mudrců v Jemenu až na stoly měšťanů v Českém království. Při našem povídání si nejprve vysvětlíme, co víme o nejstarších dějinách konzumace kávy na Arabském poloostrově. Pak prozkoumáme, kdy se o kávě poprvé dozvěděli Evropané a co si o ní mysleli. S kávou se také šířily kavárny, a tak budeme hovořit o jejich začátcích. Nakonec se zmíníme o kávě v barokních Čechách, kdo ji asi pil jako první a jak by nám barokní káva chutnala (či spíše nechutnala).

Host č. 2:

MUDr. Vladimír Kmoch

Klinika adiktologie 1.LF UK a VFN, Institut neuropsychiatrické péče

K tématu kofeinu a adiktologie: Jak vzniká závislost na kofeinu, proč má diagnózu F15.2? Kdy jsou kofeinové účinky nebezpečné? Harm reduction v oblasti konzumace kávy! Dá se závislost na kofeinu léčit?

Host č. 3:

doc. Ing. Zbyněk Polesný, Ph.D.

Katedra tropických plodin a agrolesnictví ČZU

Se Zbyňkem Polesným se vydáme na cestu kávovým pásem a navštívíme Etiopii, kolébku lahodného nápoje, který naše setkání provází. Dozvíme se, jak se původně pralesní keř dostal na plantáže a jaký je rozdíl mezi známými pojmy „arabica“ a „robusta“ z pohledu botanika. Seznámíme se nejen s kávovníkem, ale také se zvyky lidí, pro které je pěstování kávy po generace hlavní obživou.

* Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966

* Partnerem Science Café venku je Kofi-Kofi

* Akce probíhá pod záštitou Městské části Praha 2

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Než zase Prahu ovládnou podzimní plískanice, sejdeme se ještě jednou venku na trávě na Karlově náměstí u sochy Elišky Krásnohorské (deku s sebou!). Tentokrát bude řeč o tom, co nás bude obklopovat, o městě samém. Abychom postihli alespoň některé z jeho mnoha tváří, pozvali jsme si tři hosty: urbanistku Annu Háblovou, dopravního telematika Miroslava Svítka a ekologa Davida Storcha.

Pro někoho je město živoucím organismem, jehož vývoj se dá těžko odhadovat, ale promyšlenými zásahy alespoň usměrnit. Jiný zkoumá, jak chytrými technologiemi řešit krize, které dříve či později nastanou. A konečně, město lze vnímat i jako ekosystém - je domovem překvapivě velkého množství druhů živočichů a rostlin. Město je živé i hostí život, je fascinující i organické zároveň. A s kávou (kterou je možné zakoupit ve stánku Kofi Kofi) chutná skvěle.

Host č. 1: Anna Beata Háblová, Ph.D.

Město je jako živočich. Jako organismus, jehož život a budoucnost se dá jen velmi těžko plánovat a předvídat. Proto není jednoduché, aby jako celek fungovalo bezchybně. Přijďte se podívat na to, kde problémy měst vznikají, a jaké konkrétní otázky trápí Prahu. Dozvíte se, jak život v Praze ovlivnily monofunkční zóny, výškové budovy, absence hranic města nebo severojižní magistrála. Prozkoumáme, jaký typ struktury je pro město nejvhodnější, a proč už se tak v Praze nestaví.

Host č. 2: Prof. David Storch (Centrum pro teoretická studia UK a AV, Přírodovědecká fakulta UK)

Města jsou v dnešní krajině zpustošené moderním průmyslovým zemědělstvím často oázy biologické rozmanitosti. Pro Prahu to platí dvojnásob – její topografická a geologická rozmanitost a poloha u řeky v teplé nížině jí předurčují být, navzdory intenzivní urbanizaci, centrem biodiverzity. Prahu obývají nejrůznější organismy, které ovšem čtou různá městská prostředí různě – urbánní habitaty mohou být pro různé druhy lesy, skalami i stepí. Zvířata i rostliny se s městským prostředím vypořádávají různě, ale vesměs překvapivě úspěšně.

Host č. 3: Prof. Miroslav Svítek (Fakulta dopravní, ČVUT)

Žijeme ve 21. století, které je charakteristické bouřlivým vývojem nových technologií. Václav Havel trefně poznamenal, že technologie jsou mravně neutrální. Záleží na nás, zda je použijeme ke svému prospěchu a zvýšení humanity lidstva, nebo opačně, ke kontrole lidí a k omezování jejich tvůrčího potenciálu. Hovoříme-li o chytré odolnosti, máme na mysli maximální využití existujících dat, ale hlavně vytvoření nových znalostí (co se stane, když…), které jsou nezbytnou podmínkou pro koordinovanou reakci na nepředvídatelné události. V rámci prezentace bude demonstrováno, jak lze využít moderní technologie ke zmírnění následků krizových situací v našem hlavním městě.

* Jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966.

* Partnerem Science Café venku je Kofi-Kofi

* Akce probíhá pod záštitou Městské části Praha 2

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

V roce 2017 se Česká republika dočkala vypuštění svého sedmého, dosud nejmenšího satelitu. Po dlouhé čtrnáctileté pauze od svého předchůdce - satelitu MIMOSA začal své úkoly plnit nový technologický nanosatelit VZLUSAT-1.

Kam až se během té doby posunula úroveň miniaturizace techniky? Jak a odkud se takový nanosatelit řídí a na jakých dalších kosmických projektech spolupracuje tým z Fakulty elektrotechnické na Západočeská univerzita v Plzni nám přijde říci Ing. Ivo Veřtát, Ph.D z Katedry aplikované elektroniky a telekomunikací.

Ivo Veřtát promluví o tom, kdo jsou lidé stojící za zmíněnými projekty, jak projekty vznikaly v podmínkách České republiky, co je jejich cílem, jakých výsledků dosáhly a jaké jsou plány do budoucnosti. Zmíní se také o tom, jaké je to být operátorem satelitu a že i vědci z kosmického výzkumu jsou přeci jen lidé.

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz