Science Café

Hostem Science Café v Kladně (2/2017) byl specialista na výzkum diabetu MUDr. Jan Gojda.

Jeho přednáška nesla název: Strašák jménem diabetes

V roce 2020 bude trpět cukrovkou každý desátý Čech. Co to vlastně je cukrovka? Jaký je dnešní pohled na příčiny jejího vzniku? A jak ji léčit?

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

Na natočení a postprodukci záznamu se podíleli Vojta Fišer a Filip Němec.

www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café v Praze (1/2017) byla forenzní genetička Mgr. Halina Šimková.

Její přednáška nesla název: Člověk, pravděpodobnost a Spravedlnost?

Vstup exaktních věd na pole kriminalistiky s sebou přinesl nový, tzv. vědecký důkaz, a s ním i zcela novou problematiku hodnocení jeho váhy – bayesovskou inferenci.

Jak je vědecký důkaz konstruován? Proč při práci s ním nemusejí být lidská intuice ani zkušenost dobrými rádci? Proč lze na základě identického výsledku zkoumání jednoho spravedlivě odsoudit a jiného spravedlivě omilostnit? Jak elegantně dezinterpretovat důkazy? Existuje absolutní důkaz?

Přečtěte si rozhovor s Halinou Šimkovou:

http://www.sciencecafe.cz/praha/halina-simkova-kdyz-na-vas-bafne-medved-na-bayese-neni-cas/

Podívejte se na videozáznam:

Během ledna bude k dispozici videozáznam na slideslive.com/sciencecafe

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

Toto Science Café zvukově zaznamenal Filip Němec.

www.sciencecafe.cz

Hostem pražského Science Café (12/2016) byl doc. Dr. Ing. Jan Libich, ekonom a pedagog působící na La Trobe University v Melbourne a na VŠB-Technické univerzity v Ostravě. Jeho přednáška měla název: Učitelé mají kouzelný prsten, ale umí to s ním?

Přednáška ukazuje, s použitím mnoha různých dat, že důležitost kvalitního vzdělání není jen fráze – a vysvětlí proč. Jan Libich mimo jiné vysvětluje, že dobrý učitel (v porovnání s průměrným učitelem) zvýší budoucí celoživotní mzdu svých žáků v průměru o statisíce až miliony korun.

Přednáška se věnuje implikacím těchto (a mnoha jiných) zjištění pro český vzdělávací systém, jeho porovnání se světem, a návrhy na to, jak jej zlepšit. Zahrnuje i zkušenosti z australské základní školy, kam Jan Libich chodí pomáhat do hodin svých dětí.

Další výzkum Jana Libicha se zabývá jak makroekonomickými tématy, tak oblastmi sportu a vzdělání. Doc. Libich je mimo jiné také držitelem NF Neuron Impulsu za rok 2012.

Přečtěte si rozhovor s doc. Libichem:

http://www.sciencecafe.cz/praha/jan-libich-nevyhoda-ekonomie-na-lidech-se-spatne-experimentuje/

Podívejte se na videozáznam:

Během ledna bude k dispozici videozáznam na slideslive.com/sciencecafe

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

Toto Science Café zvukově zaznamenal Filip Němec

www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café v Českých Budějovicích (10/2016)byl RNDr. Vladimír Wagner, CSc., jaderný fyzik, předseda vědecké rady a vědecký tajemník Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

Jak funguje jaderný reaktor? Proč jaderné elektrárny využívat? Jak se liší jednotlivé generace jaderných zařízení? Jak dlouho vydrží zásoby uranu? Jak na jaderný odpad? Jak racionálně posuzovat a snižovat rizika? Co je jaderný transmutor?

--

Sledujte novinky a program Science Café České Budějovice na Facebooku: www.facebook.com/sciencecafecb/

--

Hudba znělky: Funky Element – www.bensound.com

www.sciencecafe.cz

Hostem pražského Science Café (10/2016)byl prof. Jiří Žára FEL ČVUT v Praze. V přednášce přiblížil možnosti, naděje a omezení, která jsou spojena s moderními pojmy virtuální realita a rozšířená realita.

Co tyto pojmy znamenají? Způsobí revoluci ve využívání počítačů? Nebo jsou to reklamní bubliny, které brzy splasknou?

Prof. Ing. Jiří Žára, CSc. je vedoucím Katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT v Praze. Výzkumu a výuce virtuální reality se věnuje řadu let, jeho studenti využívají specializovanou laboratoř VRLAB, v níž za podpory evropských i českých grantů vznikají originální softwarová a technická řešení pro virtuální a rozšířenou realitu.

Přečtěte si rozhovor s prof. Žárou:

www.sciencecafe.cz/praha/jiri-zara-ve-virtualni-realite-jsme-vetsinou-uplne-sami/

Podívejte se na videozáznam:

https://slideslive.com/38898632/virtualni-a-rozsirena-realita-je-to-vubec-realne

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

Toto Science Café zvukově zaznamenal Filip Němec

www.sciencecafe.cz

Hostem pražského Science Café (11/2016) byl prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D., z Vysoké školy chemicko technologické v Praze. Prof. Slavíček získal v roce 2016 za přínos svému oboru Cenu Neuron pro mladé vědce, kterou uděluje generální partner Science Café, Nadační fond Neuron na podporu vědy.

