Kdo by neznal milánské Teatro La Scala, benátské Teatro La Fenice či neapolské Teatro San Carlo? I v menších italských městech však najdeme operní domy, stojící za pozornost.

Neděle 25. července 2021 byla pro legendární operní festival v Bayreuthu, zasvěcený rok co rok výlučně dílům Richarda Wagnera, dvojnásob průlomovým dnem. O co se jednalo? Poprvé byl festival zahajován po roční přestávce. A poprvé v historii bayreutského festivalu pozdvihla taktovku žena. Ukrajinská dirigentka Oksana Lyniv.

Že se velké stavební počiny včetně těch, zaměřených na klasickou hudbu, ve své výstavbě opozdí a mezitím výrazně – někdy až mnohonásobně – prodraží, je známé. Aby ovšem doba mezi schválením záměru a jeho uskutečněním přemostila období takřka padesáti let, je přece jen neobvyklé. A přesně to je případ SND.

Zdá se, že nelze ověřitelně zjistit, který hudební festival v oblasti klasické hudby je na světě nejstarší. Jedním z festivalů s nejstarší tradicí je ovšem nepochybně mezinárodní hudební festival v Bonnu, který vznikl nedlouho po smrti Ludwiga van Beethovena.

Další díl pořadu nás zavede do devět tisíc kilometrů od Prahy vzdáleného města Taipei, kde navštívíme místní Národní divadlo a koncertní sál. Jaká je minulost a současnost této exotické scény ?

Není to kdovíproč na tomto světě zařízeno tak, že komu osud přidělil nadání i krátký život, ten podvědomě spěchá? A jakoby v předtuše konce se snaží dokázat co nejvíc? Ale přitom žít naplno? Skladatelka, dirigentka a klavíristka Vitka Kaprálová.

84 let čekalo Brno na Janáčkovo divadlo, zaměřené přednostně právě na operu. Přesto tolik let totiž muselo uplynout od roku 1881, kdy bylo založeno Družstvo pro postavení Českého národního divadla v Brně, do roku 1965, kdy se moravská metropole dočkala kýžené budovy.

V roce 2019, pouhých pár měsíců po vzniku Ševčíkova Institutu, se v létě téhož roku odehrál první ročník komplexně pojatého projektu. Hudební události, která v sobě spojuje festivalové dění, tedy řadu různorodých koncertů v celé řadě horažďovických míst, a dále akademii, mistrovské kurzy i další aktivity.

Operní domy bývají důležitou kulturně-společenskou součástí či dokonce dominantou různých měst. Vzpomeňme na milánskou Scalu anebo koneckonců na naše pražské Národní divadlo. Někdy se jejich historie přímo či nepřímo propojuje s důležitými milníky v dějinách osídlení, které se jim stalo domovem. V plné míře to platí o budově takzvané Staré opery v hessenském hlavní městě Frankfurt nad Mohanem.

Hollův (a Kropáčův) "futrál na housle" v Ostravě. Koncertní sál, který na své otevření teprve čeká.