Německo, Francie nebo Itálie chtějí nechat lyžařská střediska zavřená až do 10. ledna. S tím nesouhlasí třeba Rakousko nebo Švýcarsko. Některé české skiareály se zatím na otevření připravují – na Karlovarsku se už například začalo zasněžovat. „Nic jiného nám nezbývá,“ komentuje ve Speciálu Lukáše Matošky ředitel Asociace horských středisek Libor Knot.

Návrh nového rozpočtu neuspěl před rozpočtovým výborem, který jej nedoporučil ke schválení. Senát navíc v současné chvíli řeší daňovou kombinaci, která by státní kasu vyšla na dalších 130 miliard nad rámec plánovaného rozpočtu. „Co ze senátního kotlíku vzejde, si netroufám odhadnout,“ říká Martin Čaban, komentátor severu Seznam Zprávy.

Americký prezident Donald Trump zahájil předávání moci nově zvolenému prezidentovi a jeho administrativě. V právní bitvě o zpochybnění vítězství Joea Bidena chce ale dál pokračovat. Podle Ondřeje Preusse z Katedry ústavního práva při Právnické fakultě Univerzity Karlovy jde jen o taktiku oddalování: „V zásadě všechny žaloby byly, nebo patrně budou neúspěšné.“

Na konci října se provádělo přes 40 tisíc testů denně. Počty testovaných nicméně soustavně klesají až pod hranici sedmi tisíc. Příčinou je brzdící pandemie koronaviru, ale i malá motivace lidí k testování. „Je potřeba najít pro občany motivaci, aby se nechali testovat a neobcházeli to,“ myslí si Marián Hajdúch, národní koordinátor testování. A stejně se na věc dívá Daniel Prokop, sociolog z analytické společnosti PAQ Research.

Zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu fyzických osob z dílny hnutí ANO bylo doplněno o opoziční návrh Pirátské strany týkající se slevy na poplatníka. Ta ale měla být i podle samotných Pirátů jen alternativou k vládnímu záměru. Dohromady tyto návrhy hrozí obrovským výpadkem příjmů státního rozpočtu. „Ta kombinace, která vzešla ze sněmovny, je naprosto smrtící,“ komentuje výsledek starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD).

Polsko a Maďarsko blokují přijetí rozpočtu a podpůrného balíku peněz Next Generation EU, který má členským státům pomoci vyrovnat se s pokoronavirovou ekonomickou krizí. „Věřím, že se ještě bude jednat a nakonec dosáhneme dohody tak, aby se pomoc začala realizovat co nejdřív. Ideální by bylo mít dohodu do konce roku,“ říká ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Jako první se do školních lavic vrátili žáci prvních a druhých tříd a také speciálních škol. „Z debat s ministrem zdravotnictví vyplývá, že za všech myslitelných okolností – i při zhoršení epidemické situace – by výuka pro tyto děti už měla zůstat zachována,“ ujišťuje ve Speciálu Plusu šéf rezortu školství Robert Plaga (za ANO).

Připomínku 17. listopadu 1939 i 1989 je ale možné využít i k bilancování posledního uplynulého roku. Jeho hlavním tématem byl a nadále je koronavirus. „Prožíváme různá omezení a nejistotu. Totéž prožívá velká část našich spoluobčan dlouhodobě. Třeba lidé v exekuci, kteří jsou ze společnosti vyloučeni příjmově i sociálně. A netrvá to půl roku, ale třeba patnáct let,“ říká ve Speciálu Plusu sociolog Daniel Prokop ze společnosti PaQ Research.

Tím, co Čechy podle průzkumu agentury Median pro Český rozhlas tíží nejvíc, jsou zavřené školy. Prvňáci a druháci se vrací do škol od středy 18. listopadu. Kdy je budou následovat starší spolužáci, ale zatím jasné není. Třeba středoškoláci už se podle epidemiologa a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly do lavic před koncem roku nevrátí.

Podle posledního průzkumu National Pandemic Alarm se až tři pětiny dotazovaných Čechů nejsou ochotní dát očkovat, upozorňuje jednatel Českého národního panelu a ředitel agentury STEM/MARK Jan Tuček.