Ve své práci se prof. Slavíček zabývá kvantovou teorií molekul a molekulovými simulacemi se zaměřením na interakci záření a molekul.

Hlavním tématem přednášky prof. Slavíčka je oblast rentgenové fotodynamiky:

K jakým chemickým změnám dochází vlivem vysokoenergetického záření? K čemu to může být užitečné? Co nového o této oblasti víme? Jak vypadají aplikace vysokoenergetického záření v chemii, biomedicíně či v pokročilých moderních technologiích?

Přečtěte si rozhovor s prof. Slavíčkem: https://goo.gl/f3A4T9

Podrobnosti o jeho výzkumu: www.nfneuron.cz/cs/oceneni-vedci/laureati-ceny-neuron/2016/petr-slavicek

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

Toto Science Café zvukově zaznamenal Filip Němec

www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café v Praze (6/2016) byl MUDr. Tomáš Páleníček, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví a mimo jiné též držitel divoké karty Expedice Neuron. V jejím rámci se chystá na výpravu do Amazonie zkoumat využití přírodních halucinogenů pro léčbu depresivních poruch (více info na www.expediceneuron.cz).

Ketamin, LSD, psilocybin, ayahuasca, extáze či kanabis jsou psychotropní látky, které si opět získávají výraznou pozornost v medicínském světě a především v psychiatrii. Historické studie poukazovaly na jejich výzkumný a terapeutický potenciál především ve vztahu k neurobiologii a léčbě duševních poruch. Vzhledem k zařazení těchto látek mezi nejnebezpečnější návykové látky v druhé polovině minulého století, byla většina klinických studií pozastavena.

Poslední desetiletí je však ve znamení renesance humánních výzkumů s těmito látkami, a to v obou výše zmiňovaných oblastech.

Psychedelika jsou na jedné straně využívána jako nástroj pro studium a porozumění neurobiologie psychotických onemocnění jako je schizofrenie, na straně druhé neustále přibývá evidence pro jejich použití v léčbě a psychoterapii úzkostí, deprese a závislostí, pro léčbu obsedantně kompulzivní poruchy, posttraumatické stresové poruchy a některých neurologických obtíží.

--

www.sciencecafe.cz

Science Café je podpořeno Nadačním fondem Neuron na podporu vědy (www.nfneuron.cz).

Hostem Science Café Praha (4/2016) byla doc. Fatima Cvrčková z katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK.

Zvykli jsme si vnímat rostliny jako významnou složku našeho životního prostředí, jako zdroj stavebního materiálu, potravy, paliva, a také estetického potěšení.

Můžeme se na ně ale dívat i jako na formu života, která je nám (lidem, obratlovcům, živočichům...) v mnoha ohledech – od způsobů získávání potravy přes stavbu těla až po celkovou životní strategii – vzdálenější než všemožní „zelení mužíčkové“, které si s větší či menší vynalézavostí vymýšlejí spisovatelé sci-fi.

Na molekulární úrovni s námi ale rostliny sdílejí mnohem více, než bychom čekali. S rozvojem moderních mikroskopických technik, které umožňují sledovat chování struktur uvnitř živých buněk v reálném čase, začínáme nahlížet, jak ve specifických podmínkách rostlinné buňky fungují molekulární systémy, které s rostlinami sdílíme i my.

Přiblížili jsme se tedy snad aspoň o krůček pochopení společné podstaty všeho živého?

Hostem Science Café v Praze (4/2016) byla PhDr. Marie Hrušková.

Stromy jsou mimořádné rostliny, a proto i vztah lidí k nim je mimořádný. To je dáno už tím, že byly na planetě dřív než lidé a dodnes svou existencí lidem umožňují život.

Stromy jsou rostliny nepřehlédnutelné – upozorňují na sebe vzhledem: vzrůstem, mohutností, tvarovými zvláštnostmi. Ale upoutávají i dlouhověkostí a svou „pamětí“. Lidé však na nich oceňují hlavně užitek, který lze změřit a zvážit, méně často to, že například ozdravují okolí, dotvářejí krajinu, dokáží zpevňovat břehy, být průvodci při cestách atd. Výjimečně je oceňováno, že jsou podnětem k zamyšlení.

Hostem Science Café v Praze (3/2016) byl RNDr. Jan Borovička, Ph.D.

Co zjistili vědci o lysohlávkách? Kolik druhů těchto známých hub se u nás vlastně vyskytuje a jak se jmenují?

Výzkum lysohlávek, trvající 15 let, vyústil v poutavý příběh, jehož konec se nejspíš ještě nedozvíte, ale pár zajímavých kapitol už bylo napsáno.