Spuštění ratifikace mimořádného fondu Evropské unie na pomoc ekonomice už nestojí nic v cestě. Maďarsko i Polsko upustily od veta a spolu s dalšími unijními státy podpořily jeho vznik. „Politika je umění možného a o té unijní to platí dvojnásob,“ komentuje řešení Monika Brusenbauch Meislová z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Česká republika se nachází uprostřed podzimní vlny pandemie. Lidé, kteří přestáli jarní lockdown, jsou teď už často finančně vyčerpaní a potřebují efektivní a hlavně rychlou pomoc od státu, upozorňuje Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni: „Rychlost je absolutně zásadní. Prodleva několik měsíců znamená, že ten člověk si musí půjčit, nebo peníze nezaplatit – on si ty peníze nevykouzlí.“

Od středy Česko zase zpřísňuje. Restaurace a bary musejí zavřít už ve 20.00, na vánočních trzích se nesmí prodávat jídlo a alkohol. Podle matematika a ředitele Centra modelování biologický procesů Reného Levínského, který na protiepidemickém systému (PES) spolupracoval, by ale vláda neměla měnit pravidla. „Má vyhlásit čtvrtý stupeň, jak slíbila,“ říká ve Speciálu Plus.

Vyjednávání mezi Evropskou unií a Velkou Británií o vztazích po brexitu se stále nedaří odblokovat. Telefonicky se už na téma odchodové dohody spojili dokonce britský premiér Boris Johnson s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Zatím bez výsledku.

Počty pozitivně testovaných v porovnání s minulým týdnem neklesají, spíš opět rostou. Na vině je podle místopředsedy sněmovního výboru pro zdravotnictví Miloslava Janulíka (ANO) především neukázněnost občanů. „Každý z nás vidí kolem sebe spoustu lidí, kteří to buď popírají, nebo se odmítají řídit pravidly,“ říká ve Speciálu Plusu.

Zatímco sousední Německo se na plošnou aplikaci vakcíny proti onemocnění covid-19 pečlivě chystá, Česká republika zatím připravená není. Pokud zůstaneme pozadu, může dojít k narušení dodavatelského řetězce a české firmy mohou mít významný problém s konkurenceschopností, obává se Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního a farmaceutického průmyslu.

Ve čtvrtek se napříč Českou republikou znovu otevírají obchody, restaurace a služby. Přísné hygienické podmínky ale vyjdou draho a tržby už nestihnou vyrovnat ztráty, které s sebou přinesl dlouhý lockdown, obává se Tomáš Prouza, šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Ve čtvrtek čeká Česko velké rozvolňování. Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula i prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek před tím varují. „Rozvolňuje se na hodnotách, kde jsme už v první vlně daleko dřív zavírali. Takže riziko, že opět dojde k růstu, tady je,“ říká ve Speciálu současný poradce premiéra Prymula.

Vládní systém PES zařadí Českou republiku ve čtvrtek na úroveň tři. Do škol zamířily děti a zároveň se v druhé polovině týdně mají otevřít i obchody a restaurace. „Představa byla taková, že čtyřka a pětka představují dramatická opatření, která to tlačí dolů. Zdá se, že trojka bude vytvářet nějaké stabilní prostředí,“ vysvětluje René Levínský, který se v iniciativě Model Anti-covid-19 při centru IDEA věnuje tvorbě epidemiologických modelů.

Adeptkou na předsedkyni Evropské komise se stala až ve chvíli, kdy selhalo jednání o spitzenkandidátech – tedy volebních lídrů, vzešlých z voleb do europarlamentu. Přestože bylo vidět, že nemá zkušenosti z evropské politiky, během jednoho až dvou týdnů se někdejší dlouholetá ministryně německé vlády dobře zorientovala, vzpomíná s odstupem na začátky Ursuly von der Leyenové v čele Komise europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) ve Speciálu Martiny Maškové a Jana Bumby.