Snídaně s ...

O mase, o zdraví a o tom, co vlastně víme o tématu vlivu výživy na náš organizmus…

Jak zvládnout množství lidí, které máme ve svých životech. Zdánlivě mi můj letitý problém připomíná fenomén facebooku, kde mám několik stovek „přátel“. Jenomže moje srdce nebo spíše jeho nejnižší patra, pojmou tak deset, možná patnáct lidí. Do vyšších pater se pak ještě pár dalších vejde. Já mám okolo sebe spíš ale stovky lidí, s kterými je mi dobře a navíc se nepovažuji za „lva salónů“.

Tak a je tu letos poslední snídaně s Petrem Márou. Oba jsme si tento podzim zařídili dost slušný záhul. Petr, jako „GTD guru“ (a také nejspíš proto, že nemá tak zběsilý rozptyl aktivit) to období zvládal s mnohem lepším přehledem než já.

V Senci jsme natočili ještě jednu snídani na téma, které mě jako ex-krysímu závodníkovi vrtá léta hlavou – Co v vlastně potřebujeme a jak moc naše potřeby ovlivňuje systém, jehož jsme součástí? Diskuze s Petrem byla jako vždy mimořádně inspirativní a mou mysl posunující :-)

Přátelé, pokud jste ještě nesnídali, domažte chleba, dosmažte vajíčka, dodělejte kafe a pojďte posnídat s námi. Točili jsme to s Petrem přesně před týdnem na ManagerExpo v Senci. Vytáhli jsme téma, o kterém já už snad rok dumám, a to potřebu „kostela“. Uvozovky jsou tam záměrně, aby to člověku z dnešní doby neznělo příliš církevně, poněvadž to s církví má pramálo společného.

Jak nehledat práci?. Jak? Petr a já jsme se rozhodli živit tím, co nás baví (místy až pohlcuje) – viz též Jak se živit tím, co vás baví? A tak jsme při této snídani zkusili najít pár společných jmenovatelů.

Tentokrát o tom, zda a jak moc mluvit i psát (ne)spisovně, hovorově a vlastně o tom, zda hrát zaběhlé společenské role či se snažit být, co možná nejvíc sám sebou (a nést si za to následky).

A je tady snídaně číslo čtyři, která vlastně ani snídaní nebyla :-). O čem? Snad nejvíc o penězích, o práci zadarmo nebo o tom, jak moc se snažit bavit u toho, co člověka nebaví.

Tak po dvojce a předtím po jedničce, je tu trojka. Tentokrát převážně o tom, jak se zorganizovat, aby si člověk sáhl na výsledky a při tom udržel radost (mnozí tomuhle tématu přezdívají „moderně“ GTD). Snad vás to bude bavit!? Nás to zase místy dokonale pohltilo. A já si z toho vzal mraky vhledů do mýho (momentálně) krapet rychlýho života. Stalo se to včera ve Stromovce, psí louka. Užívejte, ať jste kde jste :-).

Tak jsme to předevčírem zkusili podruhé :-) – viz Na snídani s Petrem Márou. Bavilo nás to stejně jako poprvé. Mě možná ještě víc, soudě podle toho, jak jsem se místy rozkecal (snad ne na škodu). A o čem že jsme to mluvili? O cohousingu, o porovnávání se a soutěži, o spravedlnosti, rovnosti a férovém odměňování, o svobodě v práci, o Applu, o Podivínovi a ve finále vlastně hlavně o svobodným a šťastným životě. P.S.: Abyste rozuměli začátku, tak v úterý jsme natáčeli krátkou reportáž s ČT o cohousingu u nás v satelitu. V jednom momentě na nás vystartoval pán jak to, že si dovolujeme točit jeho dům a jeho vůz… My se potom s kameramanem na základě toho pustili do zajímavý debaty. A převyprávěním tý debaty jsme vlastně začali i středeční povídání s Petrem.