Share Screenshot Inspiračního fóra
Share to email
Share to Facebook
Share to X
By Inspirační fórum
5
11 ratings
The podcast currently has 72 episodes available.
Proč hledáme ideální stav věcí zrovna v paměti? A co když nám do toho hodí vidle vědecký výzkum, anebo dokonce přímé vzpomínky pamětníků a pamětnic? Proč by vlastně „přirozené“ mělo být „správné“? Kdo všechno z takového předpokladu těží a jaké to má reálné dopady? Dokáže se naše společnost obejít bez hierarchie a nerovnosti, anebo jsou její nedílnou součástí? A jak se můžeme bavit o přirozenosti v kontextu všeho „více než lidského“, co nás dávno obklopuje? Autor páté řady Screenshotu, novinář Matouš Hrdina, diskutoval v živém nahrávání speciálního dílu v rámci festivalu Academia Film Olomouc s aktivistou Eljou Plíhalem, filozofkou Katarínou Podušelovou a historikem Bohumilem Melicharem o tom, proč jsou některá společenská uspořádání od „tradiční” nukleární rodiny po stát a národ vnímána jako „přirozená“.
Střídání období sucha a povodní bude dál pokračovat. Obojí je projevem klimatické krize a problémem, který se ještě zhoršil v důsledku dlouholeté přeměny krajiny, jež ji zbavila schopnosti přirozeně hospodařit s vodou. Co s tím? Jak se efektivně chopit příležitostí k úpravám krajiny? Kde hledat příklady dobré praxe? Nakolik je vůbec možné se suchem bojovat lokálně a jak mu rozumět v kontextu globálních klimatických změn? A jak se proměňuje společenské vnímání tohoto problému?
O suchu nejen v Česku diskutovali antropoložka Markéta Zandlová, hydrolog Václav Hradilek a environmentalista Vlastimil Karlík. Moderuje novinářka a výzkumná analytička Helena Truchlá.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.
Změní umělá inteligence od základu to, jak pracujeme, hrajeme si, žijeme? Přeroste člověka a přinese zkázu, jak tvrdí Elon Musk? Nebo lidé z technologického průmyslu jen vytvářejí bublinu, aby prodali svůj produkt? Novinář Parix Marx upozorňuje na to, že novinové titulky o revolučních změnách nás odvádějí od kritického zkoumání skutečných dopadů AI na naše životy. Místo abychom věnovali pozornost možnostem regulace teď a tady, soustředíme se na vize budoucnosti, které jsou nám předkládány. V rozhovoru s publicistou Matoušem Hrdinou poukazuje Paris Marx na společenské dopady tzv. „AI revoluce“ a hrozby, které AI představuje pro pracující po celém světě.
Paris Marx je publicista a spisovatel zabývající se technologiemi a jejich vztahem ke společenským problémům dneška. Je autorem podcastu Tech Won’t Save Us, ve kterém od roku 2020 dává nahlédnout do zákulisí technologického průmyslu a problematizuje ustálené narativy o technologiích. Vystudoval urbánní geografii a věnuje se také dopravě, v roce 2022 mu vyšla kniha Road to Nowhere: What Silicon Valley Gets Wrong about the Future of Transportation. Na mezinárodní úrovni přednáší o politice technologií a jeho texty byly publikovány v celé řadě médií, včetně časopisů TIME, WIRED a MIT Tech Review.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.
Zatímco environmentalisté a environmentalistky bojují za záchranu života na Zemi, vesmírný výzkum upírá pozornost za její hranice. Zdá se, že zatím slouží především zájmům mocných a krmí iluze o možnosti utéct z klimaticky nestabilní planety jinam. Filozof Lukáš Likavčan v rozhovoru s designérkou Klárou Pelouškovou však ukazuje, že výzkum potenciálně obyvatelných exoplanet nebo spekulace o vývoji inteligentního života ve vesmíru můžou environmentální hnutí také obohatit. Jak a proč je výhodné uvažovat o obyvatelnosti namísto udržitelnosti?
Lukáš Likavčan se zabývá environmentální filozofií a filozofií vědy a technologií. V současnosti působí na Newyorské univerzitě v Šanghaji a jako hostující výzkumník na astronomické observatoři Leiden University. Je autorem knihy Úvod do komparativní planetologie, ve které analyzuje vizuální kultury zobrazování Země z pohledu geopolitiky klimatické krize; porovnává různé způsoby představování si planety a hodnotí jejich geopolitické důsledky. Je také členem pracovní skupiny projektu More-than-Planet nizozemské organizace Waag Futurelab.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.
Co by se stalo, kdyby světové mocnosti dobývaly vesmír podobně jako kdysi půdu na planetě? Teoretička kosmu a výzkumnice Natalie B. Treviño zkoumá, jaké důsledky mají rozmanité formy dobývání vesmíru a jaká rizika mohou mít koloniální praktiky, které se tam uplatňují podobně jako na zeměkouli. Do hry o vesmír navíc ve velké míře vstupuje soukromý kapitál, který kvůli dravému vytěžování zdrojů může ohrožovat i život nás na Zemi. Jaké typy nerovnosti ze z naší pozemské existence přenášejí do kosmu, jak vypadá vesmírné vykořisťování a jak bránit vesmírnému kolonialismu?
Natalie B. Treviño působí na Open University ve Spojeném království, kde dokončuje svou první knihu On the Coloniality of Westernized Space Exploration. Ve své práci zabývající se kolonialitou vesmírného výzkumu čerpá z archeoastronomie, která se věnuje astronomickému věděním starověkých civilizací a domorodých společenství. Vychází rovněž z tradic dekoloniálního myšlení, feministické ekologie a zapatistické filozofie a věří v kosmický výzkum, v jehož jádru neleží snaha vesmír vytěžit, ale touha jej zažít.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.
