Nepovažuje se za aktivistu, ale za „normálního občana, kterého rozzlobilo, co se děje v našich lesích. Juraj Lukáč, vystudovaný elektrotechnik, založil před více než třiceti lety lesoochranářské sdružení VLK a stal se jedním z nejvýznamnějších ochránců lesa na Slovensku. Co jsou to studničky, jak holoseče poškozují les i jeho obyvatele? Jak poznat, že pro les skutečně děláme to nejlepší, a jak mu v dobré víře spíše neuškodit než pomoci? Juraj Lukáč v záznamu z loňského roku Inspiračního fóra popisuje, které chyby v začátcích svého působení při péči o les dělal, a proč je vůbec nejlepší nechat les na pokoji. Uslyšíte také, jak se profilace Juraje Lukáče, kybernetika a řízení složitých systému, promítá i do lesoochranářství. Co má společného les s internetem? A proč je les natolik složitý systém, že i kdybychom jej studovali od začátku lidstva, tak bychom mu zcela nedokázali porozumět? 

Podcast o ochraně lesa i o tom, jak může kdokoliv z nás ovlivnit lesnickou politiku uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.

Tímto dílem se s vámi loučí šestá řada podcastu Inspiračního fóra Screenshot. Předešlé díly můžete poslouchat na webu inspiracniforum.cz/podcast, podcastových platformách Apple Podcast, Spotify a Deníku Referendum. Děkujeme, že jste poslouchali. 

Byli tu dávno před námi a budou tu ještě dlouho po nás – mikroorganismy, bez nichž bychom nepřežili. Co o nich ale skutečně víme? A hlavně – co ani netušíme? V záznamu debaty nahlédnete do současného poznání o významu bájného mikrobiomu a rozklíčujete mýty, které kolem něj kolují. Jak mikrobiom přispívá k rozvoji nemocí? Jsou antibakteriální mýdla skutečně tak prospěšná? A je možné se „už nikdy nedotýkat bakterií“? Která tvrzení podporuje věda a která jsou jen marketingovým tahem?

Mikrobioložka Monika Cahová provedla návštěvnictvo loňského Inspiračního fóra historií mikrobiologie a mluvila o tom, jak zásadní je soužití s našimi nejmenšími spoluobyvateli, obyvateli našich vlastních těl. Porozumět mikrobiomu znamená porozumět sami sobě, a každý den se přitom dozvídáme něco nového. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.

Kanadská aktivistka Cheryl Maloney je příslušnicí komunity Mikmaků. Narodila se do vztahu s půdou, který nechce přerušit. Les, řeka a lov jsou součástí života i dědictví, které původní obyvatelé Kanady odmítají opustit. Po staletí však státy domorodým komunitám právo na lov odebírají, soudy trestají dodržování tradic, těžební firmy znečišťují vodní zdroje a školy učí zapomínat, kým člověk je.

Maloney brání řeku, právo svého syna na domorodý lov i paměť komunity, která přežila kolonizaci, převýchovné školy a systematické ničení vztahu ke krajině. Mluví o zodpovědnosti, která nevychází z volby, ale z místa, odkud člověk pochází. A o tom, co všechno je třeba hájit, abychom mohli přežít.

Příběhem Cheryl Maloney provází vědecká novinářka Pavla Hubálková.

Český hlas Cheryl Maloney byl vygenerován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.

Války často ženou technologický vývoj kupředu. Ale některé taktiky, stejně jako násilí, přetrvávají napříč staletími. Jak moderní technologie, hybridní strategie a proměna globálního pořádku mění podobu ozbrojených konfliktů? A jaký dopad to má na civilisty, zdravotnictví nebo naše chápání bezpečí?

Politolog Pavel Barša, plukovník Armády České republiky Jan Mazal a anestezioložka Eva Kušíková, která působí v misích Lékařů bez hranic, debatovali na loňském Inspiračním fóru o tom, co všechno se ve válkách mění, co zůstává – a zda vůbec ještě existují pravidla, která se dají dodržovat. Debatu moderoval David Scharf. Podcast Screenshot uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.

Války ničí nejen zbraněmi, jejich drtivý dopad zhoršují i nerovnosti. Ne všechny oběti vnímáme stejně a ne každému utrpení věnujeme pozornost. Záleží na tom, kdo a kde trpí i jakou má barvu pleti nebo jakým jazykem mluví. Některé genocidy připomínáme, jiné ignorujeme. Mnohé oběti zůstávají jen statistikami.

Podle indické právničky a aktivistky Kirthi Jayakumar války zvýrazňují to, co ve společnosti často přehlížíme: že spravedlnost existuje jen tehdy, pokud platí pro všechny. Ženy ve válečných konfliktech čelí specifickým formám násilí, které zůstávají mimo veřejnou pozornost a zároveň jsou systematicky vylučovány z rozhodování o míru. Přitom právě jejich podíl na moci může proměnit povahu konfliktů.

Pavla Hubálková nás provází úvahou o tom, jak by války vypadaly, a jak by mohly končit, kdybychom brali vážně všechny hlasy i všechna utrpení.

