Štěpení

Celý díl najdete na našem HeroHero nebo Patreonu.

Windfall daň v českém provedení není to, co zavedla EU. Zatímco Evropa v krizi nařídila 90% odvod z tržeb výrobců elektřiny, Česko zvolilo daň ze zisku a nastavilo základ z „temných” let 2018–2021 +20 %. Výsledek? Tíha dopadla hlavně na ČEZ, zatímco banky odvedly zlomek slibovaného inkasa.
Markéta Malá a Michal Šnobr rozpitvávají, proč se tahle daň „sama nevypne” (ceny plynu a povolenek jsou strukturálně výš), jak se efektivní zdanění ČEZ v některých kvartálech vyšplhalo až k ~85 %, a proč prodloužení WFT do let 2024–2025 už neslouží krizové pomoci, ale záplatování rozpočtu. Řeč je i o právních krocích a o tom, jak tahle konstrukce poškozuje kapitálový trh i minoritní akcionáře.
Co by dávalo smysl místo toho? Evropský strop z tržeb a transparentní dividendová politika. Místo „přílepků” a křoví jasná pravidla, která nehubí investice do nových zdrojů a důvěru investorů.

V posledních letech stát ukázal, jak nedělat vlastnickou politiku: mimořádné dividendy na poslední chvíli, windfall daň, pokus snížit 90% hranici pro přeměny (Lex ČEZ). Výsledek? Nepředvídatelnost, propad důvěry investorů a ještě silnější postavení managementu vůči politicky obsazené dozorčí radě.

V nové epizodě Štěpení Markéta Malá a Michal Šnobr rozebírají, jak má vypadat dividendová politika „s péčí řádného hospodáře”, proč koaliční klíč v dozorčí radě oslabuje kontrolní funkci, a co přesně znamená 90 % pro vytěsnění. Bavíme se o tom, proč „zkratky” typu Lex ČEZ rozbíjejí trh, zatímco férový výkup s přiměřenou prémií je jediná udržitelná cesta, pokud chce stát skutečnou kontrolu (a zároveň si zachovat reputaci právního státu). Do kontextu dáváme i nadcházející investiční vlnu: přenos, distribuce, nové zdroje — a proč bez předvídatelných pravidel porostou náklady všem.

Jak může vypadat férové ovládnutí ČEZ? Proč dává smysl z pohledu budoucích investic? A co přesně řešil Lex ČEZ?

Celý díl najdete na našem HeroHero nebo Patreonu

Nový systém emisních povolenek zasáhne pohonné hmoty i vytápění a promítne se přímo do peněženek spotřebitelů. Už nejde o velké elektrárny a průmysl jako v ETS1, ale o běžné lidi, kteří platí za benzín, naftu, plyn nebo uhlí. Markéta Malá a Michal Šnobr vysvětlují, kde má ETS2 svůj původ, kdo jej v Česku schválil, jaké budou dopady na inflaci i proč hrozí, že Česko nemusí získat ani korunu z klimatického sociálního fondu, který by měl zmírnit následky pro zranitelné domácnosti. Jaký je skutečný cíl tohoto systému? Je možné, aby ho politici ještě odvrátili, nebo jde jen o alibismus?

Celý díl: https://www.patreon.com/c/stepeni

Ani s 70% podílem nemůže rozhodnout o všem. Může jen to, co mu dovoluje zákon o obchodních korporacích – a to je pro mnoho lidí překvapení. Jaká jsou jeho skutečná práva?

V první části trilogie o akciových společnostech a roli státu v nich vysvětlují Markéta Malá a Michal Šnobr, jak funguje valná hromada, dozorčí rada a představenstvo ČEZu, co znamenají hranice 50 %, 75 % a 90 % a proč ani vláda nemá jednoduchou cestu k vytěsnění minoritářů.

Dozvíte se, kdo je „kvalifikovaný akcionář“, jak funguje akcionářská žaloba a proč může být klíčem povinnost loajality – zejména v souvislosti s windfall daní. Bez znalosti těchto pravidel nelze pochopit, co stát v ČEZu může a co už je za hranou zákona.

Poslechněte si díl Štěpení, který rozkrývá právní základ celé debaty o ČEZu.

Celý díl najdete na našem HeroHero nebo Patreonu

Domácí fotovoltaika zažívá útlum. Velké solární parky se nestaví. A Česko míří daleko mimo vlastní klimaticko-energetický plán.

Obnovitelné zdroje mají být pilířem moderní energetiky. Jenže v Česku jejich rozvoj brzdí přeregulovanost, zpomalené dotace i systémové chyby. Markéta Malá a Michal Šnobr se v nové epizodě Štěpení dívají na to, proč klesá zájem o domácí fotovoltaiku, proč firmy ruší připravené projekty a proč se velké solární parky na brownfieldech prakticky nestaví.
Zásadní je ale otázka, kterou politici neřeší: co se musí změnit, aby obnova energetiky skutečně fungovala? A jakou roli má hrát stát – tvůrce podmínek, nebo byrokratický brzdič? Dojde vůbec někdy k opravdovému rozvoji komunitní energetiky a akumulace? A jak se v tom všem odráží střet jádra a OZE?

