Sedmá generace

Obecně tradovanou představu, že digitální technologie jsou nepřítelem čtení knih, statistiky nepotvrzují. Existuje kupříkladu významná spojitost mezi využíváním internetu a čtenářstvím. Ale to ještě nemusí znamenat, že digitální technologie nemění způsob, jakým čteme. Americká neurovědkyně Maryanne Wolfová je přesvědčena, že k určité změně v mozkové činnosti dochází a že bychom na ni měli reagovat.

V minulém dílu seriálu jsme představili ideu antropocénu, proces, kterým jsme se v tomto novém období ocitli, a naznačili jsme, jak tento koncept rezonuje v širší společnosti. Dnes se podrobněji podíváme na vybrané vědecké poznatky o současném stavu Země a jejím budoucím vývoji a následně podrobíme kritické reflexi vědecký narativ a navrhovaná řešení.

Stačilo pár propršených týdnů, aby se sucho, v poslední době jeden z nejdiskutovanějších problémů české krajiny, začalo vytrácet z veřejné debaty. Bude se jím někdo systematicky zabývat i po deštivém začátku léta?

Podle známého vtipu o veganech bychom je spočítali snadno. Sami nám totiž hned řeknou, že jsou vegani. Haha. Ve skutečnosti přesné údaje vypovídající o tom, jak se člověk stravuje, nezjistíme. To ale neznamená, že neznáme obecné trendy spojené s veganstvím. Právě naopak. The Vegan Society prezentuje ohromné množství dat, která dokládají, že obliba veganství celosvětově roste. Jak jsou na tom Češi a Češky?

S doktorkou Radanou Dymáčkovou, pracující v Masarykově onkologickém ústavu na Klinice radiační onkologie, se potkáváme v malé, tiché kavárně. Hned z úvodního povídání zjistím, že je jednou z mála českých lékařek, které jsou zároveň členkami České veganské společnosti. Téma našeho hovoru je tedy nasnadě: výživová doporučení, specifika veganské stravy, neopomíjíme ani těhotné ženy a děti stravujícící se čistě rostlinně.

Umělé maso v laboratořích zdárně roste. Den, kdy se poprvé objeví v regálech, se blíží. Budeme ale na něj mít chuť? Průzkum STEM/MARK mezi českou populací ukazuje, že moc ne.

Podle australské myslitelky Val Plumwood pěstuje soudobá západní civilizace zarytě monologický vztah ke světu. Co si pod tím představit?

Částka, kterou letos lidé vybrali na pomoc Austrálii, se vyšplhala do závratných výšin, výzkumy ale naznačují, že pokud se fungování naší společnosti nezmění, budou podobné sbírky na záchranu lidí i životního prostředí potřeba stále častěji. Oheň zničil přes tři tisíce domů a připravil o život 33 lidí a odhadem miliardu zvířat.

Od června do září loňského roku shořelo na Sibiři území o rozloze Belgie, tedy 4,3 milionu hektarů, za celý rok pak podle údajů ekologických organizací více než 13 milionů hektarů, tedy přibližně celé Řecko.

Letošního 8. února zemřel Erazim Kohák. Filosof, učitel a jedna z nejvýraznějších postav porevolučního ekologického hnutí. Svůj život zasvětil vedle fenomenologie a řešení národní otázky především filosofické ekologii, kterou se pokoušel ustavit jako protiváhu technokratickým řešením ekologických problémů, v našich zemích tak pevně zakořeněným. Jeho hvězda pohasla v 86 letech věku. Pojďme se za jeho životem, vsazeným mezi hvězdným nebem nad hlavou, uhlíky v dohasínajícím ohni a mravním zákonem v nás, ohlédnout. Stojí to za to.