Jak nás může pravicově radikalizovat youtube kanál o pečení chleba a stříhání růží? Americká výzkumnice Eviane Leidig zkoumá síť influencerek a online komunit, které propojují péči o tělo, mateřství, domácnost, vztahy a duchovní proměnu s ultrakonzervativními a krajně pravicovými představami o světě. Jde o zdánlivě nevinný obsah, který slibuje klid, řád a návrat k přirozenosti. Ve skutečnosti ale může fungovat jako nenápadný náborový mechanismus, který překládá extremistickou ideologii do jazyka každodennosti a činí ji přijatelnou pro širší publikum. 

Ženská radikalizace často nepracuje s otevřenou nenávistí, ale s příběhy osobní proměny a s představou, že společenské problémy mají jednoduché řešení v návratu k tradičním rolím. Leidig zároveň ukazuje, že potřebujeme vědomí sounáležitosti, identity a pocitu kontroly v nejistém světě, abychom tomuto vábení odolali. 

Podcastem provází publicista Petr Bittner. 

Hlas Eviane Leidig v českém znění propůjčila Anita Krausová.

Kdo je dnes skutečně radikál? A nestala se z tohoto pojmu spíš univerzální nálepka, kterou dáme každému, s kým nesouhlasíme a nechceme o jejich postojích debatovat? Radikalizace a prohlubující se rozdělení společnosti na stále vyhraněnější názorové skupiny přitom představují problém, který by nás měl naopak spojovat a vést k větší ochotě si naslouchat. Růst extremismu a politického násilí pozorujeme již nějakou dobu, přesto je pro nás stále obtížné definovat jejich hranice. Kdo rozhoduje, co je ještě v pořádku a co už je za hranou?

Proč se dnes tolik lidí cítí bezmocně? Britská ekonomka, novinářka a autorka knihy Vulture Capitalism Grace Blakeley ukazuje, že nejde o náhodu ani o osobní selhání, ale o důsledek kapitalismu, ve kterém dnes žijeme. Vysvětluje, jak jeho neoliberální podoba rozložila solidaritu, proměnila občany v osamělé konkurenty a proč z frustrace, hněvu a ztráty kontroly těží krajní pravice. 

Blakeley ale nenabízí jen diagnózu. Ukazuje, kde může začít změna – v trpělivém organizování zdola a v rozhovorech, v nichž lidé zjišťují, že jejich problémy nejsou jen jejich a že to, co prožívají jako osobní selhání, je ve skutečnosti sdílená politická zkušenost. Demokracie totiž není služba, kterou si objednáme u státu. Je to dovednost, kterou se musíme znovu naučit dělat společně. 

Podcastem provází publicista Petr Bittner.

Hlas Grace Blakeley v českém znění propůjčila Anita Krausová.

Dá se ještě najít společný plán pro svět, který se nám rozchází před očima? Nerovné rozdělení bohatství i všudypřítomné neporozumění vytváří propasti, které jakoby bylo pomalu nemožné překlenout. Jak čelit nenávisti, která se nám nenápadně stěhuje do obýváků? A kde hledat bezpečí pro Evropu i sebe samotné?

Publicista Petr Bittner vás v autorských dílech sedmé řady zavede provede nejzajímavějšími myšlenkami britské ekonomky Grace Blakeley, ukrajinského právníka a vyjednavače Olekseie Reznikova, americké výzkumnice online obsahu Eviane Leidig, palestinského lékaře a mírového aktivistu Izzeldina Abuelaishe, experta na elity Jeffreyeho Winterse a myslitele v oblasti rizik a nových technologií Jonathana Ledgarda.

Přinese vám i záznamy z nejzajímavějších debat loňského ročníku Inspiračního fóra.

Najdete nás každou středu na webu inspiracniforum.cz/podcast, podcastových platformách Apple Podcast, Spotify a Deníku Referendum.

První epizoda vyjde 25. 3. 2026.

___________________
Autor: Petr Bittner
Dramaturgie: Ivo Bystřičan
Znělku a sound design vytvořil Martin Tvrdý
Český hlas hostkám a hostům propůjčili Anita Krausová a Petr Pěknic
Produkce: Nikol Halamásková a Barbora Fukalová
Překlady a editace: Viktor Heumann 
Nahráno ve studiu Mr. Wombat
Producentka: Tereza Swadoschová

Nepovažuje se za aktivistu, ale za „normálního občana, kterého rozzlobilo, co se děje v našich lesích. Juraj Lukáč, vystudovaný elektrotechnik, založil před více než třiceti lety lesoochranářské sdružení VLK a stal se jedním z nejvýznamnějších ochránců lesa na Slovensku. Co jsou to studničky, jak holoseče poškozují les i jeho obyvatele? Jak poznat, že pro les skutečně děláme to nejlepší, a jak mu v dobré víře spíše neuškodit než pomoci? Juraj Lukáč v záznamu z loňského roku Inspiračního fóra popisuje, které chyby v začátcích svého působení při péči o les dělal, a proč je vůbec nejlepší nechat les na pokoji. Uslyšíte také, jak se profilace Juraje Lukáče, kybernetika a řízení složitých systému, promítá i do lesoochranářství. Co má společného les s internetem? A proč je les natolik složitý systém, že i kdybychom jej studovali od začátku lidstva, tak bychom mu zcela nedokázali porozumět? 

