Seď a breč!

Prečo sú niektorí ľudia agresívni a čo spôsobuje, že hnev niekedy prerastie do násilia? V tejto epizóde Seď a breč! sa rozprávame o psychológii agresivity, o tom, čo vieme z výskumov školských útokov a či existujú varovné signály, ktoré by sme nemali prehliadať. Pozrieme sa aj na súvislosti medzi duševnými poruchami a násilným správaním a na to, prečo sa často bojíme ľudí, ktorých správaniu nerozumieme. Osobitnú pozornosť venujeme autizmu, emočnému preťaženiu a rozdielu medzi náročným správaním a skutočným ohrozením. Pretože chrániť bezpečie všetkých neznamená automaticky považovať ľudí s diagnózou za nebezpečných.

Co se skrývá za třpytivým kostýmem krasobruslaře? Přemek zpovídá profesionálního krasobruslaře Filipa Taschlera o odvrácené straně vrcholového sportu, psychické zranitelnosti i odolnosti.

Otevřeně mluví o sebevědomí, vztahu k vlastnímu tělu, tlaku na výkon i náročných zkušenostech, kterými si musel projít. Kde končí zdravá disciplína a začíná psychické ubližování? A jak si zachovat sám sebe ve světě, který vyžaduje dokonalost?

Poslechněte si upřímný rozhovor o ceně úspěchu, síle i zranitelnosti za třpytivou oponou vrcholového sportu.

Seď a Breč! je tentokrát záznamem živého natáčení z Karlínského dne duševního zdraví, kde si Aneta s Přemkem k mikrofonu pozvali vzácnou hostku, psycholožku a psychoterapeutku Elišku Remešovou.

A protože vztahy umí být tím nejkrásnějším i nejkomplikovanějším, pustili se společně do lásky, partnerství a toho, co všechno mezi dvěma lidmi vlastně rozhoduje.

💔 Zamilováváme se do člověka, nebo do své představy o něm?

🧩 Co když máme ve vztahu jiné hodnoty?

🗣️ Co když se zásadně rozcházíme v názorech na politiku, gender nebo menšiny?

❤️ Dá se milovat a žít spolu, když se neshodneme na věcech, které jsou pro nás zásadní?

💬 A co ta tolik skloňovaná komunikace? Je opravdu klíčem ke všemu? A co vlastně komunikace je, jen slova, nebo i všechno, co si říkáme beze slov?

Čeká vás otevřený rozhovor o lásce, rozdílech, hodnotách, neshodách i o tom, co všechno může vztah unést.

🎧 Poslechněte si nový díl Seď a Breč! tentokrát živě, s publikem a s Eliškou Remešovou.

A velké díky Elišce za její čas, otevřenost a odborný pohled a také Karlínskému dni duševního zdraví za pozvání a možnost tenhle díl natočit naživo. ❤️

Čo ak sa nezamilovávame len do človeka, ale aj do svojej predstavy o ňom? A prečo je niekedy také ťažké rozpoznať, čo sa vo vzťahu skutočne deje?

Anet a Přemek si tentoraz pozvali psychoanalytickú terapeutku Kristinu Sarisovou a spoločne sa pozreli na vzťahy z pohľadu psychoanalýzy. Rozprávali sa o tom, čo nás na druhých priťahuje, akú úlohu vo vzťahoch zohrávajú naše vlastné predstavy, túžby a nevedomé potreby a prečo si niekedy vytvárame vzťah skôr s obrazom toho druhého než s človekom samotným.

Dotkli sa aj narcizmu. Ako ho vo vzťahu rozpoznať? Kedy je prirodzenou súčasťou ľudskej psychiky a kedy už môže vzťah výrazne ovplyvňovať? A čo robiť, keď zistíme, že sme vo vzťahu s človekom, ktorého potreby začínajú prevažovať nad našimi?

A potom prichádza rozchod. Prečo môže byť koniec vzťahu taký bolestivý, aj keď vieme, že bol správny? Čo vlastne oplakávame, keď sa vzťah skončí? A prečo je trúchlenie po vzťahu dôležitou súčasťou toho, aby sme sa mohli skutočne pohnúť ďalej?

Epizóda o zamilovanosti, projekciách, narcizme, strate aj o tom, aké náročné môže byť vo vzťahoch skutočne spoznávať druhého aj seba.

Čeho se bojíme nejvíc a proč nám mozek někdy nahání strach i z věcí, které nám reálně nebezpečí nepředstavují? Aneta a Přemek se v této epizodě podívají na fobie z pohledu kognitivně behaviorální terapie (KBT), která patří mezi účinné přístupy k jejich léčbě.

Proberou ty nejzajímavější a možná i nejbizarnější fobie, zamyslí se nad tím, jak vznikají a hlavně, jak se s nimi dá pracovat. A protože teorie je jedna věc a vlastní zkušenost druhá, dojde i na jejich osobní fobie: žáby a výšky.

Kdo má strach z žab a kdo z výšek? A dá se vůbec naučit nebát se něčeho, co nám nahání hrůzu?