O české společnosti se říká, že je poměrně individualistická a ke kolektivnímu způsobu života spíše nepřátelská. Nakolik tento obraz odpovídá skutečnosti a proč tomu tak je? Co pro Čechy a Češky znamená komunita? Co změnit, abychom mohli jako společnost efektivně řešit sdílené problémy? A jak se daří komunitnímu životu přímo v Jihlavě?
V této debatě se sešli analytička Sarah Komasová, členka komunitního centra Silo Jihlava Kateřina Vondráková a výzkumný pracovník Josef Patočka. Moderuje publicistka Táňa Zabloudilová.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.
Taky nechápete, proč druzí volí populisty? A nevíte, jak zachránit demokracii? Sociolog Jan Sowa nárůst autoritářského populismu v zemích střední Evropy nevidí jako žádnou velkou záhadu. Neoliberální důraz na jednotlivce nás vytrhl z mnohých forem společenství a zůstali jsme sami. Naše touha po kolektivní identitě ale nikam nezmizela. Volný trh ani výdobytky konzumní společnosti potřebu vzájemnosti, sounáležitosti a solidarity naplnit nedokázaly, a tak se mnozí začali uchylovat k pospolitosti, kterou nabízí populisté – tradiční rodině, národu a náboženství. Na jakých alternativách můžeme pracovat, pokud se nechceme ocitnout v náručí populistů navždy? A měli bychom tuto nálepku vůbec používat?
Jan Sowa je sociální teoretik dialektického materialismu a výzkumník věnující se široké škále témat od populismu přes kryptoměny po postkolonialismus. Známá je především jeho práce zaměřující se na modernitu a modernizaci (semi)periferií kapitalického světosystému. V letech 2016 až 2019 byl členem Komise kulturálních studií Polské akademie věd. V současnosti působí na Akademii výtvarných umění ve Varšavě.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.
I když jsme se možná domnívali, že stroje nás osvobodí od zdraví ohrožující, jednotvárné nebo jinak nezajímavé práce, současný vývoj vypadá jinak. Pracovní místa mizí spíš tam, kde se to vyplatí investorům. Navíc se zdá, že v oblasti práce může využití technologií ještě dále prohloubit současné nerovnosti. Jak proměňuje a v budoucnu ještě promění práci nástup umělé inteligence? Na co nezapomínat, když přemýšlíme o její regulaci? A jak se s generativní AI popasuje umění?
V této debatě uslyšíte odborovou právničku Šárku Homfray, sociologa Ondřeje Lánského a filmaře Ondřeje Vavrečku. Moderuje politoložka Kateřina Smejkalová.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.
Bojíte se, že umělá inteligence ovládne svět a zotročí lidstvo? Nebo se naopak těšíte, že za nás vyřeší všechny otravné úkoly? Novinář Paris Marx si nemyslí ani jedno. Umělou inteligenci považuje za pořádně přefouknutou bublinu, za níž stojí ekonomické zájmy technologických korporací. Potřebují především nalákat investory. Protože se ale soustředíme na motiv proměny světa, nevšímáme si reálných rizik, která s sebou přináší zavádění AI do práce, administrativy a dalších oblastí. Pokrok však nemusí vést nutně cestou, kterou nám předkládají technologičtí giganti. Jak můžeme na rozmach AI reagovat tak, aby byl svět svobodnější?
Paris Marx je publicista a spisovatel zabývající se technologiemi a jejich vztahem ke společenským problémům dneška. Je autorem podcastu Tech Won’t Save Us, ve kterém od roku 2020 dává nahlédnout do zákulisí technologického průmyslu a problematizuje ustálené narativy o technologiích. Vystudoval urbánní geografii a věnuje se také dopravě, v roce 2022 mu vyšla kniha Road to Nowhere: What Silicon Valley Gets Wrong about the Future of Transportation. Na mezinárodní úrovni přednáší o politice technologií a jeho texty byly publikovány v celé řadě médií, včetně časopisů TIME, WIRED a MIT Tech Review.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.
V následujících sto letech se podoba téměř všeho vodstva na planetě zásadně promění. Změny, kterých můžeme být svědky po dobu jednoho lidského života, jsou větší než ty, které se udály v posledních 50 milionech let. Přesto se zdá, že jsme vůči zprávám o klimatických změnách imunní. Spisovatel Andri Magnason to vysvětluje limity jazyka, kterým o nich hovoříme, i schopnosti vnímat procesy odehrávající se kolem nás v čase. Vědecká data jsou příliš abstraktní a predikce se zdají vzdálené. Jediný způsob, jak je předat veřejnosti, jsou podle něj příběhy. Jaké příběhy si potřebujeme vyprávět? A co můžeme dělat proto, abychom začali vnímat realitu, před kterou často zavíráme oči? Andri Magnason v rozhovoru s kulturním publicistou Jonášem Zbořilem.
Andri Snær Magnason je spisovatel a dokumentarista. Jeho tvorba sahá od poezie přes literaturu faktu, dětskou literaturu, sci-fi, divadlo až po dokumentární film. Nejen ve svém díle se věnuje především environmentálním tématům. Ve své poslední knize O času a vodě (česky 2022) Magnason hledá nový jazyk, který by vysvětlil klimatickou krizi prostřednictvím vědy, rodinných příběhů a mytologie.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.
The podcast currently has 72 episodes available.
36 Listeners
10 Listeners
37 Listeners
2 Listeners
3 Listeners
8 Listeners
1 Listeners
10 Listeners
12 Listeners
4 Listeners