Podcast o ochraně lesa i o tom, jak může kdokoliv z nás ovlivnit lesnickou politiku uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.

Tímto dílem se s vámi loučí šestá řada podcastu Inspiračního fóra Screenshot. Předešlé díly můžete poslouchat na webu inspiracniforum.cz/podcast, podcastových platformách Apple Podcast, Spotify a Deníku Referendum. Děkujeme, že jste poslouchali. 

Byli tu dávno před námi a budou tu ještě dlouho po nás – mikroorganismy, bez nichž bychom nepřežili. Co o nich ale skutečně víme? A hlavně – co ani netušíme? V záznamu debaty nahlédnete do současného poznání o významu bájného mikrobiomu a rozklíčujete mýty, které kolem něj kolují. Jak mikrobiom přispívá k rozvoji nemocí? Jsou antibakteriální mýdla skutečně tak prospěšná? A je možné se „už nikdy nedotýkat bakterií“? Která tvrzení podporuje věda a která jsou jen marketingovým tahem?

Mikrobioložka Monika Cahová provedla návštěvnictvo loňského Inspiračního fóra historií mikrobiologie a mluvila o tom, jak zásadní je soužití s našimi nejmenšími spoluobyvateli, obyvateli našich vlastních těl. Porozumět mikrobiomu znamená porozumět sami sobě, a každý den se přitom dozvídáme něco nového. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.

Kanadská aktivistka Cheryl Maloney je příslušnicí komunity Mikmaků. Narodila se do vztahu s půdou, který nechce přerušit. Les, řeka a lov jsou součástí života i dědictví, které původní obyvatelé Kanady odmítají opustit. Po staletí však státy domorodým komunitám právo na lov odebírají, soudy trestají dodržování tradic, těžební firmy znečišťují vodní zdroje a školy učí zapomínat, kým člověk je.

Maloney brání řeku, právo svého syna na domorodý lov i paměť komunity, která přežila kolonizaci, převýchovné školy a systematické ničení vztahu ke krajině. Mluví o zodpovědnosti, která nevychází z volby, ale z místa, odkud člověk pochází. A o tom, co všechno je třeba hájit, abychom mohli přežít.

Příběhem Cheryl Maloney provází vědecká novinářka Pavla Hubálková.

Český hlas Cheryl Maloney byl vygenerován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.

Války často ženou technologický vývoj kupředu. Ale některé taktiky, stejně jako násilí, přetrvávají napříč staletími. Jak moderní technologie, hybridní strategie a proměna globálního pořádku mění podobu ozbrojených konfliktů? A jaký dopad to má na civilisty, zdravotnictví nebo naše chápání bezpečí?

Politolog Pavel Barša, plukovník Armády České republiky Jan Mazal a anestezioložka Eva Kušíková, která působí v misích Lékařů bez hranic, debatovali na loňském Inspiračním fóru o tom, co všechno se ve válkách mění, co zůstává – a zda vůbec ještě existují pravidla, která se dají dodržovat. Debatu moderoval David Scharf. Podcast Screenshot uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.

Války ničí nejen zbraněmi, jejich drtivý dopad zhoršují i nerovnosti. Ne všechny oběti vnímáme stejně a ne každému utrpení věnujeme pozornost. Záleží na tom, kdo a kde trpí i jakou má barvu pleti nebo jakým jazykem mluví. Některé genocidy připomínáme, jiné ignorujeme. Mnohé oběti zůstávají jen statistikami.

Podle indické právničky a aktivistky Kirthi Jayakumar války zvýrazňují to, co ve společnosti často přehlížíme: že spravedlnost existuje jen tehdy, pokud platí pro všechny. Ženy ve válečných konfliktech čelí specifickým formám násilí, které zůstávají mimo veřejnou pozornost a zároveň jsou systematicky vylučovány z rozhodování o míru. Přitom právě jejich podíl na moci může proměnit povahu konfliktů.

Pavla Hubálková nás provází úvahou o tom, jak by války vypadaly, a jak by mohly končit, kdybychom brali vážně všechny hlasy i všechna utrpení.

Český hlas Kirthi Jayjakumar byl vygenerován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.

Všudypřítomné chytré technologie slibují, že nám ušetří čas a zjednoduší život. Ale za jakou cenu? A co když o tyhle vymoženosti nestojíme? Máme ještě právo říct „ne“ a zůstat offline – třeba při kontaktu s úřady nebo u samoobslužné pokladny? 

Uslyšíte záznam debaty z Inspiračního fóra 2024, ve které vystoupili sociolog Thorsten Peetz, právník Jan Vobořil a publicistka Nina Fárová. Společně mluví o tom, co digitální řešení skutečně nabízí, co naopak vytváří nové problémy a proč bychom neměli zapomínat, že člověk není aplikace. 

Debatu moderoval Jakub Jetmar a podcast Screenshot uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.