Sedmá generace

Žijeme v přeslazené době. Cukr je všude. Najdeme ho v alkoholických i nealkoholických nápojích, v pečivu, sušenkách, ale i v ovoci a zelenině a používá se i do zavařenin kvůli konzervaci. Schovává se ale i tam, kde bychom ho vůbec nečekali.

Do nejoblíbenějšího ovoce na světě se dnes zakousne již málokdo, zato ho můžeme pít plnými doušky. Z bobulí, tvarem i barvou připomínající třešně, dnes ale využíváme zejména obsah skrytý v dužině. Řeč je o plodech kávovníku, jehož zrna jsou po ropě druhým nejprodávanějším arktiklem na světě — toto dvojí černé zlato se stalo palivem dnešní společnosti. Káva zároveň drží světové prvenství jakožto nevíce konzumovaný nápoj, a potažmo i droga.

Je květen 2017. Já a dva další lidé zaměstnaní v Hnutí DUHA se chystáme na stáž u sesterské organizace Friends of the Earth (Přátelé Země) EWNI v Londýně. Jásám, když nacházím akční jízdenku s třemi přestupy z Plzně do Bruselu, odkud budeme pokračovat také vlakem.Kolegyně Bára mi ale do plánu koupit tři jízdenky hází vidle. „Já nemůžu trávit celý den ve vlaku. Mám přece rodinu a čas s ní je vzácný. Navíc v tom množství letů se já už ztratím.“ Potkali jsme se tedy až v Londýně.

Když nastupuju do metra v zabahněných pohorkách a kalhotách „na ven“, cítím se mezi ostatními cestujícími trochu nepatřičně. Podobně zvláštně možná na první poslech zní spojení městské zemědělství, přesto se trendu pěstování potravin ve městech v posledních letech daří. Po letech obdivování zahraničních městských farem jsem letos měla možnost navštívit hned dva nově vznikající projekty v Praze.

Jak známo, česká, moravská i slezská půda strádá. Sucho, eroze, pesticidy, monokultury, úbytek živočišných i rostlinných druhů… doplňte si sami. Existuje ale jeden nenápadný nástroj, který by mohl péči o půdu a krajinu výrazně zlepšit: pachtovní smlouvy.

Možnost pobývat v dětském domově zaniká s dokončením studia a mladiství z „děcáku“ pak odcházejí žít ten pravý „dospělácký život“. Čeká je hledání bydlení a shánění práce, která jim zaplatí nájem, pojištění, jídlo, jízdné, zkrátka není toho málo. Kdo někdy sháněl práci, ví, že zřídkakdy je to záležitost několika dní. Ne každý má ale možnost zaplatit nájem až po první výplatě, kolotoč půjček se tedy roztáčí. A právě těmto situacím má pomoci předejít brněnský projekt sdíleného bydlení Symbios.

Dobrá praxe v zemědělství je především široký pojem. Vměstná se pod něj péče o staré a zanedbané kultury, budování sítí zodpovědných zemědělců, zpracovatelů a spotřebitelů, oživování zemědělských slavností a tradic, i zapojení nejnovějších technologií a hledání neobvyklých postupů.

Stojíme okolo kulaté nádrže o velikosti dětského bazénku ve sklepení bývalého vojenského prostoru v Přáslavicích u Olomouce. Před očima se nám míhá několik desítek dospělých pstruhů. Úzkou chodbičku vedoucí k nádrži lemují baňaté hlávky salátu, který zde roste bez půdy, slunečního svitu a přidaných chemických hnojiv. Potřebné živiny totiž rostliny získávají díky vodě proudící z nádrže se pstruhy. Tomuto vzájemnému soužití rostlin a ryb se říká akvaponie, a i když se o něm v Česku zatím příliš nemluví, naši průvodci akvaponickou farmou Flenexa, Michal Netolický a Miroslav Fojtík, v něm vidí velký potenciál. Oprávněně?

Pozoruhodné eko-události posledních v červnu a červenci 2019.

Máločím určujeme příští život své země tolik jako péčí o půdu. Na náš současný vztah k českým polím se ale hodí nejspíše slovo plundrování. Kupodivu přitom plundrujeme jinde a jinak, než si obvykle myslíme.