Poslechněte si epizodu o strachu, vyhýbání, expozici a cestě k tomu, aby nás naše fobie už tolik neovládaly.

Tentokrát vás čeká trochu jiná dvojice! Anet v tomto díle Seď a Breč! vystřídala psychoanalytická terapeutka Kristina Sarisová a společně s Přemkem se pustí do tématu KBT vs. psychoanalýza.

Dva terapeutické směry, které se často vymezují jeden vůči druhému, staví na odlišných principech a někdy působí jako dva opačné póly. Co se ale stane, když se potkají dva terapeuti, kteří naopak hledají společnou řeč a chtějí využít to nejlepší z obou přístupů ve prospěch jednoho cíle: pomoci klientům?

Pokud vás zajímá psychoanalýza, její postupy a přemýšlení o člověku, určitě si tuhle epizodu nenechte ujít.

Proč se na dovolenou těšíme celé měsíce, ale někdy se z ní vracíme unavenější než před odjezdem? Proč právě na dovolené vznikají partnerské hádky, proč je tak těžké vypnout pracovní hlavu a proč nás moře tak zvláštně uklidňuje?

V nové epizodě podcastu Seď a Breč! si psychoterapeuti Aneta a Přemek posvítí na psychologii léta a dovolených. Povídají si o tom, co se děje s naším mozkem, když konečně zpomalíme, proč máme často přehnaná očekávání a jaké psychologické paradoxy s sebou dovolená přináší.

Dozvíte se také, co říkají vědecké výzkumy o odpočinku, proč jsme nejšťastnější často ještě před odjezdem, jak funguje fenomén Leisure Sickness, proč si dovolenou nepamatujeme podle její délky a jaký vliv má pobyt u moře na naši psychiku.

Čekají vás odborné poznatky, překvapivé psychologické zajímavosti, příklady z terapeutické praxe i praktické tipy, jak si dovolenou užít bez zbytečného tlaku na dokonalost.

V pokračování našeho povídání o hněvu se Anet a Přemek zaměřují na jeho místo ve výchově a rodičovství. Co rodiče nejčastěji rozčiluje? Co se pod rodičovským hněvem skutečně skrývá? A je hněv jen reakcí na chování dítěte, nebo vypovídá i něco o nás samotných?

Společně lehce zabrousí do psychodynamických teorií a otevřou myšlenku, že rodičovství často odhaluje naše vlastní „nedochované“ části. Děti se tak mohou stát zrcadlem, ve kterém se neodráží jen jejich emoce, ale i naše vlastní zranění, očekávání a neprožité zkušenosti. Právě v těchto chvílích může hněv ukazovat mnohem víc než jen okamžitou frustraci.

Epizoda nabízí citlivý pohled na rodičovský hněv, ne jako na selhání, ale jako na příležitost lépe porozumět sobě, svým emocím i vztahu s dítětem. 

Je hněv důležitý? K čemu nám vlastně slouží? Kdy nás chrání a kdy naopak ubližuje? Rodíme se se schopností cítit hněv, nebo se ji teprve učíme? Jak naši schopnost prožívat a vyjadřovat hněv ovlivňuje výchova? Co se děje, když svůj hněv vůbec necítíme a je to vůbec možné? A co když ho naopak zažíváme až příliš často?

V novém dílu psychologického podcastu Seď a breč! se psychoterapeuti Anet a Přemek věnují jednomu z nejméně oblíbených, ale zároveň nejdůležitějších emocí. Povídají si o tom, jak se s hněvem pracuje v terapii, proč má v našem životě své místo a jak poznat, kdy nám pomáhá a kdy už škodí.

A protože teorie je jedna věc a praxe druhá, uslyšíte i autentickou ukázku. Anet už by totiž byla raději na festivalu než ve studiu, což Přemkovi začne lézt na nervy. Dostává tak prostor předvést svůj hněv v přímém přenosu a společně ukazují, jak může hněv vypadat a co se s ním dá (i nedá) dělat. To vše s humorem, nadhledem a trochou frustrace. 😀

Ako dnes pristupovať k rodičovstvu v čase, keď je okolo výchovy množstvo protichodných rád, očakávaní a tlaku na dokonalosť? Přemek v tomto úprimnom rozhovore spovedá Anetu o jej pohľade na rodičovstvo, skúsenostiach z praxe aj osobného života.

Spoločne sa rozprávajú o rešpektujúcej výchove bez extrémov, o hraniciach, rodičovskej neistote aj o tom, prečo rešpekt vo vzťahu nemá byť jednosmerný – potrebujú ho nielen deti, ale aj rodičia. Veľký priestor dostáva aj téma neurodivergentných detí, ich potrieb a toho, ako sa mení rodičovstvo, keď sa namiesto hodnotenia snažíme dieťaťu skutočne porozumieť.

Toto nie je rozhovor plný univerzálnych návodov. Je to otvorená a autentická debata o tom, že najdôležitejším základom výchovy nie sú dokonalé postupy, ale vzťah – taký, v ktorom sa môžu deti aj rodičia cítiť bezpečne, rešpektovane a prijaté aj vo chvíľach, keď robia chyby.