Science Café

Hostem Science Café v Praze (4/2015) byla prof. Ing. Kateřina Demnerová, CSc., z Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha. Mluvila o mikrobiologii potravin, plísních i různých nástrahách, které na nás v potravinách z různých důvodů (třeba v důsledku špatného skladování) číhají.

Prof. Václav Hlaváč z ČVUT představuje práci svého týmu zaměřeného na vývoj kognitivních robotů.

Prof. RNDr. Tomáš Obšil, Ph.D., proděkan Přírodovědecké fakulty UK v Praze, který působí na katedře fyzikální a makromolekulární chemie, v záznamu Science Café (1/2015).

Profesor Obšil představí představí bílkoviny a způsoby, jakými jsou regulovány jejich funkce v buňkách. Uvede také příklady z výzkumu, na kterém pracuje.

Hostem Science Café v Praze (2/2015) byla prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc., ředitelka Historického ústavu AV ČR, která představila svůj obor – historickou geografii. Vydejte se tak se Science Café na výpravu do krajiny minulosti. Poznáte krajinu zmizelou i proměněnou a také metody, kterými lze takové krajiny rekonstruovat. Přednáška přiblíží historickou geografii jako mezioborovou disciplínu s mnoha výzvami a záhadami.

Ještě nedávno jsme nevěděli ani to, kolik planet je ve Sluneční soustavě. Podle definice z roku 2006 jich je osm a ohledně možné přítomnosti života na těchto planetách, vládne skepse. Objevujeme však také planety cizích hvězd a známe celé sluneční soustavy. Hledáme “Zemi číslo 2.” Můžeme najít planety obydlené životem? Ještě nedávno se takové otázky hodily leda tak do bulvárního tisku. Dnes je to seriózní astrofyzika a do tohoto výzkumu se zapojují nejvýkonnější astronomické dalekohledy světa.

Host: Mgr. Jan Veselý.

Věděli jste, že okolí Plzně bylo dnem oceánu s podmořskými sopkami, jezerní pánví v tropech i chladným mořem, po jehož hladině plavaly obrovské ledovce? Ne? Ano a fascinuje vás to? Tak jako tak byste si neměli nechat ujít další setkání v Zach´s cafe Lucca (Palackého nám. 2)!

S Doc. RNDr. Michalem Merglem, CSc. se vydáme na pomyslnou procházku dávnou podobou plzeňského okol a řekneme si, jakými cestami se ubírá paleontologický a paleoklimatologický výzkum. Zjistěte na dalším Science Café, co nám studium minulosti může prozradit o budoucnosti Plzeňska (a nejen jeho)!

Přednáška prof. RNDr. Jiřím Patočky, DrSc. o nebezpečných látkách v našem okolí. Jak žít ve světě plném jedovatých látek, které nám mohou ublížit?

Personalizovaná medicína se nejčastěji definuje frází „správná léčba správnému jedinci ve správný čas“. Pod toutoto frází si lze představit cokoliv. Význam personalizované medicíny vynikne, dáme-li ji do protikladu se současnou klasickou medicínou.

Klasická medicína postupuje od potíží nemocného, jeho vyšetření, zobrazovací techniky až k diagnóze. Personalizovaná medicína naopak na základě znalosti genetických změn jedince, změn biomarkerů se snaží prokázat riziko možného vzniku onemocnění nebo diagnostikovat onemocnění v co nejčasnějším stadiu, kdy riziko poškození organizmu a současně s tím úzce související změna kvality života, je minimální. Léčba klasickou medicínou je důsledek statistiky- podáváme to, co se nejlépe u daného onemocnění v praxi osvědčilo. Personalizovaná medicína vychází na jedné straně ze znalosti mechanismu účinku léku v organismu a na druhé straně ze znalostí, jak je lék konkrétním jedincem metabolizován, využíván a vylučován z organismu. Může být cílená a zaměřená na konkrétní osobu. Obdobně jako v diagnostice i zde je základem genetika a biomarkery a výsledkem co největší účinnost léčby a minimalizace nežádoucích účinků nebo komplikací léčby.

S metodami personalizované medicíny nás v březnovém Science Café přijde seznámit Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc.

Populární teoretický fyzik Luboš Motl opět hostem v plzeňském Zach´s Pubu! Už nyní se můžete těšit na další skvělé vystoupení, které nás čeká 21. ledna v 19 hodin. Tentokrát probereme, proř jsou černé díry důležitými „laboratořemi“

21. století.

Je-li hustota hmoty moc velká, zkolabuje do objektu s natolik silnou gravitační přitažlivostí, že z něho nemůže uletět ani světlo. Nejdříve se mluvilo o „zamrzlých hvězdách“, ale John Wheeler je v 60. letech pojmenoval „černé díry„. Černé díry nejsou zcela černé, ale podobně jako „černá tělesa“ o nenulové teplotě, i ony vyzařují trochu světla a tepelného záření. Jak objevil Stephen Hawking před 40 lety, žhnou. Dnes víme v podstatě jistě, že černých děr je ve vesmíru mnoho, včetně jedné obří uprostřed naší galaxie.

Podíváme se, co by pozoroval člověk, který by byl takovou dírou pohlcen a představíme teoretické základy obecné teorie relativity, včetně speciální teorie relativity, principu ekvivalence, zakřiveného prostoru a geodetik.

V posledních 20 letech vyšlo najevo, že černé díry si ve skutečnosti pamatují o hmotě, kterou vsály, všechno, ale otázky, proč černé díry „zachovávají informaci“, jsou vášnivě studovány a zpochybňovány některými z nejslavnějších fyziků světa dodnes.

Narůstá stále rozmanitost života na Zemi, nebo se ustálila na nějaké rovnovážné hodnotě? Co rozhoduje o počtu druhů v různých oblastech Země? Je prostor možností živého světa už naplněn, nebo umožňuje neustálou expanzi živých forem?

To budou otázky, které zodpoví profesor David Storch, Ph.D. na posledním letošním Science Café v Praze, jehož název zní: Divná dynamika diverzity aneb co limituje biologickou rozmanitost.