Evropa se rychle transformuje a obnovitelné zdroje jsou její novou realitou. Německo a Polsko se rychle přizpůsobují a obnovitelné zdroje u nich hrají stále větší roli. V Německu už většinu elektřiny vyrábějí z větru a slunce, Polsko se odhodlalo investovat do obnovitelných zdrojů, aby se dostalo k podílu 50 procent z OZE.
A jak je na tom Česko? I když máme národní plán na zajištění 30 procent podílu obnovitelných zdrojů, realita je zatím jiná. S obnovitelnými zdroji jako fotovoltaika a větrné elektrárny se stále potýkáme s nízkým výkonem a legislativními překážkami.
Markéta Malá a Michal Šnobr se v nové epizodě Štěpení zaměřují na vývoj obnovitelných zdrojů v Česku, Polsku a Německu. Jakým výzvám čelí naše přenosová soustava? Proč nám stále chybí dostatečné investice do infrastruktury a jaký vliv mají zahraniční přetoky energie na naši stabilitu?

Mezi lety 2015 a 2020 jsme žili v energetické nirváně – plyn za 15 eur, elektřina za 30. Nikdo neřešil investice, nikdo neměl důvod šetřit. A všechno se zdálo být samozřejmé.

Dnes jsme o desítky eur výš. Levný ruský plyn zmizel, místo něj tankery LNG. Emisní povolenky už nestojí pět, ale sedmdesát eur. A Německo místo vývozu elektřiny dováží. Co se stalo?

V nové epizodě Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr vrací k základům cenotvorby. Rozebírají roli plynu jako závěrného zdroje, vliv povolenek i geopolitické přelomy poslední dekády. Mluví o tom, proč je současná cena elektřiny stále příliš nízká na to, aby se vyplatilo stavět nové zdroje – a proč je návrat levné energie už jen iluzí.

Co určuje cenu elektřiny? Kde se láme evropská konkurenceschopnost? A proč na energetiku stále nemáme plán?

Česko má plán. Tedy spíš: mělo by mít. Uhlí má skončit do roku 2033, fotovoltaika má vyrůst na 10 GW, větrníky na 1,5 GW. Místo toho vidíme miliardy utopené v neefektivních dotacích, přetíženou síť a firmy, které radši od projektů ustupují.V novém díle Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr zaměřují na to, proč se rozvoj obnovitelných zdrojů nedaří – a jak stát místo strategické energetiky rozdává miliardy na soláry pro domácnosti, ale kašle na distribuční síť. ČEZ selhává ve svých cílech a náhrada za uhlí zatím neexistuje.Stane se z Česka dovozce elektřiny? Jakou cenu zaplatíme za patnáct let nečinnosti? A proč dnes žádný nový megawatt – ať už solární, plynový nebo jaderný – nevznikne bez státní podpory?Celý díl k poslechu na Patreonu a HeroHero

Celé epizody najdete na našem HeroHero a Patreonu

Evropa se stále snaží přejít na čistě bezemisní energetiku, ale plyn je momentálně nepostradatelným článkem její energetické stability. Přesto má být „pouze přechodný zdroj” – je ale reálné, že se to podaří?

V nové epizodě Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr podívají na to, jaký vliv má plyn na cenu elektřiny a proč bude v následujících letech pro fungování evropské energetiky stěžejní. Jaká je cena plynu v Evropě ve srovnání s Amerikou a proč je pro nás stále tak drahý? A co bude s plynem a dalšími zdroji, pokud se Evropa skutečně rozhodne přejít na bezemisní energetiku?

V podcastu jsme také řešili to, jakým způsobem se s vysokou cenou plynu vypořádávají jednotlivé evropské státy a jak vypadá role plynu v energetice 21. století. Ovlivňuje geopolitika globální trh s energiemi? A co nás čeká v budoucnu?

Poslechněte si, jaké výzvy čekají Evropu v souvislosti s plynem a jak se trh s touto energií vyvíjí – od ruského plynu přes LNG až po budoucnost fosilních paliv v rámci přechodu na obnovitelné zdroje.

Odkaz na celý díl: https://herohero.co/stepeni

Cena nových bloků v Dukovanech se oficiálně uvádí jako 407 miliard korun. Elektřina z nich má stát 90 eur za megawatthodinu. Ale je to realita – nebo jen chytrý trik s nulovým úrokem?

Ve skutečnosti jde jen o cenu stavby a technologie – bez započtení úroků, inflace a nákladů, které přijdou až časem. A ty nezmizí. Zaplatí je stát. Tedy daňový poplatník. Tedy každý z nás. Jen ne přímo na složence.

Michal Šnobr a Markéta Malá se v nové epizodě Štěpení vrací k tendru na nové jaderné bloky. Vysvětlují, jak stát a ČEZ manipulují s čísly, proč projekt není tak výhodný, jak je prezentován veřejnosti – a proč je to nebezpečné nejen pro veřejné finance, ale i pro důvěru lidí.