Český hlas Kirthi Jayjakumar byl vygenerován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.

Všudypřítomné chytré technologie slibují, že nám ušetří čas a zjednoduší život. Ale za jakou cenu? A co když o tyhle vymoženosti nestojíme? Máme ještě právo říct „ne“ a zůstat offline – třeba při kontaktu s úřady nebo u samoobslužné pokladny? 

Uslyšíte záznam debaty z Inspiračního fóra 2024, ve které vystoupili sociolog Thorsten Peetz, právník Jan Vobořil a publicistka Nina Fárová. Společně mluví o tom, co digitální řešení skutečně nabízí, co naopak vytváří nové problémy a proč bychom neměli zapomínat, že člověk není aplikace. 

Debatu moderoval Jakub Jetmar a podcast Screenshot uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.

Technologie nám měly práci ulehčit a dát nám víc volného času. Jenže místo úlevy přišly vyšší nároky – na čistotu, výkon, péči i naši přítomnost. Měli jsme pracovat méně a žít lépe, ale místo toho jsme unavení a přetížení. Většinu práce, která drží společnost pohromadě, přitom nikdo nevidí. Stroje nám práci nevzaly, jen změnily její podobu. A nejčastěji ji nesou ženy. Péče o děti, seniory, domácnost nebo vztahy není téměř nikdy zaplacená, ale společnost by bez ní nefungovala. Filozofka Helen Hester a ekonom Nick Srnicek tvrdí, že budoucnost práce není v kanceláři, ale v péči. Jak tuto práci přerozdělit a ocenit, individuálně i systémově, aby nebyla jen povinností? A jak naložit se vzácnou komoditou, kterou je volný čas? Pavla Hubálková nás tímto tématem provází – mezi technologiemi, rodinami a budoucností, která může být skutečně naše.

Today's wars aren't just fought between armies on battlefields—they hit civilians the hardest. Women, in particular, bear the greatest burden, having to navigate daily survival while caring for their families, their communities, and themselves amid constant threats. 
What does it mean to live through a war with no clear end in sight? And why do we so rarely hear the voices of those who endure it?

You’ll have the chance to listen to powerful personal testimonies from journalist, producer, and filmmaker Ruwaida Kamal Amer from Gaza, and human rights defender Fatma Mohamed from Sudan. In this intimate interview, they share how armed conflict has reshaped their daily lives, relationships, and hopes for the future.
Ruwaida speaks about surviving without electricity, food, or water, while still teaching children and writing poetry. Fatma describes the dire famine in Sudan, where the blockade of humanitarian aid has forced people to eat leaves or animal feed. Together, they reflect on what war has taken from them and what has helped them endure.

This interview was conducted in October 2024 by documentary filmmaker Ivo Bystřičan. The podcast is presented by neuroscientist and science journalist Pavla Hubálková.
 

Války se dnes nevedou jen mezi armádami – nejtvrději dopadají na civilisty. Zejména na ženy, které nesou tíhu každodenního přežívání, starají se o rodiny, komunity i samy o sebe uprostřed neustálého ohrožení. Co znamená žít ve válce, která nemá jasně viditelný konec? A proč příběhy těch, kdo v ní přežívají, často vůbec neslyšíme?

Uslyšíte osobní výpovědi z října 2025 – novinářky, producentky a filmařky Ruwaidy Kamal Amer z Gazy a lékařky a obhájkyně lidských práv Fatmy Mohamed ze Súdánu. Mluví o tom, jak ozbrojené násilí proměnilo jejich každodenní realitu, vztahy i pohled na budoucnost. Ruwaida sdílí zkušenost života bez elektřiny, jídla a vody, zatímco učí děti a píše poezii. Fatma popisuje hladomor v Súdánu, kde kvůli blokádě humanitární pomoci lidé jedí listy nebo zvířecí krmivo. Vyprávějí, co všechno se s válkou ztrácí – a co jim pomáhá vydržet. 

Rozhovor vedl dokumentarista Ivo Bystřičan. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.
Hlasy Ruwaidy Kamal Amer a Fatmy Mohamed byly v české verzi generovány pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.

Long Covid není jen soubor fyzických, psychických a kognitivních potíží – je to globální fenomén, který zasahuje do politiky, ekonomiky i společenského života. Odhaduje se, že touto často opomíjenou nemocí trpí až 400 milionů lidí po celém světě. Jak dlouhodobé následky Covidu ovlivňují každodenní život nemocných a s jakými nedostatky ve zdravotní péči se potýkají? Jakou další podporu od systému potřebují? A proč je tato skrytá pandemie jednou z největších výzev současného zdravotního systému? 

Uslyšíte osobní výpovědi těch, kteří s Long Covidem žijí – umělce, designéra a performera Adama Hrubého, a fotografky a básnířky Hany Pololáníkové. Do diskuse se dále zapojily Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, publicistka a členka crip kolektivu Rebeka Veselá a lékařka Silvie Dobrodenková, specialistka na tropickou medicínu. Debatu vedla Magdalena Dušková. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.