Tentokrát s Martinem Pacovským, investičním ředitelem Arete Energy Transition Fund, řešíme, co vlastně znamená spuštění ETS2 pro české domácnosti a firmy. Jde spíš o politický experiment než promyšlený nástroj? Jak z povolenek vznikl investiční produkt pro banky místo stabilního systému? Jak to bude s náklady ETS2? Dopadnou nejvíc na chudší spotřebitele a východ Evropy? A proč se dnes v energetice investuje snáz v Polsku než v Česku?

Jak je na tom notifikace jádra, francouzská stopa, její vliv a půjčka pro EDU2, kde jsou skutečné náklady a kdo je bude platit? Co mění německý průmyslový tarif a přerod Německa v dovozce elektřiny? Dává smysl ETS1/ETS2, nebo proč prostě vypnout nic neřeší? A co musíme zvládnout do roku 2040, aby to naše ekonomika zvládla?
Na všechny otázky se nedostalo. Odpovíme na ně v jednom z příštích dílů.

Německo přehodnocuje Energiewende: z exportéra je dovozce, obnovitelné zdroje narážejí na limity, přenosová síť nestíhá, průmysl ubývá a vláda si pomáhá hrou s čísly místo tvrdých rozhodnutí. Vysvětlujeme, proč bez plynu, zbytkového uhlí a masivního zásahu státu transformace nevyjde, co znamenají plánované kapacitní platby a proč je Česko na německém vývoji existenčně závislé, zatímco doma pořád chybí realistická energetická koncepce.

EK po roce odpověděla na podnět minoritních akcionářů k windfall tax. Znamená to, že členské státy mohly unijní pravidla ignorovat? Proč komise tvrdí, že žádné povinné nařízení vlastně neexistovalo? Otevírá se tím cesta k žalobě na stát? A jak do hry vstupuje možné zestátnění ČEZ?

🎧 Nový díl Štěpení o dopadech verdiktu EK i dalším postupu akcionářů.

Naděje, že modularita zlevní jádro, zatím naráží na realitu. Některé projekty jsou  až čtyřikrát dražší, než se čekalo, a fungují jen v Rusku a Číně. Opravdu se malé reaktory v budoucnosti stanou klíčovým zdrojem pro AI, datová centra a průmysl? A má Česko riskovat miliardové investice do technologie, která zatím existuje hlavně na papíře?

🎧 Nový díl Štěpení o mýtech a realitě SMR, investicích ČEZu a budoucnosti jádra.

Tentokrát jsme si pozvali hosta, investora Michala Semotana, který má energetiku v malíku. Téma elektromobility jsme probrali do detailu, od současného vývoje až po to, co může rozhodnout o její budoucnosti. Řešíme, kde se dnes v energetice opravdu vydělává. Jde o elektrárny nebo o kabely, turbíny a infrastrukturu? Jak poptávku mění AI a datacentra? A jak to ovlivňuje jeho investiční uvažování?

Ceny energií se po krizi zdánlivě uklidnily. Má ještě smysl měnit dodavatele, fixovat cenu nebo čekat? A jak velký vliv má dnes regulovaná složka, kterou spotřebitelé neovlivní? V novém díle Štěpení řešíme, co teď dává u elektřiny a plynu největší smysl, jak přemýšlet o výběru tarifu a proč se i sleva 10 % může na složence projevit jen minimálně. Praktický průvodce tím, jak se na podzim vyznat v cenách energií.

Celý díl najdete na našem HeroHero nebo Patreonu.

Transformace energetiky stojí na sítích. Páteřní přenosová soustava a rozvětvená distribuční síť ale byly stavěné pro velké zdroje minulého století. Boom střešních solárů a decentralizace zdola ukazují, že investice za stovky miliard nelze dál odkládat. Zároveň se právě regulovaná složka stává zásadním faktorem účtů za elektřinu.V nové epizodě Štěpení Markéta Malá a Michal Šnobr vysvětlují, jak funguje přenos a distribuce, proč dnes tvoří regulovaná složka klidně polovinu ceny pro domácnosti, co znamená přeceňování regulované báze aktiv a jakou roli v tom sehraje Modernizační fond, chytré elektroměry i evropský tlak na posílení sítí.

Maďarský projekt jaderné elektrárny Paks II měl být symbolem nové výstavby v regionu. Jenže stavba se vleče, náklady rostou a do celé věci zasahuje politika. Rakousko se tradičně staví proti a zpochybňuje podobné projekty u sousedů. Pro Česko to znamená jediné. I Dukovany čeká složitá cesta. Ukazuje se, že v Evropě není stabilní model, jak nové jaderné bloky stavět a financovat. Každý projekt naráží na odpor části veřejnosti, na právní nejistotu i na geopolitické komplikace.

Co říká maďarský příklad o budoucnosti jádra ve střední Evropě? Proč i přes deklarovanou podporu zůstává jaderná energetika v EU v šedé zóně a proč ani české Dukovany nemají vyhráno? O tom všem v nové epizodě Štěpení.

Akcie ČEZ v minulých týdnech překročily 1300 korun. Než přišla malá korekce, vzniklo z toho velké haló, slyšeli jsme o nestandardním růstu kvůli spekulacím na výkup minoritních akcionářů hnutím ANO. To ale není hlavní důvod posilování. Stěžejní jsou vyhlídky na končící windfall tax, zásadně poškozující ziskovost společnosti, a také na nadále vyšší ceny elektřiny. ČEZ se navíc po nedávném ovládnutí plynové distribuce stává stále atraktivnějším. Platí, že podnikání v regulované sféře, kde nehrozí cenové výkyvy, trhy oceňují.
Proč Michal Šnobr říká, že na aktuální situaci čekal dvacet let, a proč si on ani valná většina minoritních akcionářů žádné zestátnění nepřeje? I to se dozvíte v nové epizodě Štěpení.