Marie Trávníčková je máma 5 dětí a další 4 děti přijali s manželem postupně do pěstounské péče, některé z dětí jsou již v poručnictví.

Dlouholetý vztah jim bohužel nevydržel a s manželem se rozvedli. Zůstala tak sama na výchovu 9 dětí a údržbu společného domu. Nejstarší dcera studuje v Praze, s ostatními dětmi žije v baráčku na Vysočině. Pracuje na poště a k tomu ještě vede sklad oblečení a hraček (nejen) pro pěstouny.

Jela jsem za Majkou osobně dovést věci po svých dětech, tak jsme se narychlo domluvili na společném vysílání o jejím příběhu. Jak dokáže sama ženská zvládnout 9 dětí a ještě u toho pracovat? Proč se rozpadl vztah s jejím manželem? Jak to vše zvládá psychicky a finančně? O tom všem si povídáme.

Rádi by si pořídili nové auto, vybavili dětem pokojíčky a uhradili speciální zdravotní péči některých dětí, můžete ji na vše přispět na Donio sbírce zde:https://bit.ly/3BjBtOl

Marcela Dědová se svým manželem nedávno oslavili perlovou svatbu. Přáli si velkou rodinu, ale dlouhá léta se jim nedařilo. Postupně adoptovali 3 děti, poté se jim narodily jako zázrakem 2 vlastní a dalších 7 postupně přijali do pěstounské péče.

Originální video s obrazem najdete na webu www.spojenisrdcem.cz

Barbora Haasová je bývalá pěstounka, která vychovala 3 biologické děti, nejmladší má teď 18 let. Zhruba 6 let pečovala o zdravotně postiženou holčičku Áďu coby dlouhodobá nezprostředkovaná pěstounka.

Ludmila Ambrožová (pseudonym), autorka knížky NAŠLI JSME SE, přijala pozvání na další živé vysílání o jejím příběhu, kdy ke svým dvěma dětem adoptovali s manželem malého chlapce z ústavu, který je už v dnešní době zodpovědným otcem.

Dáša je máma 2 dětí s poruchou autistického spektra, Dášenky (8 let) a Martínka (6 let). Dášence byl časem ještě diagnostikován diabetes 1.typu a musí si v pravidelných dávkách píchat inzulín a hlídat si přísun stravy a tekutin.

Jak rozpoznat, že má dítě autismus? Jaký je každodenní život a výchova dětí s PAS (porucha autistického spektra)? Jak je přijal předškolní a školní systém? Jaká omezení přináší dětský diabetes a jak se dají rozpoznat příznaky? Co Dáši (ne)funguje ve vzdělávání a východě svých dětí? Jaká specifika do života autismus přináší a co se od světa autistických dětí můžeme učit?

Dáši tvorbu knížek a materiálů pro děti najdete zde: HRAVÉ KNIHY.

O tom všem a mnohém více se s Dášou bavíme v našem živém rozhovoru, originální video záznam najdete na www.spojenisrdcem.cz

Petra je maminka 13leté dcerky a s manželem postupně do rodiny přijali další 3 pěstounské děti - 2 chlapečky, kterým je 7 a 4 roky a holčičku, které budou 3 roky.  Všechny přijaté děti jsou romského původu a nesou si s sebou mix obtíží jako je ADHD, různé dys-poruchy, mentální opoždění, oční vady apod.  

Jak se takovým dětem daří prosadit v běžném školském systému, kolektivu dalších dětí, co vše musí rodiče řešit a zařizovat? 

Jak vnímají dary těchto dětí a co nám mají do života a našeho vnímání světa přinést? O tom všem a příběhu Petry, proč se rozhodla býti pěstounkou si poslechněte v našem rozhovoru.  

Originální video záznam najdete na webu www.spojenisrdcem.cz.

Tereza Starcová je maminka 2 malých chlapečků a není tomu dávno, kdy se dozvěděla, že byla hned jako miminko adoptovaná. 

Již v dětství měla podezření, že je něco jinak, že není svým rodičům podobná a dokonce jí kamarádka řekla, že je adoptovaná. Rodiče však všechno popřeli a na všechny dotazy dokázali najít odpověď.  Až po narození vlastních dětí se její podezření z dětství opět vynořilo a začala po svém původu pátrat a díky matrice a záznamům z porodnice zjistila, že byla opravdu adoptovaná.  

V tomto živém vstupu se bavíme o jejím zajímavém příběhu. Jak přijala skutečnost, že je adoptovaná? Jak to komunikovala se svými rodiči? Změnil se její vztah k nim? Kontaktovala svoji původní rodinu?

Původní video záznam najdete na webu www.spojenisrdcem.cz

Omlouvám se za echo při mých otázkách, technický problém se nám nepodařilo vyladit.

Hana Brodníčková se stala pěstounkou již před asi 20ti lety, kdy přijala do péče dvě slečny ve věku 11 a 18 let z nefunkční rodiny. Postupně přibyly další dvě slečny z DD a klokánku ve věku 5 a 12 let.   

Všechny dcery jsou již dospělé a nejmladší 20ti letá dcerka s Aspergerovým syndromem stále žije s Hankou ve společné domácnosti, s ostatními se pravidelně vídá.  

Hanka napsala o svém příběhu 3 úžasné knížky pod pseudonymem Ludmila Janáková - Dary, které se nevracejí / Sama bych se v nebi bála / Ve stínu neviditelných draků.  

Společně si povídáme o jejím příběhu a o tom, jak se jejím už dospělým dcerkám daří, dále o tom, co jí přijaté děti daly a vzaly, co jí při výchově traumatizovanych dětí překvapilo, proč bych do toho šla znovu a co považuje za důležité při výchově traumatizovaných dětí.

Originální video verzi najdete na webu www.spojenisrdcem.cz

Můj muž Pavel být pěstoun původně nechtěl. Přál si mít velkou rodinu, ideálně 3 své děti. Osud nám však dopřál jednu bio dcerku, pak sérii potratů s výsledkem, že další dítě již pouze cestou IVF či náhradní péče.  Těžce přijímal, že já IVF odmítám. Otevřeli jsme otázku adopce a pěstounství. 

Dlouhou dobu si nedokázal představit, že přijme "cizí" dítě za své a už vůbec ne formou pěstounství. Podporu pro toto rozhodnutí v rodině neměl.  

Jak v něm dozrálo rozhodnutí být pěstounem? Jak hodnotí zpětně své obavy? Šel by do celého procesu znovu? Přistupuje rozdílně ve výchově bio dcerky a pěstounského synka? Co ho nejvíce překvapilo? Jak snáší setkávání s biologickými rodiči?   

Tyto a další otázky zodpovíme ve společném živém vysílání - originální video verzi najdete na www.spojenisrdcem.cz. 

Tento rozhovor může být podnětný pro všechny z vás, kteří kvůli svým vnitřním obavám bojkotujete přijetí dítě formou adopce či pěstounství. Někdy oprávněně, často bohužel zbytečně - a to je velká škoda.

Lenka je máma 3 synů a zhruba 5 let byla součástí jejich rodiny také pěstounská holčička.

To, že i dlouhodobá pěstounská péče může končit návratem dítěte do původní rodiny si vyzkoušeli s manželem na vlastní kůži a momentálně prochází znovu schvalováním pěstounů a tentokrát pro formu přechodné pěstounské péče.

Jaká byla jejich motivace stát se dlouhodobými a nově teď přechodnými pěstouny? Jak dlouho probírá proces předávání dítěte zpět do původní rodiny? Jak prožívali po 6ti společných letech odchod jejich pěstounské holčičky? Jsou spolu nadále v kontaktu? Jak vnímají další pokračování jejího životního příběhu?

Tyto a další otázky se dozvíte v našem rozhovoru, originální video verzi najdete na webu spojenisrdcem.cz